Krásný horský okruh přes Hanušovickou vrchovinu, Králický Sněžník, Rychlebské hory a Hrubý Jeseník. Díky přechodu různých horských celků prověří trek vaši fyzickou kondici a pomůže natrénovat výškové metry i na treky např. v Alpách.
Hanušovická vrchovina, Králický Sněžník, Rychlebské hory a Hrubý Jeseník – Česko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Česko na Slovensku považujeme za zemi bez hor. Vždyť i nejvyšší vrchol Sněžka je se svými 1603 metry je spíš terčem posměchu, než uznání. Když se však hranice uzavřeli a já jsem zůstal od slovenských hor odříznut, bylo na čase to otestovat na vlastní kůži.
Na rozdíl od Hlavní sudetské magistrály v Polsku (Glowny Szlak Sudecki, GSS), Sudetský okruh není oficiální turistickou trasou. Spojuje turistické chodníky, které protínají 4 geomorfologické celky – Hanušovickou vrchovinu, Králický Sněžník, Rychlebské hory a Hrubý Jeseník. Nejedná se tedy o ucelený hřebenový přechod, čemuž odpovídá i poměrně slušné převýšení atakující 5000 metrů. Chodníky jsou obecně v dobrém stavu, ale třeba si dát pozor na značení, které se po celou trasu často mění a obsahuje i pár úseků po hranici bez turistické značky.
Turistický chodník je většinu času ukrytý v lese, ale prochází několika exponovanými úseky. Nejdelší z nich je v pohoří Hrubého Jeseníku mezi Ovčárnou a vrcholem Pecný. Exponovaných je i několik vrcholů – Králický Sněžník, Brousek, Keprník. Kempování v těchto místech je zakázáno, ale pokud se pro něj v nouzovém případě rozhodnete, zjistěte si předpověď počasí a snažte se zůstat co nejvíce v závětří.
Trasa je skvělou alternativou k přechodům slovenských hor nejen čase uzavřených hranic. Někomu může vadit relativně časté přebíhaní z jednoho horského celku na druhý, na druhé straně to přidává přechodu na pestrosti. Za sebe můžu tento okruh jednoznačně doporučit.
Kdy vyrazit?
Trasa je schůdná celoročně. Hlavní sezóna probíhá v měsících červen – září. My jsme se na ni vybrali koncem září. Vyhnuli jsme se tak davům, které jsme potkávali jen v okolí hlavních atrakcí – v oblasti vrcholu Králického Sněžníku a hlavně na Pradědu. Obecnou nevýhodou bylo chladnější, méně stabilní počasí.
Ubytování a jídlo
Přestože trasa neprochází žádným národním parkem, je třeba si dát pozor na nocování v jedné z četných přírodních rezervací. Jsou to NPR Králický Sněžník, Šerák-Keprník, Sněžná kotlina a Praděd. Ať spíte kdekoliv, nezapomínejte po sobě vše uklidit a poctivě zakopat finální produkt vašeho trávení, pokud ho necháváte někde v lese.
V těsné blízkosti trasy je k dispozici několik horských chat – Severomoravská chata, Schronisko na Śnieżniku, Horská chata Návrší, Paprsek, Šerák, Červenohorské sedlo, Švýcarna, Ovčárna. Krásné místo na přenocování je útulna Jelení Studánka, vyhnul bych se jí však o víkendech a svátcích. Zdá se, že je to poměrně populární místo.
Občerstvení je možné také na Kladském sedle, v Motorestu na Skřítku nebo v kterékoliv z vesnic na trase. Vody bylo na podzim všude dostatek. Nikdy jsme s sebou nepotřebovali více než 2 litry. Vzhledem k častému výskytu chat je jednoduchá i situace s jídlem. My jsme poctivě sbalili na 4 dny a polovinu donesli zpět do auta. Záleží to samozřejmě na vaší rychlosti i hladu.
Přístup na začátek
Velkou výhodou této trasy je, že se jedná o okruh. Pokud tedy přijedete autem, nemusíte se k němu složitě vracet. Já jsem si pro start vybral Severomoravskou chatu v Hanušovické vrchovině. Při přepravě hromadnou dopravou se jako nejlepší jeví Králíky, Bohdíkov nebo Velké Losiny, kam se dá dopravit vlakem. O něco jednodušší by mohla být doprava do Šumperku, kam je trasu jednoduché natáhnout, aniž byste přišli o něco zajímavého.
