Trek Královskou stezkou kolem jezer v NP Sarek

Na cestu jsme se vydali po slunečném týdnu a půl, který jsme strávili na Lofotách, právě včas, kdy předpověď hlásila tři dny v kuse déšť. Tolik potřebné štěstí na počasí jsme si opravdu vybrali do sytosti – oblačnost nás začala opouštět u bran Švédska. Projížděli jsme Kirunou, jedním z nejvýznamnějších těžařských měst Evropy, která se nám v noci za světel pouličních lamp a s osvícenou železnicí a nákladními vagony s kontejnery na železnou rudu, zdála jako město duchů. Podél silnice jsme míjeli několik nerušeně pasoucích se losů a sobů a příjemným oživením byl i pár lišek.

Směřovali jsme na město Jokkmokk, a dále na Kvikkjokk, ze kterého naše pouť začala a kam jsme dorazili kolem čtvrté hodiny ranní. Pokud se ptáte, proč jsme jeli přes noc, neradi trávíme slunečné dny v autě a na severu se o letních nocích řídí stejně dobře jako ve dne. Venku bylo poněkud chladněji, a tak jsme otáleli se stavěním stanu. Mezitím jsme si stačili všimnout, že na auto sedá hmyz. Netrvalo dlouho a nám došlo, že venku číhají stovky komárů. Nezbývalo než se zabalit po hlavu do bund a bleskurychle postavit stany, abychom se alespoň pár hodin prospali.

Cesta v doprovodu komárů

Myšlenka, že za světla a slunce tu komáři již nebudou, byla bláhová. Ráno jsme si uvařili těstoviny, abychom měli sílu na cestu, ale to jsme ještě netušili, jak se budeme ohánět, abychom rychle zmizeli těm malým upírům. Radost z tepla a slunce nás brzy přešla, když jsme se pařili v bundách, dlouhých kalhotách a kapucích, abychom se ubránili. V Norsku jsme nepotkali snad jediného komára, a proto jsme po zkušenostech z předchozích let s sebou neměli ani repelent. Otázkou je, jestli by proti takovému množství krvelačných potvor vůbec zabral. Na zemi bylo spousta louží a bláta, v kterých se jim nejspíš nesmírně dařilo a nás čekalo nekonečných 16 kilometrů do vesničky Aktse. Cesta byla široká, rovinatá, obklopená lesy. Do Aktse, což byl náš cíl je to z Kvikkjokku necelých 40 kilometrů po stezce Kungsleden (Královská stezka). Cesta vede kolem několika jezer. Postupně jsou to Stuor Dáhtá, Sjabatjakjaure, Rittak (přístřešek k přespání) a konečně Laitaure, na jehož severním břehu se nachází Aktse. Ideální je tuto 40 kilometrů dlouhou túru rozdělit na dva dny, kdy první den nocujte ve stanu, kdekolik po cestě, pokud tedy nedorazíte až k jezeru Rittak. Druhý den pak dorazit do Aktse.

Když jsme vyčerpáni z neustálého ohánění se po komárech dorazili do Aktse, což je ve skutečnosti louka s třemi chatami, kde můžete za poplatek strávit noc, naše kroky se ubírali k první otevřené chatě. Uvnitř, světe div se, byl obchůdek, kde se dalo sehnat snad vše, od plechovek Coca-Coly přes deodoranty a šampóny v minibaleních až po repelenty a síťky proti komárům. Cena byla extrémní, ale bolest napuchlého obličeje ještě extrémnější, takže pro mě byla síťka na obličej jasnou volbou. V obchodě prodával postarší pár, který měl na starost i obsluhu chat. Dovolili jsme se, jestli si můžeme jít odpočinout do jedné z nich a chránit se tak před dalšími štípanci. Chaty byly bez vody, s kamny, plynovým vařičem a venku za plentou mohli hosté využít ledové sprchy. Místní mají nejspíš vybudované protilátky, když si bez okolků četli nebo diskutovali na zápraží.

Naše túra zde nekončila, ale vyhlídky byly pozitivní – s vyšší nadmořskou výškou je prý i méně komárů. Netrvalo dlouho a opravdu jsme mohli sundat čepice a kapuce. Pomalu se nám začal otvírat pohled na deltu řeky. Byly jsme ale ještě příliš daleko. Slunce se dotýkalo horizontu, když jsme začali stavět stany na kamenném poli, kde se nám podařilo najít příhodný plácek. Výhled na zasněžené hory stál za to, ale začalo se pořádně ochlazovat. Nás hřál pohled zpátky směrem, kterým jsme přijeli – bylo vidět, že tam v dáli prší a my se těšili z toho, jak jsme tomu ujeli.

Další den jsme vyrazili za výstupem na vrchol Skierfe, ale možností, co v této oblasti dělat je několik, stačí se jen podívat do mapy. Na škodu určitě nebude si v Aktse prostě jen odpočinout, strávit zde jeden odpočinkový den a stejnou cestou se vrátit zpět.

Aktse – přespání v chatičkách s možností doplnění zásob

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek + výbava proti krvelačným komárům (síťka přes hlavu a repelent)

Z dálnice E45, vedoucí od města Östersund, sjedete za Jokkmokkem (cca 8 km) doleva na slepou cestu BD 805 vedoucí do Kvikkjokku.

Túra Královskou stezkou (Kungsleden) k jezeru Ábeskojávri v NP Abisko

Třítýdenní trek Laponskem za polárním kruhem po Královské stezce

Výstup na královnu švédských hor – Kebnekaise

Na deltu řeky Rapa ve švédském národním parku Sarek je úžasný výhled z přilehlého vrcholu Skierfe (1179 m n. m.).