Trek Národním parkem Čitral Gol

Národní park Čitral Gol leží na severozápadě Pákistánu poblíž hranice s Afghánistánem. Právě tady v 70. letech 20. století známý biolog George Schaller pořídil historicky první fotku sněžného levharta ve volné přírodě. Vzácná šelma v této části Hindukúše údajně přežívá dodnes a společnost jí dělá mnoho dalších ohrožených druhů zvěře, např. divoké kozy zvané ibex.. Zajímavá je i místní flóra. Každého na první pohled ohromí především statné cedry, které místy tvoří neprostupný les.Turisté však zatím navštěvují tuto rezervaci spíše výjimečně. Parkem Citral Gol vede okružní trasa, kterou lze projít za tři dny.

První část cesty stoupá po hřebeni, zpět se schází přilehlým údolím říčky Čitral Gol, která dala oblasti jméno. Vychází se z osady Chaghbini (2925 m), což znamená v překladu „Stále stinné místo“. Název odkazuje na husté cedrové lesy všude okolo. Po překonání nevelké rokle Ishperudeh Nala stoupá stezka do sedla Gokhshal An (3720), odkud je pěkný výhled na vrchol Buni Zom. Za ním následuje sestup kolem několika potůčků do dalšího cedrového porostu. Úplně na dně údolí pak stojí útulek Gokhshal.jedná se o nejnáročnější úsek treku a běžným tempem jej lze celý zdolat asi za 6 hodin.

Následující den můžeme zvolnit tempo, aby při pobytu v samém srdci rezervace bylo dost času vychutnávat její přírodní krásy. Podle bystřiny Gokhshal Gol se vydáme dolu údolím a cestou mineme lovecké tábory Kushunisuk a Kasavir Lasht. Poté přejdeme přes mostna druhý břeh bystřiny k osadě Kasavir. Tady se hodí zakončit druhý den reku. Mimochodem, toto místo bylo svého času letním sídlo mehtara – někdejšího vládce knížectví Čitrál.

Na závěr treku nás čeká již jen dlouhý sestup podle říčky Čitral Gol až k místu zvanému Booster, které leží na silničce spojující město Čitrál s Chaghbini. V polovině trasy se nachází tábořiště Merin. Ovšem pozor, zhruba od poloviny srpna je údolí mezi Kasavirem a Merinem neprostupné kvůli velké vodě. Potom je návrat možný pouze zpět do Chaghbidi. Není však nutné jít zpět úplně stejnou cestou. Z Kasaviru stačí dolinou Ishperudeh Nala vystoupit do svahu a tam se napojit stezku, po které jsme zahajovali první etapu treku. Zcela tak odpadá vyčerpávající výstup do sedla Gokhsal An. Možná to zní trochu složitě, ale stačí jediný pohled na mapu a vše se vysvětlí. Pěkný plánek parku nabízí např. průvodce Trekking in the Karakoram and Hindukush od Lonely Planet.

Zpráva parku (District Forestry Officer) může poskytnout zdarma nebo za symbolický poplatek ubytování v několika svých objektech ve všech osadách na trase. Jedná se většinou o tzv. Inspection and Watchers’ Houses. Nutno dojednat předem v Čitrálu. K dispozici je i několik přístřešků, u kterých lze tábořit. Vlastní stan proto není úplně nezbytný.Jídlo je třeba mít na celou cestu. Zdroje vody jsou u všech obvyklých tábořišť.

Postačí běžná výstroj pro pobyt v horách. Hodit se může dalekohled na pozorování zvěře.

Najmutým autem. Sporadicky je možné využít společné taxi z (do) Čitrálu. Jedná se obvykle o nákladní džípy

1. Chaghbini – Gokhshal An – Gokhshal
2. Gokhshal – Kushunisuk – Kasavir Lasht – Kasavir
3. Kasavir – Merin – Booster

Z parku je možné pokračovat na jih do Kalašských údolí přes sedlo Chimirsan Ann (3713 m).