Stanisławského cestou v severní stěně na Vysokou

Nastup za tmy

Na vršku bylo krásné počasí

Lezení bylo pestré

Wiesław Stanisławskipůsobil ve Vysokých Tatrách dost krátce, o to však intenzivněji. Do své předčasné smrti v 24 letech v západní stěně Kostolíku zanechal svou stopu ve všech nejvýznamnějších stěnách Vysokých Tater. Jeho cesty se většinou nacházejí v liniích ponurých a temných komínů, v létě často bývají provlhlé, v zimě se ale za dobrých podmínek mění v úžasné linie až alpských ledových podmínek. Stejně působivá je i Stanisławského cesta V, která vede 550 m vysokou severní stěnou Vysoké a dosahuje obtížnosti až WI 5/M5. Z dnešního pohledu se túra nedá doporučit pro letní přelez. V zimě je vždycky potřeba zvážit aktuální podmínky nejen ve stěně, ale také na nástupu a sestupu. Celkovým komplexem obtíží se dá cesta přirovnat k serióznímu alpskému podniku.

Nástup od Popradského plesa

Nejvýhodnějším východiskem pro přelez této stěny je Chata pod Rysmi, ta však bývá v zimě často zavřená, a tak je potřeba absolvovat nástup z Popradského plesa. Za velmi dobrých podmínek je možné absolvovat túru i s lyžemi na zádech, a výrazně si tak usnadnit nástup a sestup.

Pohledy na Vysoké Tatry

Ze sedla Váha sjedeme nebo sestoupíme do České doliny. Začátek cesty je paradoxně v mírném žlábku na výrazném pilíři. Prvních asi 200 m bývají ledové kaskády do WI3, jistit se dá podle kvality ledu v ledu nebo obtížněji ve skalách okolo. Ve výlezu do sněhového centrálního kotle ihned štandujte v ledu, po dalších asi 150 m postupu je jakékoli jištění ve skále nebo ledu většinou nemožné a kvalita sněhu bývá velmi různorodá. Jakmile se kotel stáčí doprava, výstup směřuje pod výrazné vhloubení horní části stěny přímo nad námi. Podle podmínek zleva nebo zprava nalezeme do tohohle vhloubení, které se výš mění v komín vyplněný ledem (pokud je bez ledu, je hodně obtížný!), a přes krátké ledové pole dolezeme k poslednímu prahu. Ten bývá málokdy dobře přetečený ledem a je lepší lézt vyledněným zářezem na pravé straně. Pod posledním prahem asi 50 m pod sedlem zahneme doprava a dolezeme přímo na hlavní vrchol Vysoké.

S lyžemi na vrcholu

Od vrcholového kříže dominují západnímu výhledu masiv Rysů a Mengusovských štítů, jihovýchodním směrem se nachází nejvyšší vrchol Tater Gerlach a na východní straně se odhalují v plné kráse Lomnický a Ladový štít.

Sestup urychlí lyže

Sestup vede přímo přes centrální žlab Vysoké a Dračí sedlo do doliny Zlomisk a na Popradské pleso. Pokud máte lyže, jste za půl hodiny na pivě na Popradském, pěšky podle podmínek o něco déle.

Užíváme si sjezd

Celkem túra s převýšením 1300 m zabere 8 – 16 hodin. Hlavní riziko představuje stabilita sněhu na sestupu z Váhy, v kotli stěny a na sestupu. Z vybavení doporučuju kratší šrouby, hlavně za velmi dobré kvality ledu se hodně leze po tenkých glazurách. Obvykle je stěna v nejlepších podmínkách po výrazném oteplení s deštěm i v polohách okolo 2500 m s následným prudkých ochlazením beze srážek. Obecně cestu doporučuju spíš zkušeným alpinistům, i v doprovodu horského vůdce se jedná o seriózní výstup, kterému musí předcházet velmi dobrá příprava souhry hosta a vůdce.

Chata u Popradského plesa

Jedná se o ryzí lezení ve vysokých horách, takže budete potřebovat téměř vše, co horská výbava nabízí včetně maček či cepínu. Dále lano, jistící prostředky (presa, HMSky, smyčky, friendy atd.), helmu. Mohou se hodit také trekové hůlky. Samozřejmostí jsou cepíny a mačky.

Od Štrbského plesa přes Popradské pleso.

Výstup Martinkou na Gerlachovský štít