Trek Haft Kul Iskanderkul na Pamíru

Trek zahájíte u sedmi průzračných Marguzorských jezer zvaných též Sedm jezer (Haft Kul), která podle legendy vznikla tak, že sedm dcer, které neúspěšně hledaly svého otce, se posadilo podél cestičky a dalo se do takového pláče, až svými slzami naplnily sedm jezer. Vydáte se vozovou cestou po levém břehu (vše je popsáno z vašeho pohledu) největšího z nich – jezera Marguzor (2139 m) – a v prvním zálivu odbočíte vlevo do svahu na serpentinovou vozovou cestu vedoucí nalevo od vyschlého potoka lemovaného kamennou zídkou. Výše tato cesta traverzuje vpravo a vchází do vesnice Tiugli, jíž pokračujete po levém úbočí údolí podél říčky Tiugli až do luk za vesnici, kde se údolí zužuje, a za první skalkou na pravém břehu přejdete přes mostek vedoucí přes říčku, stoupáte údolím po jeho pravé straně. Po rozvětvení říček se držíte stále napravo od říčky, která se nyní jmenuje Mošsoj. Pěšina se vine vzhůru mezi skalami, nad nimiž říčka končí a údolí se rozevírá.

Na posledním travnatém platu se pěšina rozdvojuje – je možno buď stoupat rovně a pak přetraverzovat doleva, nebo se rovnou vydat serpentinami vlevo; obě cesty se sejdou kousek před sedlem Tavasang. Ze sedla Tavasang (3310 m) klesáte pěšinkou po levé straně, před skalním hřbítkem s hnědými oblými skalami přejdete na pěšinu, která tento hřbítek obchází zprava, a sestupujete po pravé straně údolí k salaším, kde vám stejně jako v ostatních salaších po cestě vyběhne vstříc roj zvědavých dětí a jejich matky s vámi zapředou hovor a nabídnou domácí mléčné výrobky a chleba. Od salaší traverzujete jalovcovým porostem po pěšině vedoucí po pravém úbočí a pokračujete údolím proti proudu říčky Sarymat (v některých mapách Kaznok) k osadě, v níž přejdete přes most a přímo nad osadou stoupáte údolíčkem s potůčkem. Pěšina pak traverzuje vlevo k prameništi potoka Abisafebsaj.

Zhruba 100 m před prameništěm tohoto potoka přejdete přes potok ke kamenné pastevecké chýši a vydáte se přímo vzhůru zařezaným údolíčkem, na jehož konci vyjdete vpravo do širokého údolí, jímž vystoupáte do sedla Munora (3520 m). Jako orientační bod pro výstup do sedla poslouží oblý kopec nalevo od sedla, na jehož vrcholku se tyčí kamenné homole, které se v sedle změní ve Sfingu v Gíze a při sestupu se podobají slovenskému hradu Devín. Ze sedla klesáte nepříliš viditelnou serpentinovou cestičkou mírně vlevo ke zbytku kamenné pastevecké chýše, od něj se spustíte vlevo kamenitým korytem vyschlého potoka ke skalní věži a kolem ní vpravo kamenitým svahem na travnatou plošinu s potůčkem.

Sejdete k salaši, přejdete most vedoucí přes říčku Nagnut a po pravém úbočí stoupáte zřetelně vyšlapanou pěšinou, při jejímž rozdvojení volíte vždy pěšinu vedoucí více nahoru, až se ocitnete na hřbítku, z něhož budete shlížet do údolí řeky Arčimajdan. Ze hřbítku sklesáte po pěšině mezi jalovci, pokračujete údolím řeky Arčimajdan k salaši na břehu přítoku Pštikul s mostem. Pokračujete pěšinou po pravém břehu řeky Arčimajdan, až k mostu přes ni. Přes most nepřejdete, ale zůstanete na pravém břehu a vystoupáte po prudké pěšině vinoucí se jalovcovým hájem nad mostem ve svahu vysoko nad řekou, po mostku přejdete přítok Kštudak až na morénu porostlou jalovcem, z níž se otevře výhled na rozlehlou planinu s krajinou jako z Pána prstenů a s poslední salaší v tomto údolí.

Za salaší pokračujete po pravé straně planiny pěšinou vedoucí skrz jalovcový háj k přítoku Sarychodan. Přibližně 200 m před ústím Sarychodanu do Arčimajdanu najdete zúžení s dvěma balvany tak blízko sebe, že pohodlně přeskočíte z jednoho na druhý, čímž překonáte Sarychodan. Od balvanů pokračujete pěšinou vedoucí nejdříve proti proudu Sarychodanu a později stáčející se vlevo do kopce a obcházející skalní masiv zleva. Držíte se této pěšiny vinoucí se po pravé straně údolí skrz jalovcový háj až k překrásné zelené loučce s prameništěm Arčimajdanu v kamenité moréně. Přejdete kolem prameniště na levou stranou údolí, kde se ve svahu postupně objeví pěšina příjemně stoupající po levém úbočí a poté pokračujete stále vlevo přes nekonečný sled morén a morének až do sedla Dukdon (3810 m).

Ze sedla klesáte po levém suťovitém úbočí zřetelnou pěšinou na travnatou pláň, na jejíž pravé straně z morény vyvěrá říčka Dukdon. Dále klesáte po levé straně údolí mezi množstvím balvanů k vstupu do údolí, který je lemován impozantní skalní soutěskou, skrze niž pěšina klesá prudce dolů přes suťoviště a balvaniště stále po levém břehu až k soutoku říčky Dukdon s řekou Karakul. Pokračujete po levém břehu Karakulu plochým údolím porostlým trávou a stromy. Asi po 1 km narazíte na bizarní most přes Karakul sestavený z klacků, který nepřecházíte, ale držíte se stále na levém břehu a serpentinovitě stoupající pěšinou obejdete balvanové pole, sejdete zpět na břeh Karakulu, po němž přes travnaté loučky a lesíky pokračujete až k osadě.

Za osadou přejdete přes druhý most překonávající Karakul (zde se již jmenuje Sarytag) a nacházející se na úrovni středu velké červené skály Sarytag/Kirk – Šaitan (3904 m), která se zvedá na protější straně Karakulu. Po prašné vozové cestě dorazíte do Sarytagu. Příjemné ubytování v Sarytagu nabízí rodinný penzion Shahboz (1 noc s večeří a snídaní za 150 somoni na osobu – srpen 2017). Jezeru Iskanderkul položenému níže pod vesnicí, kde podle se podle legendy při potlačování vzpoury místních obyvatel utopil Bukefalos, kůň Alexandra Velikého, nestojí věnovat den s vidinou koupele v jezeře, protože pobyt znepříjemňují komáři a jediný rozumný přístup k jezeru okupuje prezidentova dača. Příjemně osvěží pramen vyvěrající ze skály v hájku u prezidentovy dači na druhé straně vozové cesty.

Stan a jídlo s sebou. Přestože jsou hory vyprahlé, pitné vody z jezer, říček i řek je dostatek. Pastevecké rodiny vás rády uhostí domácím chlebem, mléčnými výrobky a čajem, ale berte to spíše jako zpestření jídelníčku než plnohodnotnou stravu.

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém. Dále pak věci na spaní (stan, spacák, karimatka) a vaření (ešus, vařič, plynová kartuše atd.)

Z letiště v Dušanbe jeďte autobusem č. 8 před Národní muzeum, poté jděte ulicí Ismoili Somoni a zahněte doleva do kolmo navazující třídy Rudaki, kde se v prvním bloku domů nachází Barzish Sport (dle Lonely Planet č. p. 91, naproti přes ulici stojí známá čajchana Rochat), v němž prodávají plynové kartuše se závitem na vařič VAR. Odtud pokračujte autobusem č. 3A po třídě Rudaki k cementárně (cementnyj zavod) na severním okraji Dušanbe, odkud odjíždí taxíky do Fanských hor. Taxikáři vás budou chtít odvézt k jezeru Iskanderkul nebo do alplageru Artuč, kde to znají, ale nenechte se zmást a vysvětlete jim, že chcete odvézt přinejmenším do vesnice Padrud (na některých mapách Pasrud) či ještě lépe do vesnice Marguzor (pozor: ve Fanských horách existují dvě vesnice těchto jmen).

Taxíkem z vesnice Sarytag do vesnice Sarvoda, odkud jezdí taxíky do Dušanbe. Taxík lze domluvit v Sarytagu v penzionu Shahboz (růžový dům s bílou verandou na východním okraji vesnice v blízkosti vozové cesty k jezeru Iskaderkul).

1. jezero Marguzor – sedlo Tavasang – údolí říčky Tavasang
2. údolí říčky Tavasang – sedlo Munora – údolí říčky Nagnut
3. údolí říčky Nagnut – pramen řeky Arčimajdan
4. pramen řeky Arčimajdan – sedlo Dukdon – vesnice Sarytag

Zpět údolím Karakul přes sedlo Sarymat a hory opustit stejnojmenným údolím, nebo údolím Kaznok k Alaudinským jezerům, případně k jezeru Bolšoje Allo