Trek k jezeru Litlverivatnet v Norsku

Vzhůru do hor k vodopádu Litlverivassfossen

I když knižní průvodce nedoporučuje vydávat se na tento jediný značený okruh z opačného směru z důvodu špatně označeného nástupu, my správnou stezku nacházíme rychle. Její východisko je asi kilometr před osadou Lakshol; při průjezdu osadou Nordfjord mineme most přes říčku a po zhruba pěti stech metrech se zprava objeví ve svahu zhora stékající potůček, za nímž se nachází sloupek s východiskem značené cesty. Poměrně širokou lesní cestou docela slušně stoupáme mezi kapradinami až na mýtinu, odkud již dál pokračuje pouze úzká pěšina osikovým a březovým porostem.

Další cesta by se dala nazvat jako putování za králem Šumavy, neboť procházíme podmáčeným rašeliništním terénem a je třeba sledovat kromě značek i každý krok. Menší problém nám činí přechod silně podmáčené větší náhorní louky, kde je potřeba se držet v oblouku doprava a vnořit se do hustého lesíku, kterým sejdeme k potoku. Po jeho překročení pěšina pozvolna šněruje mezi žulovými skalními bloky až k žebříku, po němž vylezeme na vrchol poměrně úzkého žulového hřebene. Jeho přechod je slušným adrenalinovým zážitkem, zejména za mokra. Lze jej však bezpečně obejít po značené stezce průrvou mezi skalami. Fantastický pohled, který se z vrcholu otevře na silně meandrující tyrkysově zbarvenou řeku v údolí, sevřeném skalními stěnami, evokuje dojem kanadské přírody na Aljašce. Nadšeně sledujeme tu krásu dole pod námi, fotografujeme, kocháme se a relaxujeme.

Počasí se začíná pozvolna měnit, což je v těchto severských krajinách jev poměrně běžný. Jelikož je však již na dohled náhorní jezero Litlverivatnet, z něhož padá nádherný závoj vodopádu Litlverivassfossen hluboko do údolí, zvedáme se a pokračujeme k němu. Sestup po nakloněných kamenných plotnách může být ovšem za mokra či deště poněkd ošemetný. Ze závěsného můstku nad výtokem z jezera sledujeme masy vody, padající po skále do 250-ti metrové hloubky údolí Storskogdalen. Zpáteční cesta s vidinou možnosti promoknutí z viditelně se blížících mraků nám kupodivu zabere pouze dvě hodiny, oproti v průvodci uváděným třem hodinám.

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém. Nezapomenout na výbavu proti komárům.

K nástupu na tuto túru se přesouváme silnicí směrem na Lakshol; chceme vyrazit do hor z opačného konce značeného okruhu národním parkem.

Výstup na nejvyšší horu Norska – Galdhøpiggen