Hlavní větev a jedna z nejstarších tras Svatojakubské cesty protíná sever Španělska od Pyrenejí až ke katedrále v Santiago de Compostela.
Pyreneje, Kanteberské pohoří – Španělsko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Na Svatojakubskou cestu jsem se vydal v květnu 2022 sám s cílem urovnat si v hlavě myšlenky a následné pokračování mojí cesty životem. Vybral jsem si jednu z nejstarších, a tedy také nejznámějších variant Svatojakubské pouti: Camino Frances (Francouzská cesta), dlouhou cca 870 km. Ta tradičně začíná na francouzské straně Pyrenejí v městečku v Saint Jean de Port a končí u katedrály v Santiago de Compostela ve španělské Galicii. Poutníci však často pokračují v pouti až k Atlantskému oceánu –jejich cílem bývá městečko Fisterra, dříve považované za konec světa, nebo ikonický kostelík v poklidném městečku Muxía.
Hlavní větev Svatojakubské cesty
Camino Frances nejprve přes Pyreneje překročí do Španělska a zamíří jejich podhůřím skrz oblast Navarra do vinařské oblasti La Rioja. Putování pokračuje historickým územím provincie Kastilie a Leon (Castilla y León) přes významná města Burgos, Leon či Ponferrada, až nás zavede do Galície na samém severozápadě Španělska.
Krajina postupně mění svou tvář. Z vysokých hor se proplétá krajem rozsáhlých vinařských plantáží, prochází řadou překrásných historických měst s prastarými katedrálami a architektonickými skvosty, které vás uchvátí velkolepostí a duchovní atmosférou.
DOPORUČUJEME: NEJŠIRŠÍ NABÍDKU PRŮVODCŮ A MAP SVATOJAKUBSKÉ CESTY (TURISTICKÝCH I CYKLISTICKÝCH) NAJDETE V PRODEJNĚ V PRAŽSKÉM KLUBU CESTOVATELŮ NEBO NA E-SHOPU KNIHYNAHORY.CZ
Krušné začátky
Na 33denní cestu jsem se vydal sám, pěšky s těžkým batohem, kolíbán nocemi v přírodě a v ulicích, pod hvězdami, pod stromy, pod blesky z bouřek. Uspáván zvuky zvířat, větru, praskajících větví, ruchu měst a deště bubnujícího na celtu nad svou hamakou…
Ačkoli je po cestě řada tradičních poutnických ubytoven (tzv. albergue), vybral jsem si spaní pouze venku pod širým nebem zavěšen v hamace a na místech bez stromů na zemi ve spacáku. Byla to absolutní svoboda. Díky této zkušenosti jsem se rozhodl napsat o své cestě knihu a veškerý výtěžek z jejího prodeje věnovat na pomoc lidem bez domova.
Začátky byli velmi krušné, nohy bolely a batoh, který vážil 22 kilo, tížil jako těžký balvan. Ale po pár dnech si člověk zvykl. Jeden den se smějete, druhý den pláčete, další do všeho kopete, ale to k této emocionální cestě patří. Poznáte mnoho lidí, kteří jsou na stejné lodi jako vy, a všichni táhnete za jeden provaz a na konci putování se se slzami v očích loučíte. Odnášíte si neskutečné příběhy a zážitky, prožijete mystiku nocí v lůně přírody, načerpáte energii z cesty, kterou jste zvládli projít. Pak si uvědomíte, že tohle nebylo vaše poslední putování. A věta: „Cesta je cíl!“ je pro vás motivací pro nová objevování překrásných míst naší planety…
Svatojakubská cesta neboli Camino de Santiago je jednou z nejznámějších evropských dálkových tras. Dálkových tras je po světě celá řada, v tomhle článku jsme se o fenoménu poutí a dálkových treků rozepsali podrobněji. Španělské hory mají samy o sobě hodně co nabídnout.
Ubytování a jídlo
UBYTOVÁNÍ NA SVATOJAKUBSKÉ CESTĚ
Poutnických ubytoven, kterým se ve Španělsku říká albergue, je podél Camina velké množství. Jsou od sebe vzdáleny většinou do 10 kilometrů. Značně se však liší jak cenově, tak kapacitou a úrovní ubytování, kterou můžou nabídnout. Jedná se zpravidla o sdílené pokoje s menším či větším počtem lůžek. Stejně tak koupelna a záchody jsou společné. Cenově se pohybují nejčastěji mezi 10 – 20 € za noc. Pokud dáváte přednost soukromí a většímu pohodlí, není nouze ani o penziony a hotely. Skvěle vám poslouží internetové stránky gronze.com, kde se dozvíte potřebné informace týkající se ubytování. Existují také albergue, kde je poplatek dobrovolný, takzvané donativo.
JÍDLO
Svatojakubská cesta prochází vysoce zalidněnou oblastí, díky čemuž budete každý den procházet několika vesnicemi nebo městy, kde o restaurace a obchody není nouze. Mnoho restaurací nabízí také zvýhodněná poutnická menu. Není tedy třeba si brát více jídla jak na jeden den. Jediné, na co je třeba nezapomínat, je siesta, která je většinou mezi 13 a 17 hodinou, kdy mají obchody a mnohdy i restaurace zavřeno. Na vesnicích bývá často zavřeno i celou neděli.
VODA
Vodu lze doplňovat v ubytovnách, v restauracích nebo z veřejných kohoutků, které se nacházejí ve většině měst. V případě nouze vám ji do lahve natočí kterýkoliv místní, kterého poprosíte. Dostatečný pitný režim, je skutečně důležitý. Předejdete tím nepříjemnostem, které můžou nastat z důvodu přehřátí organismu.