Přes Zillertálské Alpy po Berliner Höhenweg

Zillertálská vysokohorská cesta Berliner Höhenweg vede jako okruh srdcem Zillertalských Alp se startem a cílem v/poblíž Mayrhofenu. Vícedenní trek sice přechází v blízkosti ledovců, které spadají z hlavního alpského hřebene na sever, ale nikde je nepřekračuje. Dává jedinečnou možnost zhlédnout to „nej“ z Zillertálských Alp.

Náročnost

Klasická vysokohorská turistika bez technických obtíží, dokonce není nutná výzbroj pro přechod ledovců. Několik úseků je zajištěných, ale rozhodně se nedají srovnávat s klasickými „klettersteigy“. Celkově středně náročné. Nastupovat pouze za příznivých klimatických podmínek, z mnoha úseků mizivé možnosti pro ústup do doliny. K táboření v horách málo vhodný terén.

Výchozí bod

Start je možný v obci Finkenberg  poblíž Mayerhofenu, v případě o 3 dny kratší varianty u přehradního jezera Speicher Schlegeis (1 782 m) ležící v horním patře doliny Zamser Grund, cíl je ve významném středisku cestovního ruchu (především zimních sportů) Mayrhofen v údolí Ziller Tal.

Mapy: Kompass č. 37

1.etapa: Finkenberg – Gamshütte: 4,5 h, převýšení 1000 m

Výstup na horskou chatu Gamshütte začíná v centru městečka Finkenberg, Cesta vede přes most Teufelsbrücke a skrz část obce Dornau směrem na Brunnhaus. Za sportovním hřištěm se cesta rozděluje a vy pokračujete po cestě Hermann-Hecht-Weg (Nr. 533) lesem až ke Kraxentrager. Odtud pokračuje cesta až k chatě Gamshütte. Kratší, ale strmější varianta vede od restaurace Gamsgrube prudkým chodníčkem lesem. Až těsně pod chatou se chodníček spojí s cestou Hermann-Hecht-Weg. Odtud už pokračujete k horské chatě Gamshütte.

2.etapa: Gamshütte – Friesenberghaus: 7 h, převýšení 1200 m

Od chaty Gamshütte (1921 m) vede cesta na vrchol Vorderen Grinbergspitze (2687 m), kde odbočíte doleva na  Berlínskou stezku. Pokračujete přes Grasflanken a přes kleč dojdete až na Feldalm (1885 m). Cesta pokračuje na Pitzenalm (1874 m) a prudkými zatáčkami dále až k Milchanger. Odtud se jde na planině přes velké kameny až k jižnímu cípu jezera Wesendlekarsee. Podél horského potoka dojdete až na cestu „Breitlahner – Friesenberghaus“, která vede k horské chatě Friesenberghaus (2477 m).

3.etapa: Friesenberghaus – Olpererhütte – Furtschaglhaus: 5,5 h, převýšení 660 m

Z chaty Friesenberghaus vede cesta krátce na západ, poté překročí odtok jezera Friesenbergsee a stoupá strmými serpentýnami nahoru na 2602 metry a dále běží až k Friesenbergscharte. Pokračuje jižně přes zelené louky na hoře Gamsleiten směrem k horské chatě Olpererhütte (2389 m). Z Olpererhütte ještě chvilku prudce stoupá a pak se stáčí na jih přes Wiesen a Riepenbach. Cesta se nadále klikatí dolů až k nádrži Schlegeisspeicher.

Na cestě Uferstraße odbočte vpravo a hned za velkým parkovištěm přejděte most a odbočte doleva k chatě Zamsgatterl. Cesta pokračuje až ke konci nádrže a přes potok vede až k rozcestí. Odtud cesta lehce stoupá na Schlegeiskees, až k odbočce k chatě (východním směrem). Prudkými zatáčkami mezi potoky Wasserleklamm a Furtschaglbach stoupáte až k horské chatě Furtschaglhaus.

4.etapa: Furtschlaghaus – Schönbichlerscharte – Berliner Hütte, 6 hod., 840 m převýšení

První část cesty Berliner Höhenweg vede přes nejvýše položené sedlo na trase – Schönbichlerscharte (3081 m) a v případě výstupu na vrchol Schönbichlerhorn (3134 m) dosáhneme také nejvyššího dostupného vrcholu v blízkosti dálkové cesty. Celý přechod (sice v opačném směru) je popsán tady.

5.etapa: Berliner Hütte – Mörchenscharte – Greizer Hütte, 6,5–7 hod., převýšení 1 200 m

Od chaty Berliner Hütte stoupá dálková cesta nejprve o 400 m výše k malebnému jezeru Schwarzsee. Odtud si mohou zkušení a vytrvalí borci přidat túru na ostrý skalnatý vrchol Zsigmundyspitze (3 089 m). Od jezera vede značený chodník ve směru sedla Melkerscharte (leží vlevo od vrcholu), před sedlem odbočíme přes firn pod vrcholovou stěnu a pomocí zajištění (sekané stupy) dosáhneme jihovýchodní hřeben. Krátce dolů do stěny a vpravo zpět na hřeben a k vrcholu. Návrat stejnou cestou (I.-II.UIAA). Vraťme se však zpět na hlavní cestu.

Od jezera Schwarzsee musíme překonat dalších 400 výškových metrů, které nás dělí od rozhledově fantastického sedla Nördliche Mörchenscharte. Zpětný pohled obsáhne všechny velikány Zillertálských Alp od Hochfeileru po Grosser Möseler, z druhé strany to jsou zase Grosse Löffler a další. Sestup je velmi příkrý, ale zdaleka není tak obtížný, jak by se mohlo zdát na první pohled. Nevýhodou této části cesty je velká ztráta výšky, neboť musíme klesnout až do doliny Floiten Grund na výšku 1 840 m (tedy ze sedla vertikální kilometr). K chatě Greizer Hütte však musíme zpátky nahoru dalších 400 m, což v závěru túry silně zatřese s horalovou psychikou.

6.etapa: Greizer Hütte – Schuchscharte – Kasseler Hütte. 6 hod., převýšení 500 m

Odpočinkový den, který není ani příliš dlouhý ani náročný. Od chaty Greizer Hütte nejprve dosáhneme úzké štěrbiny sedla Lapenscharte (2 700 m, zajímavý pohled na plochu ledovce Floitenkees mezi štíty Grosser Löffler a sedlem Schwarzennsteinsattel).

Následuje sestup do ledovcového karu Lapen Kar. Dálková cesta zde odbočuje vpravo ve směru skalnatého hřebene. Jdeme nejprve travnatým terénem a stoupáme na boční hřeben ve směru velké kamenné mohyly. Cesta v dalším úseku prudce překračuje 80m sráz (zabezpečení) a dosáhne sedla

Schuchscharte (2 424 m). Sestup je opět zajištěn ocelovými lany a přes skalní bloky a plotny sejdeme na pohodlnější úsek, který obloukem traverzuje kotel Eiskar pod ledovci a vede k chatě Kasseler Hütte.

7.etapa: Kasseler Hütte – Edel Hütte, 6,5–7 hod., převýšení 800 m

Zajímavý úsek cesty se stále se měnícími scenériemi. Vzhledem k mizivým možnostem sestupu z trasy je nutno vybrat jen stabilní a dobré počasí. Od chaty stoupáme velkým obloukem kotlem Sonntagskar na skvělý vyhlídkový bod Sonntagskarkanzel (2 202 m). Otevírá se rozsáhlý pohled na hlavní alpský hřeben s dominantní pyramidou Grosser Löffler (3 376 m). Následuje další traverz karem Samer Kar až dojdeme do bezvýznamného sedla Weisskarjochl (2 119 m).

Cesta pokračuje přes horské louky s opuštěnou salaší, vystoupí na sedlo Samerscharl (2 392 m) a krátkým strmým sestupem schází do impozantního kotle Hasenkar. Pomocí ocelových lan dosáhneme sedla Krummschnabelscharte (2 445 m). Před námi leží nejobtížnější místo etapy – sestup přes zajištěné exponované skalní plotny. Další postup se v ničem neliší od předchozí cesty – dlouhý traverz travnatým kotlem Popberg Kar nás dovede do posledního sedla trasy Popbergnieder (2 448 m) a sestoupíme krátkým, rovněž zajištěným chodníkem k blízké chatě Edel Hütte.

Chata Edel Hütte je ideálním výchozím místem na krásný špičatý štít Ahornspitze, který jako bonus můžeme zařadit na závěr přechodu. Od chaty stoupá stezka, která dosáhne nejprve sutě pod vrcholovým hřebenem, pak přechází do strmých skal a vyjde do sedla mezi jižním a severním vrcholem. Ze sedla je možné bez obtíží vystoupit na oba vršky. Jižní vrchol je sice vyšší (2 973 m), ale severní vrchol, vysunutý nad Mayrhofen, je rozhledově bohatší. O faktu, že je tento vrchol považován za hlavní, nás přesvědčí vrcholový kříž. Sestup je možný po skalnatém a nelehkém hřebeni Popberg Schneide. Celkem 4 hod. v obou směrech.

8.etapa: Edel Hütte – Mayrhofen, 3,5 hod., sestup 1 200 m

Závěrečný sestup do údolí je možný dvěma směry. Buď monotónní a nekonečnou cestou přes louky Oberleger Alm k chatě Alpenrose a dále lesem do Mayrhofenu nebo po cestě č. 42 sejdeme k horní stanici lanovky Ahornbahn. Lanovkou nebo pěší cestou lesem sejdeme do Mayrhofenu.

Další informace najdeš na www.tyrolsko.cz

Přechod po horských chatách, snídani a večeři je možné domluvit na chatě, zbytek vlastní.