Přechod slovenského pohoří Malá Fatra na sněžnicích
Treky

Přechod slovenského pohoří Malá Fatra na sněžnicích

Chcete vychutnat zimní krajinu a nenechávat se rozhodit neustálým propadáním se a broděním v hlubokém sněhu? Řešením jsou sněžnice a místo pro realizaci takového plánu může být třeba Malá Fatra.

Malá Fatra – Slovensko

Typ
2-denní, 3-denní, Výstup na vrchol, Hřebenovka, Vhodné i jako zimní pěší túra, Vhodné pro sněžnice
Stát
Slovensko
Další státy
Slovensko
Počet dní
2
Vhodné měsíce
leden, únor, březen, prosinec
Délka
36 km
Nejvyšší bod
1708 m n. m.
Převýšení
3000 m
Ledovec / sněhová pole
ano
Obtížnost
Mírně náročný
Horolezecké úseky
bez lezení

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Podrobný popis

Jako opozdilci celé výpravy parkujeme ve vesničce Nezbudská Lúčka nedaleko Strečna v pátek až kolem deváté večer už za úplné tmy. Na protějším břehu řeky Váh se tyčí na skále nádherně nasvětlená zřícenina hradu Strečno. Za svitu čelovek nejdřív po červené, pak kvůli sněhu a námraze po cyklostezce podél potoka stoupáme 600 výškových metrů k Chatě pod Suchým (1075 m). Horní část stezky je zatarasená několika desítkami spadaných stromů, které už celkem unavení přelézáme, podlézáme a všemožně obcházíme. Do toho začíná ještě sněžit. Do chaty docházíme unavení jak koťata, mrzutou náladu ze závěru stoupání nám spraví zasloužený půllitr a štamprle místní bylinné kořalky.

Ráno po vydatné snídani stoupáme po sjezdovce nad chatou na hřeben, na kterém se budeme držet celý den. Trasa vede pořád po červené, kterou ale pod sněhem a námrazou zahlédneme jen zřídka. Úvodní stoupání na Suchý (1468 m) zvládáme zhruba do hodiny, i když prudší pasáže v prašanu nám dávají zabrat. Dál se budeme jen „houpat“ po hřebeni. Hřebínek na Stratenec (1513 m) je poměrně úzký a dost fouká, ale prošlapáváme si stopu dál, zatím pořád v mlze. Postupně začínají vykukovat chvilková okna a ukazují se první výhledy do doliny.

Přechod Malé Fatry v létě či na podzim s nástupem přes atraktivní oblast Jánošíkove diery najdeš popsaný tady.

Adrenalinové traverzy pod Malým Kriváněm

Při sestupu do sedla Priehyb (1450 m) se hřeben rozšiřuje, taky se poprvé trhají hustá mračna a otevřou se nám dechberoucí výhledy. Celou dnešní hřebenovku až k Velkému Kriváni máme jak na dlani, na obě strany padají prudké několikasetmetrové svahy do dolin. Ze sedla stoupáme po přemrzlém sněhu na Malý Kriváň (1671 m). Sestup z něj po ostrém hřbetu do sedla Bublen nám ale zabere dvakrát tolik času, než jsme počítali.

Namrzlý terén a v dálce strmé svahy, Malá Fatra, Slovensko
Namrzlý terén a v dálce strmé svahy, Malá Fatra, Slovensko

Úzký hřeben je kvůli převějím neschůdný, musí se postupovat svahem, kde buď ujíždí sypký prašan, nebo se opatrně musíme zasekávat předními zuby sněžnic do zmrzlého sněhu a postupovat bokem. Ti, co mají mačky, si celkem hvízdají. Rozhodně doporučuju nepodcenit podmínky a do batohu zabalit minimálně mačky a cepín. Před našima očima tu backcountry běžkař jen na botách podklouzl a jak namydlený ujížděl několik stovek metrů do údolí. Naštěstí se jen pořádně vykoupal ve sněhu a nic se mu nestalo.

Přes Velký Kriváň

Po morálně náročném překonání tohohle strmého traverzu už pohodlně stoupáme na nejvyšší bod Malé Fatry, Velký Kriváň (1708 m). Samotný vrchol je pokrytý ledovou krustou a závěrečný úsek od odbočky je taky zralý na přezutí do maček. Vrcholová kochačka na zasněženou nádheru vůkol netrvá dlouho, ledový vítr štípe do tváří a po chvíli nás z vrcholu vyžene.

Sestup do Snilovského sedla (1525 m) už je hračka. A protože se blíží západ sluníčka, pádíme jako o závod závěrečný kilometr a půl do Chaty pod Chlebom (1423 m). Tady je narváno, velkou část osazenstva tvoří Češi, z jejich vyprávění se zdá, že dneska zahučelo po zmrzlém sněhu do údolí víc nešťastníků. Na chatě je na noc plno, naši rezervaci zapomněli, a tak se uložíme v blízké lyžařské chatě Chleb, kde jsme překvapivě úplně sami.

Zimní krásou Malé Fatry se pokochej klidně i z tepla domova. Koukni na krátký film na OutdoorFilmy.sk.

Přehod Malé Fatry je vyhlášená hřebenovka
Přehod Malé Fatry je vyhlášená hřebenovka

Větrná smršť na hřebeni

Na další den je v plánu nástup zpátky na hřeben a přechod přes vrcholky Chleb (1647 m), Poludňový grúň (1460 m) a Stoh (1608 m) až do sedla Meziholie (1180 m) pod Velkým Rozsutcem (1609 m). Výstup na tenhle dominantní vrchol si necháváme v záloze, podle aktuálních podmínek. Sestup pak plánujeme po zelené značce do Štefanové.

Ráno tedy plni odhodlání vyrážíme, to ale ještě netušíme, že počasí má s námi jiné plány. Už v Snilovském sedle je zle. V silném nárazovém větru se sotva držíme na nohou. Naklonění v protisměru větru chytáme balanc. Každý poryv s námi ale hází jak s hadrovými panenkami. Některé skupiny nás míjejí a pokračují po hřebeni. My se rozhodujeme pro sestup na sever pod lanovkou do doliny Vrátna. Odtud si vyšlápneme už bez sněžnic aspoň na chatu Na Grúni. Autobus zpátky do Strečna chytáme po krátkém sestupu u Starého Dvora.

Štěstí přeje připraveným

Trasa dlouhá 36 kilometrů (včetně druhého dne, který jsme kvůli počasí nešli) s převýšením přes 3000 metrů je při dobrých podmínkách opravdu pohodová. Pamatujte ale, že v zimě se o dost dřív stmívá, a plánujte si dostatečné časové rezervy. Nepodceňujte lavinovou předpověď a zjistěte si informace o aktuálních podmínkách. Za námrazy, při velké nadílce čerstvého sněhu nebo za silného větru se totiž pohodový výšlap může změnit v nebezpečný podnik.

Ačkoli nás mrzí předčasný konec hřebenovky, víme, že jsme udělali správně. V tom nás jen utvrdilo povídání jednoho z dalších pasažérů v autobuse, který celkem vyděšeně vyprávěl, jak se s ním na hřebeni utrhla převěj a jen se štěstím se mu nic nestalo.

Ubytování a jídlo

Bivakování je v NP zakázané. Ubytování po cestě je možno v následujících chatách:

  • Chata na Gruni – je třeba sejít (a ráno případně zase vyjít) sjezdovku. Pokoje pro více lidí, vaří.
  • Chata pod Chlebom – sympatická turistická ubytovna, spaní buď v pokojích pro více lidí, anebo na půdě na zemi na matraci společně s dalšími turisty. Jídlo i borovička s horcom dostupné bez problému v jakémkoliv množství.
  • Chata pod Suchým – spaní v pokojích pro více lidí, jídlo i pití co hrdlo ráčí.

Potřebné vybavení

Sněžnice, trekové hole, teplé oblečení a termoska s horkým čajem je příjemná. Pokud budete spát ve stanu, tak samozřejmě dobrou karošku a spacák + věci na vaření. Mohou se, dle podmínek, hodit také mačky a cepín.

Přístup na začátek

Jak do Nezbudské Lúčky, tak Strečna se dostanete vlakem, vzhledem k charakteru túry „hřebenovka“, tedy odlišný začátek a konec výletu je auto trochu omezující. K autu pak busem zpět.

Základní trasa

Nezbudská Lúčka - Chata pod Suchým - Suchý - Stratenec - sedlo Priehyb - Malý Kriváň - Velký Kriváň - Snilovské sedlo - Chleb - Stoh - sedlo Meziholie - Štefanová

Orientační rozpis po dnech

0. + 1. den – Nezbudská Lúčka – chata Pod Chlebom

2. den – chata Pod Chlebom – Starý Dvor

Další možnosti túr v okolí

Zajímavé vybavení

Zkušenosti čtenářů

fotocestovatel.cz

My to šli bez sněžnic takto – doporučuju!!!http://fotocestovatel.cz/mala-fatra-zimni-prechod/

Zed

Šel jsem to několikrát v opačném směru. Pokud není extrémně moc sněhu, tak se to dá i přes Jánošíkovy diery (občas bývají zavřené). Lézt při bohatší nadílce na Velký Rozsutec je podle mě šílenost. Jinak se samozřejmě musí horem přes Stoh (zkratka po úbočí je lavinový svah). Většinou jsme to měli na 3 dny. Ale dvakrát se nám stalo, že jsme to nebyli schopní dojít – jednou byly asi 3 metry prašanu a to fakt nešlo ani na sněžnicích. A jednou jsme to vzdali po druhém dni a slezli ze Snilovského sedla dolů, protože foukalo naprosto extrémně.

Borek

Na hrebeň je ešte možný nástup cez Chatu pod Klačianskou Magurou. *Vychádza sa z obce Turčianske Kľačany.

Pomoz ostatním a přidej informace o této túře

Odpovídáte na komentář: