Nemrut Dag nepatří k nejvyšším kótám Arménské vysočiny, ale nabízí skutečně nevšední scenerie. Po legendárním babylónském králi pojmenovaný vulkán se týčí do výšky 3050 m nad městečkem Tatvan. Jeho vrchol tvoří gigantický kráter o průměru 7 km, který patří k největším na naší planetě.
Arménská vysočina – Turecko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Nemrut Dag nepatří k nejvyšším kótám Arménské vysočiny, ale nabízí skutečně nevšední scenerie. Po legendárním babylónském králi pojmenovaný vulkán se týčí do výšky 3050 m (jiné prameny uvádějí pouze 2935 m) nad městečkem Tatvan na západním břehu jezera Van, o jehož vznik se mimo jiné zasloužil. Jeho vrchol tvoří gigantický kráter o průměru 7 km. Tato úžasná kaldera o rozloze 36 km2 patří k největším na naší planetě.
Její strmé stěny jsou uvnitř 400 – 600 metrů vysoké. Dno má průměrnou nadmořskou výšku 2250 m a je pokryto pestrým kobercem vysokohorské květeny, z pod kterého místy vykukují rozpraskané ztuhlé lávové proudy, bizarní tufové útvary, kopečky žluté pemzy a další důkazy sopečné činnosti. Neskutečnou scenérii dotváří několik třpytivých jezer. Největším z nich je křišťálově čisté Studené jezero (Sogukgöl), které má tvar půlměsíce a vyplňuje západní okraj kaldery.
Jeho rozloha činí 13 km2 a největší zjištěná hloubka je 155 m. Temně modrou hladinu čeří hejna drobných rybek. Ale ve Studeném jezeře lze ulovit i několikakilogramového kapra, kterému se zde říká sazan. Voda v ostatních jezerech není vhodná k pití, neboť má nahořklou chuť nebo páchne sírou. Koupat se lze ve všech, ale nejvhodnější je pro tuto zábavu Horké jezero (Sicakgöl). To se nachází na severním okraji kráteru poblíž termálních pramenů. Jeho tyrkysově zbarvená voda má po celý rok konstantní teplotu 60 C.
Nedaleko leží pozoruhodná jeskyně, z jejíž země stříká teplá voda – dokonalé přírodní lázně. Do kráteru vedou dvě cesty. Jedna z jihu přes vesničku Şentepe a druhá ze západu kolem obce Serinbayir. Z předměstí Tatvanu je to na vrchol asi 15 kilometrů. Cesta míjí vesničku Şentepe, kde je starý arménský kostel, dnes sloužící jako mešita. Ale lze jít i prostě jen tak po svahu dle vlastního uvážení.
Celý následující den doporučuji věnovat okružní túře po celé hraně kráteru, odkud se nabízí neskutečné výhledy na jezera uvnitř.Po výstupu na nejvyšší vrchol celého prstence sejdeme k Horkému jezírku, jež leží přímo pod ním. Následující den lze stihnout průzkum dna kaldery i sestup do Tatvanu – tentokrát pro zpestření přes osadu Yumurtatepe.
Ubytování a jídlo
Několik podnikavých domorodců z vesničky Şerinbayir na západní straně hory nabízí jednoduché ubytování v soukromí, ale vlastní stan je nesporně výhodou. Během sezóny občas funguje přímo u Studeného jezera uvnitř kráteru provizorní občerstvení (sušenky, limonády, čokolády).Ve vesnicích na svazích hory lze dostat jen chlebové placky, sýr a vodu
Potřebné vybavení
Nezbytný je spacák a stan. Na koupání v jezerech se hodí plavky.Terén je velmi snadný, ale všude roste spousta pichlavé stepní vegetace, takže oceníte vysoké pohorky
Přístup na začátek
Město Tatvan má dobré autobusové spojení se všemi velkoměsty na jihovýchodě Turecka. Nejbližší letiště se nachází ve 150 km vzdáleném městě V
Povolení, poplatky, omezení, zákazy
Základní trasa
Orientační rozpis po dnech
- Tatvan – Şentepe – jižní okraj kráteru
- okruh kolem kráteru – Studené a Horké jezero
- sestup do Tatvanu přes vesnici Yumurtatepe
Další možnosti túr v okolí
K návratu z kráteru lze též zvolit kratší trasu a nesestupovat až do Tatvanu. Jedna ze dvou cest z kaldery vede na severovýchodní svah do vesničky Serinbayir. Odtud sporadicky jezdí do Tatvanu mikrobusy. Za návštěvu stojí i sousední vyhaslá sopka Süphan Dagi, ale obě hory odděluje rozlehlá planina, jejíž přechod zabere nejméně dva dny.
Je tam moc hezky, ale na okruh kolem kráteru si nechte opravdu celý den, nezdá se to ale je to hrozně daleko (samotnému mi trvalo přejít polovinu asi sedm hodin a hodně jsme upaloval). Taky tam nahoře samozřejmě není voda.
Co se týče toho horkého jezera, tak takovou tepolotu má jenom u pramene. Z toho pramenu jsme také pili (žádonu jeskyni jsme tedy nezahlédli), jezerní vodou jsme si totiž jisti nebyli.