Přechod severního Velebitu

Od chaty Zavižan začíná krásně vedená dálková cesta zvaná Premužičeva staza pojmenovaná po Ante Premužičevovi, který celou trasu projektoval a v letech 1930–33 realizoval.Cesta je místy doslova vylámaná ve skálách, je vzorně upravena a dlážděná kamením a zpřístupňuje nejzajímavější a v podstatě nijak jinak dostupné oblasti Severního Velebitu (končí v sedle Oštarije – délka asi 50 km).

Od chaty Zavižan klesáme po zavižanské cestě na jih přes bukový les k místu, kde začíná samotná Premužičevova stezka (odbočka doprava). Cesta vede hustým smrkovým lesem přes několik bočních krátkých roklin zvaných Smrčeve dolině. K tomuto místu se váží pověsti o zbojnících – hajducích a zakopaných pokladech. Pokračujeme k prvním rozeklaným skalám v hřebeni Čepuraša, které signalizují vstup na území jedinečné lokality Rožanski kukovi (kukovi – skály). Cesta míjí pamětní tabuli, věnovanou tvůrcům Premužičevovy stezky a do cesty se nám staví první a zároveň nejvyšší skalní štít celé oblasti – Gromovača (1 676 m). Na vrchol, který má pověst nejlepšího výhledového bodu na celý labyrint skal vede krátká, asi dvacet minut dlouhá odbočka (zprvu kosodřevinou, později lezením po příkré skalní stěně). Premužičevova stezka pokračuje dále lesem a v táhlé serpentině dosahuje svého nejvyššího bodu – 1 620 m.V lokalitě Fabin dolac se zleva připojuje značená stezka z Lubenovce, podejdeme impozantní skalní suk Pasaričev kuk a přes stále rozkvetlou louku Jerkovič dojdeme k „perníkové chaloupce“ chatce Rossijeva koliba (místo perníku je stavebním materiálem pochopitelně kámen, ale vzhled je skutečně dokonalý). U chaty cisterna na vodu (vhodné převařit, jedná se o dešťovou vodu).

Chata je ideálním výchozím bodem do asi nejkrásnější oblasti Velebitu – kamenného bludiště Rožanski kukovi. Na ploše 18 km_ příroda vytvořila to nejfantastičtější přírodní divadlo, jaké je možné si představit. Najdeme zde na 560 vrcholků a skalních štítů vyšších 1 600 m. Vedle sebe zde leží neobyčejně divoce rozervané skalní stěny, vápencové monolity věží a hrotů shlížejí na nespočet závrtů a propastí. Vítr a voda zde vymodelovaly v bělostném vápenci skalní okna a brány. Při troše fantazie rozeznáváme v kameni podoby bájných zvířat a postav. Celá oblast byla v r. 1969 vyhlášena za přísnou přírodní rezervaci. Zajímavý je také typicky pralesní porost v okolí skal. V celé oblasti zvýšený výskyt velmi jedovatých zmijí růžkatých, které se tu a tam zcela bez zábran vyhřívají na skalách. Pozor tedy kam šlapeme a kde saháme.

Od chaty Rossijeva koliba se můžeme vydat na náročný celodenní výlet, kdy můžeme spatřit nejbizarnější přírodní scenérie z tohoto nevšedního skalního světa. Cesta vede po ostrém vápencovém hřebeni do oblasti Hajdučki kukovi na vrchol Vratarski kuk (1 676m), který poskytuje báječný výhled na celý skalní labyrint. Po zpáteční cestě se podíváme ke skutečně jedinečné jeskyni či spíše 100 m hluboké propasti Jama Vrnjača, kam se můžeme spustit pomocí ocelových lan a žebříku. Přes vrch Varnjača (1 610 m) se můžeme zase vrátit zpět k chatě Rossijeva koliba. Důležitá a prakticky nezbytná je mapa „Sjeverni Velebit“ v měřítku 1:30 000. Premužičevova stezka přejde od chaty na přímořskou stranu skalního města a stoupá do sedla mezi vrcholy Rossijev kuk a Hircov kuk a odvážně se prodírá rozeklaným hřebenem mezi dvěmi dolinami. Otevírá se krásný pohled na impozantní monolitní trojvrchol Varnjača, doprovázený neméně krásnými věžemi Novotnijev kuk a Poljakov toranj (odbočka na vrchol možná, výstup spojený se zajištěným sestupem do sněhové propasti Varnjača jama zabere cca 1,5–2 hod.). Naše cesta obchází další nádherný vrchol Crikvena (1 641 m, výstup na vrchol spojený s lehkým lezením zabere sotva 5 minut, z vrcholu velkolepý výhled), schází do lesa a definitivně opouští magický svět Rožanski kukove.

Podejdeme vrchol Krajačev kuk a po louce vyjdeme na vrchol Goli vrh (možný výstup na vyhlídkový vršek Seravski vrh (1 663 m, 0,5 hod. ve výstupu). Cesta přechází bukovým lesem Daščevac a schází k silnici Jablanac – Štirovača, kde stojí chata Kuča na Alanu (1 340 m, kapacita 46 lůžek). Zde také končí putování Severním Velebitem.

Přímo v sedle Oltari byla předělána z bývalé školy horská chata Planinarska kuča Oltari (940 m, kapacita 28 lůžek, otevřeno nepravidelně, její součástí je stále otevřený prostor pro cca 10 osob). Nejvýznamnější chatou Severního Velebitu je Planinarski dom Zavižan (1 594 m, kapacita 28 lůžek, otevřeno díky nepřetržité službě na meteorologické stanici celoročně, tel. +385 51 724 766, pitná voda pouze z nádrže). Uprostřed skalního labyrintu Rožanski kukovi stojí bivakovací bouda Rossijeva koliba (1 580 m, kapacita 10 lůžek, otevřeno celoročně).

Město Senj a Sveti Juraj leží na Jadranské magistrále mezi Crikvenicí a Karlobagem. Do sedla Vratnik je možno dojet také od severu dobrodružnou silnicí z Karlovace přes Jisipdol a dále do hor do městečka Brinje.Odtud zbývá ještě 16 km do sedla Vratnik (694 m). Do sedla Oltari vede makadamová cesta z města Otočac (příjezd od Plitvických jezer – odbočka před městem Korenica). Z Otočace vede klikatící se cesta (33 km) přímo na Oltari a pokračuje dále k moři. Obě popsané cesty jsou určeny pouze pro dobré řidiče. Vozovka má místy chatrný povrch a je plná zákeřných zatáček.