Trek na planině Yazilikaya a údolí Frýgů

Zatímco slavná Kapadocie patří k nejznámějším turistickým cílům v Turecku, stejně bizarní a krásná krajina severně od města Afyon na své objevení doposud čeká. Přitom je to sem z Istanbulu mnohem blíž. Oblast nabízí nádhernou přírodu a není zde ani žádná nouze o křesťanské a starověké památky.

Turci říkají této pahorkatině Yazilikaya Yaylasi (Planina popsaných skal), což je velmi výstižné označení. Tufové homole a skaliska zde byla totiž od dávných dob různě otesávána a zdobena. Dnes zde najdeme bezpočet skalních obydlí, nemálo vyloupených hrobek a zpustlé svatyně zdobené reliéfy i sotva čitelnými nápisy. Srdcem tohoto svérázného kraje je tzv. Frig Vadisi (Údolí Frýgů), kde leží nejvýstavnější hrobky frýžských králů a další památky na tuto starověkou civilizaci. Za den nebo dva lze pak odtud dojít k bývalému centru říše, kterým je Midas şehri (Město Midasovo). Tato jako ementál provrtaná skalní plošina nese jméno nejslavnějšího frýžského vládce a  nejimpozantnější památka na tomto místě je vydávána za jeho hrob.

Dovoluji si na základě vlastní zkušenosti tvrdit, že tzv. „frýžská Kapadocie“ vyrazí dech i těm, kteří předtím navštívili tu skutečnou. Nejde o to, že by zde byla úžasnější skalní scenérie nežli v populárním Göreme. To jistě není. Tufové homole se zde vyskytují jen místy a nedosahují tak ohromujících tvarů. Důvodem je celková atmosféra tohoto zapomenutého kraje. Vesničky tu stále žijí svým vlastním životem a neslouží jen jako skansen a atrakce pro turisty. Za vstup se nikde neplatí, není tu ani jeden stánek se suvenýry a ani tady neotravují žádní samozvaní průvodci. Genius loci tohoto uhrančivého místa není zkrátka zatím ničím narušen.

Trek přes Yazilikaya Yaylasi je velmi snadný, celou trasu lze myslím dokonce zvládnout i na horském kole. Jde se převážně po venkovských asfaltkách a traktorem vyjetých polňačkách. Jen místy vede cesta po pěšinách přes bizarní skalní útvary, kterým místní říkají Peribacalari (Pohádkové věže). Kromě bizarní krajiny jsou hlavní atrakcí starobylé památky.

Trasa nastíněná v orientačním denním rozpisu vás zavede na všechna významná místa. Začíná u byzantských skalních kostelů v Ayazini, kde si budete připadat skutečně jako v Kapadocii. Kolem bizarních skalisek pak přes pusté horské stráně sestupujeme znovu k silnici, abychom kousek za ní vstoupili do Frig Vadisi. Po prohlídce monumentálních hrobek frýžských králů (Aslantaş, Yilantaş) pokračuje itinerář návštěvou skalních věží u vesnice Bayramaliler.

Odtud již je to jen kousek k modré hladině tajuplného jezera Emre Gölu. Za průzkum stojí oba jeho břehy. Především však upoutá skalní svatyně Arslan Kaya (Lví skála), jež trčí u cesty na jeho jihozápadním konci. Zlatým hřebem výpravy jsou pak kamenné oltáře a další kultovní stavby v Midas şehri.

Trek pak zakončíme v blízké vesnici Kümbet. Název znamená doslova „Hrobka“. Těžko však říci, která vlastně památka byla inspirací pro toto pojmenování. Při procházce mezi jednoduchými domky naleznete totiž jednak starověkou skalní hrobku s reliéfem lvů, ale také navíc ještě starý muslimský hřbitov, kterému dominuje  klasické seldžucké mauzoleum ve tvaru špičaté věže.

Mapku oblasti žádejte v turistické informační kanceláři v Afyonu. Bývá na jedné ze stránek informační brožury o tomto regionu, kterou tu rozdávají (Obvykle k dispozici verze pouze v turečtině). Možná se časem objeví tento plánek i na internetu. Trasa je průchodná po celý rok. Ideální dobou pro túru je jaro a podzim. V létě počítejte s extrémním vedrem a v zimě zas s mrazem a ledovým větrem. Sněhu nebývá v této oblasti obvykle mnoho.

Na trase nejsou žádné hotely ani restaurace. Příležitostně lze přespat v některé vesnici u pohostinných domorodců. Základní potraviny a nealkoholické nápoje snadno dokoupíte ve vesnických obchodech (chleba, sýr, olivy, sušenky, čokoládu a pod.) Není třeba brát na cestu velké zásoby.

Postačí základní turistická výstroj a lehké trekové boty, karimatka a pohodlný batoh. Déšť je od května do podzimu spíše vzácností, není proto třeba mít ani nijak zvlášť kvalitní stan. Pokud jste ochotni spát pod širákem, neberte si ho vůbec. Cestou najdete mnoho příhodných jeskyní a děr ve skále, kam se lze na noc ukrýt v případě hrozící bouřky. Hodit se mohou trekové hůlky a baterka.

Mikrobusem z (do) Afyonu.

1. Kunduzlu – Ayazini – Yeşilyayla – Arslantaş – Beyköy
2. Demirli – Bayramaliler – Arslan Kaya – jezero Emre Gölu – Uçlerkayasi
3. Doöger – Emre Gölu – Saricaova – Büyük Yayla – Gökbahçe – Yapildag
4. Midas şehri – Gerdek Kaya – Çukurca – Kümbet – sinice Afyon-Eskişehir

Trek si lze snadno prodloužit o několik dnů. Místo z Kunduzlu zahajte výpravu na okraji městečka Seydiler východně od Afyonu. Odtud dojdete za dva dny do Ayazini přes krásná údolí se skalními hřiby a několik tradičních anatolských vesnic. Trasa je následující: Karakaya – Veliler – Kavruklar – Keserler – Olukpinar – Selimiye – Kadirler – Kiyir – Kuzviran – Ayazini. Trek je možné také nastavit na konci. Z Kümbetu vede několik lesních cest na sever do historického městečka Seyitgazi. Trasa zabere celý den a míjí řadu méně významných historických zajímavostí. Další možností je za Kümbetem přejít silnici a pokračovat na severozápad, kde se tyčí hora Türkmen Dagi (1829 m). Právě láva z této vyhaslé sopky vytvořila bizarní vzhled této oblasti. Z Kümbetu se k hoře dostane přes vesnice Kirka, Cürüttüm a Idrisyayla. Je to výlet asi na dva dny. Z vesnic na svazích Türkmen Dagi (Bayat, Incik) jezdí brzo ráno mikrobusy do města Eskişehir.