Svatojakubská pouť Portugalskem: Porto – Santiago de Compostela

Kdyby za vámi přišel váš budoucí manžel s nabídkou na v průměru 25kilometrového pochodu denně ve 30stupňovém horku jako líbánek, co byste mu odpověděli? Já s nadšením souhlasila. Zažili jsme nádherné líbánky a do manželství vstoupili doslova pravou nohou.

Camino de Santiago u nás známá pod názvem Svatojakubská pouť je asi nejznámější poutní cesta v Evropě. Poutníky do Santiaga dovedly žluté šipky a symboly mušle hřebenatky, které jsou rozeseté téměř po celé Evropě. Do Santiaga de Compostela vede několik tras, delších či kratších. My jsme si vybrali Portugalskou cestu (Camino Portugues) začínající oficiálně v portugalském hlavním městě Lisabon. My si vybrali kratší variantu z historického města Porto, odkud jsme za 11 dní plánovali ujít 250 kilometrů s 6 kg na zádech v našich batozích.

Každý poutník si na začátku své cesty vyzvedne za 2 eura tzv. „Credencial del Peregrino“ alias pas poutníka. Do něho během dne sbíráte razítka. Za jeden den potřebujete minimálně 2. Dále by měl mít poutník hůl a mušli připnutou na svém batohu. Tyto mušle seženete téměř kdekoliv po cestě za 2 eura.

Různé varianty tras Svatojakubské cesty jsme popsali v podrobnějším článku o Camino de Santiago.

Vzhůru do vnitrozemí

Vydáváme se tedy na cestu. Portugalskem vedou dvě hlavní trasy do Santiaga. Pobřežní cesta vede okolo oceánu. Nabízí krásné výhledy na pláže a celou dobu téměř rovinku. První den jsme kousek po pobřežní trase šli i my. V odpoledních hodinách jsme ovšem uhnuli do vnitrozemí (druhá hlavní trasa). Krajinu kolem nás střídaly pole s kukuřicí s vinicemi, lesy s malebnými vesničkami a kopce s údolími. Proto je vnitrozemní cesta nejspíš považována za krásnější než ta pobřežní. A my jsme rádi, že jsme si jí zvolili.

První noc jsme strávili v klášteře „Mosteiro de Vairão“. Ve většině církevních i státních „Albergue“ se ubytováváte sami. Nikdo tam není, aby vás zapsal ani zkontroloval, zda jste přispěli poplatek nebo vám dal razítko do pasu. Vše funguje na bázi samoobsluhy. Další den jsme dorazili do města Barcelos, odkud pochází znak kohouta, jenž se stal symbolem celého Portugalska. Třetí den nás čekalo to nejlepší ubytování z celé pouti. Casa de Fernanda se nachází u městečka Vitorino dos Piães. Paní Fernanda přivítá poutníky ve svém skromném domečku s domácím vínem. K večeři uvaří velkolepou hostinu a ráno všem připraví výtečnou snídani. Říkáte si asi, kolik tento luxus bude stát? Je to na vás. Fernanda funguje na základě dobrovolných příspěvků. Nikoho nenutí platit. V hlavní sezóně však doporučuji zavolat předem. Toto je jediné „Albergue“, kde jsme viděli, že se dá rezervovat předem.

Přes hranice do Španělska

Dále jsme se zastavili ve městě Ponte de Lima, jehož dominantou je starý most. Další dva dny jsme putovali k hranicím mezi Portugalskem a Španělskem, které tvoří řeka Minho mezi městy Valença a Tui. Rozdíl mezi zeměmi je patrný hned od začátku. Ceny se zvýšily, pohostinnost a ochota pomoci klesla a davy poutníků nás míjely jako hejna včel mířící do svého úlu. Ve městě Valença začíná totiž větší množství poutníků, převážně Španělů a Italů. Podmínkou splnění Camina není jen mít 2 razítka za den v poutnickém pase, ale také ujít pěšky minimálně posledních 100 kilometrů. A právě proto začínají ve městě Valença nebo Tui. Ve Španělsku pak alespoň za krátkou zastávku stojí historická města Redondela, Pontevedra a Caldas de Reis.

Jedenáct dní uteklo jako voda a my se ocitli před naším vysněným cílem katedrálou ve městě Santiago de Compostela. Uvnitř jsme podle poutnické tradice objali Apoštola, poklonili se pozůstatkům sv. Jakuba a zapálili svíčku, aby se nám splnilo přání. Poté jsme si ve 200 metrů vzdálené kanceláři pro poutníky „Oficina del Peregrino“ vyzvedli „Compostelu“. Jedná se o nejdůležitější dokument v latinském jazyce. K němu si navíc můžete za 2 eura přikoupit diplom se jménem, vzdáleností a datem začátku a konce vaší cesty.

Fisterra: Až na konec světa

Máte-li dost času, vydejte se ještě na 4denní pochod do města Fisterra. Případně můžete využít autobus, který jezdí několikrát denně za 38 euro pro dva. Pokud sem dojdete pěšky, získáte ke své „Compostele“ navíc ještě „Finisterru“. Nachází se zde totiž maják Capo Fisterra a ukazatel s 0. kilometrem. Dříve bylo toto místo považováno za konec světa. Mnoho poutníků sem proto zavítá na konci své cesty, aby se při západu slunce na tomto kouzelném místě s poutí rozloučilo. A ani my jsme nebyli výjimkou.

Více informací o portugalské cestě najdete na webu www.ultreia.cz. Hodí se také podrobné know-how pro poutníka-začátečníka aneb základní rady pro Svatojakubskou pouť.

Svatojakubská cesta neboli Camino de Santiago je jednou z nejznámějších evropských dálkových tras. Dálkových tras je po světě celá řada,  v tomhle článku jsme se o fenoménu poutí a dálkových treků rozepsali podrobněji.

DOPORUČUJEME: Nejširší nabídku průvodců a map Svatojakubské cesty (turistických i cyklistických) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatlů nebo na e-shopu KnihyNaHory.cz

UBYTOVÁNÍ / SPANÍ

Poutnických ubytoven, kterým se říká albergue, je podél Camina velké množství. Jsou od sebe vzdáleny většinou do 10 kilometrů. Značně se však liší jak cenově, tak kapacitou a úrovní ubytování, kterou můžou nabídnout. Jedná se zpravidla o sdílené pokoje s menším či větším počtem lůžek. Stejně tak koupelna a záchody jsou společné. Cenově se pohybují nejčastěji mezi 10 – 20 € za noc.  Pokud dáváte přednost soukromí a většímu pohodlí, není nouze ani o penziony a hotely. Skvěle vám poslouží internetové stránky gronze.com, kde se dozvíte potřebné informace týkající se ubytování. Existují také albergue, kde je poplatek dobrovolný, takzvané donativo.

V Portugalsku se u státních i církevních alberque ceny pohybují okolo 5 euro za noc a fungují jako dobrovolný příspěvek. U soukromých pak bývají ceny vyšší. My jsme vyrazili na začátku sezóny a neměli problém vždy ubytování najít. Pokud se na pouť vydáte v hlavní sezóně během července a srpna, doporučuji vyrážet brzy ráno. Vyhnete se tak odpolednímu „pařáku“ a dojdete včas k ubytovnám, které otevírají v 15 hodin. Místa se zde nedají rezervovat. Kdo dřív přijde, ten dřív spí.

JÍDLO

Svatojakubská cesta prochází vysoce zalidněnou oblastí, díky čemuž budete každý den procházet několika vesnicemi nebo městy, kde o restaurace a obchody není nouze. Mnoho restaurací nabízí také zvýhodněná poutnická menu. Není tedy třeba si brát více jídla jak na jeden den. Jediné, na co je třeba nezapomínat, je siesta, která je většinou mezi 13 a 17 hodinou, kdy mají obchody a mnohdy i restaurace zavřeno. Na vesnicích bývá často zavřeno i celou neděli.

VODA

Vodu lze doplňovat v ubytovnách, v restauracích nebo z veřejných kohoutků, které se nacházejí ve většině měst. V případě nouze vám ji do lahve natočí kterýkoliv místní, kterého poprosíte. Dostatečný pitný režim, je skutečně důležitý. Předejdete tím nepříjemnostem, které můžou nastat z důvodu přehřátí organismu.

Není třeba žádné speciální vybavení. Postačí pohodlný batoh, tenký lehký spacák potřebný v ubytovnách a věci každodenní potřeby. Čemu je ale potřeba věnovat pozornost, je výběr bot. Rozhodně si vystačíte s nízkými lehkými trekovými botami. Pohorky nechte doma. A nezapomeňte si je před cestou prošlápnout, pokud jsou zcela nové. Případné puchýře dokážou chůzi pěkně znepříjemnit. Jídlo, stany i nádobí nechte doma. Na „Camino“ je potřebovat nebudete. Všude po cestě je dost kaváren s cenami pro poutníky, které nikoho nezruinují.

Do Porta se nejlíp dostanete letadlem.

Ze Santiaga de Compostela se do Česka dostanete zpravidla přes Madrid či Barcelonu.

Většina poutníků míří do Santiaga de Compostela po některé z variant Camina vedoucích severním Španělskem, možné je ale začít i kdekoli jinde v Evropě.