Trek norským údolím Kvanndalen v Sunnmørských Alpách

Jen hory, moře a nebe

Sunnmørské Alpy nejsou zrovna snadno dostupným pohořím. Neschůdný terén strmých a přímo z moře se zvedajících se hor a kostrbaté drápy fjordů zaťaté do krajiny způsobují jen značně omezenou komunikační dostupnost. Jsou zde dokonce celé masívy, které jsou zcela odříznuté od světa a do nichž lze vstoupit pouze v rámci vícedenních přechodů. Jedním z těch přece jen lépe dostupnějších oblastí jsou jedinečné štíty Kolåstinden a populární údolí Molladalen, ležící v samotném srdci Sunnmøre. Celkový přechod obou masívů je vynikající příležitostí nahlédnout do světa hor v jeho nejatraktivnější části. Startovním místem je jedna z turisticky nejvýznamnějších chat v pohoří – Standalshytta. Velké dřevěné stavení je v provozu pouze v létě, ale v jeho blízkosti najdeme hned několik báječných tábořišť.

Ostrý zub vrchol Kolåstinden se tyčí přímo nad chatou a tak první část přechodu povede víceméně stále v jeho stínu. Nalezení vstupu do údolí Kvanndalen není i přes značení snadné a stezka přechází v první části rozsáhlou bažinou. Ale pak to začne. Prudce nabíráme výšku a dosáhneme plochého dna údolí, sevřeného ze všech stran ostrými skalnatými štíty, rozpukanými ledovci a mohutnými vodopády. „Alpštější“ krajinu snad nenajdeme ani v samotných Alpách. Do jediného schůdného sedla Kvanndalskaret vede pravděpodobně dobře schůdný a značený chodník, v případě sněhové pokrývky je však nalezení přechodu dílem jak instinktu, tak dílem náhody. Ze sedla je možné náročným výstupem dosáhnout samotného vrcholu Kolåstinden, zajímavější je však pokračovat v celkovém přechodu pohoří. Ovšem sestup do údolí Standaldalen není pro slabší nátury. Obrovské převěje sněhu a velmi strmý terén znemožňují orientaci a tak je to možné jen díky poněkud riskantnímu, několikasetmetrovému sjezdu po zledovatělém jazyku sněhu. Cesta však zdaleka nekončí.

Značená pěšina opouští údolí a stoupá k divoce rozeklanému hřebeni Ramoen. Pokud jsme až sem potýkali s orientačními problémy, tak následující úsek je úplným hlavolamem. Bílá peřina dosud neposkvrněného sněhu ukryla všechny možné styčné body a vyznat se v neznámém horském prostředí skutečně není jednoduché. Navíc se již delší dobu na jižním obzoru kupí hrozivě vyhlížející mraky, které nejenže pomalu a jistě zahlcují všechnu ti velebnou krásu kolem, ale především rychle ženou naší malou skupinu z dosahu možné bouře. Konečně hřeben a výhled do horního kotle zcela zasněžené doliny Molasdalen. Koncentrace ostrých skalních věží a cimbuří masívu Molastindane je zde snad nejvyšší v celém  Sunnmøre a díky tomu se jedná o nejznámější lezeckou oblast celého pohoří. Bylo zde vytýčeno více jak 60 cest nejrůznější obtížností (až VIII. stupně), především osamělá štíhlá věž Bladet má mezi lezci svůj zvuk a najdeme ji snad na všech prospektech a pohlednicích. Na dně údolí leží velké jezero Storevatnet, na jehož přítomnost upozorňuje jen pár tyrkysově modrých kaveren ve sněhu. Zde je třeba postupovat s krajní opatrností. Dobrodružná cesta ale ani zde nekončí. V okamžiku, kdy opouštíme sněhové a ledové pláně a konečně šlapeme po pevné zemi se do cesty staví úzké skalnaté hrdlo kaňonu, nad nímž ve značné expozici vede závratně vedená pěšina. Nebýt pomocného ocelová lana, jednalo by se o jen velmi riskantně překonatelné místo.

Mapy a průvodce

Celou oblast najdeme na velmi pěkně zpracované mapě Sunnmørsalpane (Statensk Kartverk) v měřítku 1:50 000. Součástí mapy je také množství informací (bohužel jen v norštině) a barevné fotografie. Velmi dobře nám také poslouží „megaplachta“ automapy Norway Mid (1:250 000) nakl. Freytag&Berndt. Oblasti se poměrně podrobně věnuje průvodce Hory Skandinávie (Mirago 2005).

chata Standalhytta

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek.

Přístup do oblasti Sunnmore umožňuje především silnice č. 15, vedoucí z města Otta přes Lom do Eidu. Zde odbočíme po cestě č. 1 do Folkestadu (trajekt) nebo celý Valdafjord objedeme po lokální silnici 651. Při vhodně zvolené strategii můžeme celý kouzelný svět Sunnmøre poznat s použitím jediného trajektu (Leknes – Sæbø). Do centra Sunnmøre – města Ørsta (příp. Volda) jezdí z Oslo přímé busy společnosti Nor-Way Express. Cesta trvá skoro 10 hodin a přijde na tučných 620 NOK (takřka 2100 Kč, ale pokud je nás skupina 2 – 8 lidí, pak máme nárok na slevu 25%, při více jak 9 osobách to už činí 33%, podrobnosti na www.nor-way.no)

Výstup na norský Slogen v Sunnmørských Alpách