Trek přes Siyalan z jihu na sever

Siyalan (4190 m) je patrně nejzápadnější čtyřtisícovkou v pohoří Elborz. Tento majestátní vrchol nemá příliš výraznou siluetu, téměř odnikud není pořádně vidět a často jej navíc zahalují mraky. Túra přes tento hřeben z jihu na sever patří přesto k tomu nejlepšímu, co můžou hory v Íránu nabídnout.

Lze při ní během pouhých tří dnů zdolat sněhovými poli ozdobený nejvyšší vrchol, obdivovat celou skupinku třpytící se horských ples a nakonec i nahlédnout zeleného hájemství kaspické džungle. Jednotlivé denní etapy nejsou příliš dlouhé ani náročné a tak je dost času kochat se krásami okolí.

Výchozím bodem je zapadlá vesnička Haniz (2150 m), kam se dostanete z Kazvinu přes městečko Mo’allem Kalayeh, tak jako ke slavnému asasínskému hradu Alamut. Odtud stoupá jedna stezka údolím směrem na sever, kde se tyčí hora Menar Cham (3694 m). My se však vydáme z vesnice nejprve trochu nelogicky na jih, přejdeme bystřinu Atan Rood pod vesnicí. O něco dál se poté cesta znovu stáčí na sever, do jižního svahu hřebene, který místy pokrývají pokroucené jalovce. Na vrchol hory Siyalan je to sice jen asi 13 kilometrů, přesto je dobré hned po příjezdu vystoupat co nejvýše a usnadnit si tak následující den finální výstup. Ve výšce 3200 leží provizorní útulek, který lze využít za nepříznivého počasí pokud nemáte kvalitní stan.

Druhý den je prvním cílem sedlo (3870 m), které odděluje Siyalan (vpravo) od sousedního čtyřtisícového vrcholu Kandigan (vlevo). Obě kóty lze odtud snadno zdolat. Po návratu do sedla následuje sestup severním svahem, který je mnohem malebnější nežli ten jižní. V jeho horní části leží do začátku léta velká sněhová pole, která však nepředstavují žádnou vážnou překážku. Pohyb přes ně může být snadnější s trekovými hůlkami či cepínem. Stezka zde není obvykle nijak zvlášť zřetelná, takže je třeba spoléhat na intuici. Především je však třeba stihnout průchod přes toto místo před polednem, kdy začne hory pravidelně zahalovat mlžný závoj. Mraky tlačící se do hor od Kaspického moře mohou přinést i drobný déšť, který někdy nabývá na intenzitě ve večerních hodinách. Na konci sněhových polí narazíte v červnu a červenci na skupinku malebných ples (3500 m).

Pokud poblíž rozložíte svůj tábor, budete si moci toto úžasné místo vychutnat druhý den ráno za jasného slunečného počasí. Rozhodně to stojí zato. Jezírka s plovoucími zbytky ledu jsou velmi fotogenická, neboť přímo nad nimi se rýsuje působivý obrys hory Kandigan. Samotný Siyalan bohužel z tohoto místa vidět není. Ve výšce asi 2900 metrů začíná pohodlná stezka, po které dojdete až do vesničky Asal Mahal (1250m), kde popisovaný trek končí. Trasa sleduje východní břeh říčky Dryasar, ale místy vede po okraji kaňonu vysoko nad její hladinou. Ve výšce zhruba 2200 vstupuje cesta do hustého lesa. Na konci kaňonu je třeba přejít přes most (1800 m) na opačný břeh bystřiny. Pokud jej minete, budete se muset vrátit. Vodní tok již zde nelze přebrodit.

Poslední úsek cesty vede přes zelenou planinu Daryasar (1700 m), která se z ničeho nic objevuje v krajině lesnatých kopců. Vyvýšenina na severním konci planiny je perfektním vyhlídkovým místem, odkud se nabízí jedinečný pohled na Kandigan. Do cílové vesničky Asal Mahal, které leží poblíž údolí Dohezar Rood, je to už jen pár kilometrů po lesní cestě.

Íránci prakticky nikdy nechodí výše popisovanou trasu v opačném směru, tedy ze severu na jih. Důvodem je mnohem delší nástup z této strany hor, neboť zatímco z vesničky Haniz je to na vrchol Siyalanu 13 kilometrů, z osady Asal Mahal přibližně 20 kilometrů.Na severním svahu hory panuje také méně stabilní počasí. Za nejvhodnější dobu pro přechod přes Siyalan je považován konec července a začátek června. To je tato oblast asi nejkrásnější. Pokud nechcete jít přes sněhová pole, pak přijeďte až v srpnu, ale plesa již možná budou vyschlá a ani moc květů neuvidíte. A pár zajímavých čísel nakonec. Vrchol Siyalanu leží vzdušnou čarou pouhých 36 kilometrů od Kaspického moře (jezera), jehož nadmořská výška je 25 metrů pod běžnou hladinou moře. Vzdálenost mezi vrcholem dnem přilehlého údolí Dohezar (1000 m) měří vzdušnou čarou pouhých 12 kilometrů.

Na jižním úbočí hory stojí malý útulek, přesto je stan nutností.Díky němu budete mnohem operativnější a naleznete v něm rychle ochranu za nepříznivého počasí. Na severním svahu žádný přístřešek není déšť je téměř každodenním zjevem. Jídlo je třeba mít vlastní. Z vodou není problém, ve vrcholové části hor poslední zbytky sněhu odtávají až koncem léta.

Stan, pláštěnka, trekové hole. Začátkem sezóny (červen) se může hodit i lehký turistický cepín pro bezpečný přechod sněhových polí.

Do vesnice Haniz se dostanete taxíkem (s trochou štěstí i mikrobusem) z městečka Mo’allem Kalayeh nebo ze vzdálenější obce Rajai Dasht. Obě tyto destinace jsou dosažitelné mikrobusem z Kazvínu (Qazvin). Z Kazvinu je též možné využít na část trasy společných taxi (tzv. savari) a zbytek cesty do vesnice doplatit.

Z vesnice Asal Mahaleh jezdí několikrát denně minibus do městečka Tonkabon (Shahsavar), které leží na pobřeží Kaspického moře (asi 35 km). Najmout si auto není také problém.

1. vesnice Haniz – Shelter
2. sedlo – vrchol Siyalan (případně i Kandigan) – horská plesa
3. sestup kaňonem – planina Daryasar – vesnice Asal Mahaleh

Túru lze těžko nějak spojit s jiným atraktivním trekem. Hřebenem Siyalan končí centrální část Elborzu a směrem na západ neleží již žádné čtyřtisícovky. Teoreticky je možné na severním úbočí Siyalanu odbočit vlevo (na východ) a následně se vrátit některým paralelním údolím zpět do hor. Variant je v tomto případě několik, avšak stojí za úvahu, zda se nenechat z obce Asal Mahaleh do výchozího bodu dopravit autem. Bloudění po severním úbočí Elborzu může být velmi obtížné na orientaci a terén je mimo pár cest (silnic) těžko průchodný kvůli husté vegetaci a prudkým vodním tokům. K návratu do vnitrozemí může posloužit například trasa, kterou popisuje trek „Z Alamutu ke Kaspickému moři“, pokud se ji rozhodnete jít v protisměru.To však příliš nedoporučuji, neboť v tomto směru je třeba při všech túrách napříč Elborzem zdolat nepoměrně větší celkové převýšení.