Tauernhöhenweg: Náročná hřebenovka Vysokých Taur

Stezka po hřebenech Vysokých Taur se táhne v délce asi 200 km od Seckau na východě ke Krimmlu na západě. Taurská hřebenová stezka je částí centrální alpské magistrály Zentralalpenweg 02 a klenotem mezi vysokohorskými stezkami celých Vysokých Taur. Tato šestidenní část spojuje chatu Glocknerhaus na úpatí rakouské nejvyšší hory s výhledem na impozantní ledovec Pasterze a parkoviště Kölnbreinsperre (Maltatal-Hochalmstraße) v údolí pod vrcholy Ankogel a Hochalmspitze.

Nad náročnou šestidenní hřebenovou trasou přes Vysoké Taury bdí majestátní třítisícové vrcholy Racherik, Hocharn, Schareck, Ankogel a Hochalmspitze. V tomto fascinujícím světě hor se střídají travnaté stráně se suťovými poli, kamennými moři, ostrými hřebeny a třpytivými ledovci. Půvabu drsné krajině dodávají horská plesa, burácející vodopády a vesele bublající bystřiny.

Pozor na závrať

Jednu nohu před druhou, krátce vydechnete, zastavíte se a prohlédnete si neuvěřitelnou scenérii. Pak se odvážíte udělat další krok. Druhé etapě Taurské vysokohorské stezky se přezdívá „královská“. Dobře, že jste poslechli hostinského v Glocknerhausu a vyrazili z chaty Wallackhaus brzy ráno.

Výstup na Hocharn je na některých místech zajištěný ocelovým lanem. Cesta prochází po ostrém hřebeni a musíte se opravdu hodně soustředit. V nejvyšším bodě stezky najednou zjistíte, proč každý krok z celkem zdolaných 1800 výškových metrů od startu na Glocknerhausu stál za tu námahu. Otevře se vám výhled na nehostinné skalní stěny a rozmanitá panoramata. Je vyhrazený pouze pro ty, kteří se cítí dobře ve vysokohorském terénu.

Nic pro začátečníky

Taurská vysokohorská cesta totiž není nic pro začátečníky. Tento náročný vysokohorský přechod se drží linie hlavního hřebene Vysokých Taur a často překonává hranici 3000 m. Na trase čekají exponované úseky, zledovatělá místa, krátké úseky zajištěné ocelovým lanem a také ne zcela bezproblémový úsek po ledovci. Jednotlivé denní etapy vyžadují absolutní jistotu kroku a odolnost proti závratím. Nejobtížnější pasáží je přechod impozantního zaledněného vrcholu Hocharn (3254 m).

Trasa je vhodná výhradně pro zkušené alpinisty, pro které bude opravdu silným zážitkem. Odměnou jsou nádherné výhledy do okolí a skutečnost, že jste každodenní starosti nechali dole v údolí.

Pokud si na tuto trasu vyloženě netroufáš, je tu ještě varianta Tauernhöhenweg pouze po lehčí západní části hřebene, která se pohybuje pod hranicí 3000 m a je bez ledovců. Další výhodou je, že se dá jí jako okruh.

Spaní na horských chatách, doporučuje předchozí rezervaci – sleva pro členy horského spolku Alpenverein

Na chatách nabízí i snídaně a večeře, jinak vlastní.

Vybavení pro pohyb ve vysokohorském terénu (mj. kvalitní bundu, sluneční brýle, obuv s pevným kotníkem), na spaní na chatách stačí vložka do spacáku, vybavení pro dojištění na ledovci, mapu, lékárničku, nabitý telefon.

Autem od Heiligenblut po silnici Großglockner Hochalpenstraße na parkoviště na Kaiser-Franz-Josefs-Höhe. Ke Glocknerhausu jezdí od června do září také autobus.

1. etapa: Glocknerhaus – vrchol Spielmanns (3027 m) – Wallackhaus: 8 km, 5 h, +880 v. m/-720 v. m

2. etapa: Wallackhaus – Hocharn (3254 m) – Zittelhaus: 12 km, 10 h, +1020 v. m/-350 v. m

Nejtěžší klíčová etapa s krátkými lezeckými úseky, i v létě může být hřeben namrzlý. Překonává se nejvyšší bod celé trasy – Hocharn (3254 m). Zhruba uprostřed túry se nachází nouzový bivak Otto-Umlauf-Biwakschachtel.

3. etapa: Zittelhaus – Sonnblick (3106 m) – Duisburgerhütte: 10 km, 6 h, +550 v. m/-950 v. m

Trasa přechází krátký úsek po ledovci (dobře značeno).

4. etapa: Duisburgerhütte – Hagenerhütte: 9 km, 4 h, +200 v. m/-300 v. m

5. etapa: Hagenerhütte – Hannoverhaus: 13 km, 6 h, +250 v. m

6. etapa: Hannoverhaus – Osnabrückerhütte – Parkplatz Kölnbreinsperre: 9 km, 6 h, +550 v. m/-1250 v. m

Možnost varianty přes Ankogel (3250 m) +2,5 h