(Půl)okruh kolem hory Antelao v Dolomitech

Cesta okolo Antelaa může mít mnoho variant. Popisovaná trasa začíná ve vesnici Vinigo. Odtud stoupáme směrem k turistické značce číslo 230 (držte se tedy při rozdvojkách cest více vlevo), na kterou narazíme na romantickém místě s pár chatami, zvaném Barco. Odtud již po značené cestě nejdříve traverzem a pak stoupáním až nad hranici lesa a na náhorní planinu, kterou obývá stádo zvědavých krav. Pramen značený v mapě po pravé straně stezky se v září nepodařilo najít, pouze rozbahněnou louži sloužící krávám jako napajedlo. Po krátkém traverzu se napojíme na Dolomiten Hohenweg 4 a 5 a po ní sestoupíme opět mezi stromy, následuje traverz pod nástup do sedla Ghiacciaio. V travnatém příjemném „kotli“ je poměrně silný pramen.

Tady je nutno se rozhodnout, zda půjdeme dále do sedla a sestoupíme po ferratě, anebo ferratu obejdeme. Ferrata je sice poměrně jednoduchá, ale za špatného počasí se může změnit v poměrně náročnou záležitost (mokrý dolomit je hodně kluzký, mlha nebo mraky znemožní viditelnost). Po slezení ferraty nás čeká překonání poměrně čerstvě rozrytého suťoviska, které mají na svědomí velké sesuvy z konce roku 2014 (ještě v sezóně 2015 byla stezka kvůli tomu uzavřena) a poté již příjemnější sestup k chatě Galassi.

Delší trasa mimo ferratu vede dolů údolím Val Antelao až do údolí Val di Oten, kterým opět stoupá vzhůru kolem chaty Capanna degli Alpini a pod materiálovou lanovkou až k rifugiu Galassi. U spodní stanice lanovky je krátká odbočka k vodopádům. Od chaty Galassi, kde se tedy obě možné trasy spojují, následuje krátké stoupání do sedla Forcella Picolla, odkud začíná výstup normálkou na Antelao.

Ze sedla pokračujeme rozsáhlým suťoviskem a odbočíme dolů k rifugiu Scotter-Palatini odkud již sestup pokračuje pohodlně po štěrkové cestě směrem do San Vito di Cadore. Pokud nejsme vázání na auto anebo k němu dojedeme autobusem/stopem, tak je možno celý trek ukončit tady.

V roce 2015 to byla nejlepší varianta, neboť sesuvy zničily i stezku pod jižní stranou Antelaa, která byla v některých částech zcela uzavřena (a v jednom úseku neprůchodná, či průchodná s obrovským rizikem), je vhodné se předem na místě informovat, zda je již obnovena. V případně průchodnosti všech částí stezky nemusíme tedy sestupovat až do San Vito, ale těsně nad vesnicí natraverzujeme po jedné ze stezek na turistickou trasu číslo 230, která nás kolem pramene pitné vody Sorg. de Festinel zavede až k dalšímu novému a celkem nepříjemnému suťovisku, kterým se musíme vyškrábat  až k romantickému lesu s názvem Bosco Nuovo. Při sestupu z něj poté musíme překonat kaňon, který způsobil při sesuvech velké problémy až dole v údolí, a také naše popisovaná stezka přes něj se stala neprůchodnou. Dále pokračuje sestup v serpentinách a následuje dlouhý a příjemný traverz lesem až k místu, kde se náš okruh uzavírá – tedy palouk Barco. Odtud už stačí jen seběhnout po známé cestě do vesničky Vinigo.

Rifugio Pietro Galassi

Rifugio Scotter-Palatini

Běžné turistické vybavení. V případě cesty přes ferratu také ferratové vybavení, ovšem ferrata je za normálních podmínek jednoduchá (za špatného počasí a deště/mokra je lepší na ni nenastupovat a obejít přes údolí okolo, mokrý dolomit docela klouže …)

Nástup v některé z vesnic u silnice mezi Cortina di Ampezzo a Pieve di Cadore. Popisovaný start je ve vesnici Vodo di Cadore anebo o něco výše z vesnice Vinigo (odbočka do prudkého kopce u autobusové zastávky, cca 1 km za Vodo (ve směru od Cortiny). Ve Vinigu hned na začátku vesnice příjemné malé parkoviště.

Trasu lze různě obměňovat, nebo spojit s jinou trasou. Pokud chceme využívat refugií k ubytování, tak je například možné vyrazit z Valle di Cadore (Nebbiu) přes Rifugio Antelao a odtud pokračovat po Dolomiten Hohenweg 4 a 5 až na popisovanou trasu. Okruh lze samozřejmě také absolvovat v opačném směru, výstup ferratou je jednodušší než sestup.

Další možností je výstup na Antelao, po sesuvech koncem roku 2014 byla ale stezka v horním úseku zčásti poničena a zcela byl zničen nouzový bivak Cosi pod vrcholem.