Přechod Schladmingských Taur: úchvatný trek kolem jezer

Přechod celého hřebene Schladminger Tauern je klasickým alpským trekem se všemi atributy dlouhé horské túry – velkým výškovým rozdílem a s místy náročným terénem. Schopnost překonání hřebene je tak přímo úměrná tíze batohu vlečeným na zádech.

Výchozím bodem je osada St. Nikolai im Sölktal ležící na východní hranici pohoří u silnice Sölkpassstrasse, konec treku je v dalším silničním sedle Obertauern na západě Schladmingských Taur.

Mapy: Kompass č. 222 a 67

1.den – St. Nikolai im Sölktal – Rudolf-Schober-Hütte, 5 hod., převýš. 1430 m

Úvodní den přechodu Schladmingských Alp vede dlouhou a málo navštěvovanou dolinou Schimpelrücken. Až k vodopádu Kreuzsteg vede trasa po široké cestě, později stoupá serpentinami k jezeru Hohensee. Před námi se již vypíná vysoký vrchol Süssleiteck (2507 m), k němuž vede západním hřebenem značená odbočka (+2 hod. v obou směrech).

Ze sedla Schimpelscharte schází dálková cesta č. 02 k chatě Rudolf-Schober-Hütte (1 665 m). Je jedním z mála míst ležících hluboko v dolině. V blízkosti několik stavení, bivak možný.

2.den – Rudolf-Schuber-Hütte – Predigsuhl – Putzentalalm, 7 – 8 hod., převýšení 1550 m

Turistická cesta č. 702 pokračuje k chatám Schrottelhütte, opouští les a stoupá k sedlu Huberbauerntörl (2 062 m). V severním úpatí masívního vrcholu Kircheleck dosahuje další sedlo Hinterkarscharte (2 273 m), ležící v dlouhé jižní rozsoše nádherného vrcholu Predigstuhl (2543 m). Výstup od rozcestí nad jezery není dlouhý, ale rozhledově velice vděčný (vždyť český překlad názvu hory zní „Kazatelna“). Vrátíme se zpět na hlavní dálkovou cestu a kolem jezer vyjdeme do sedla Rantentörl (2166 m, důležitý přechod mezi údolími Enns a Murau, dálková „sedmsetdvojka“ zde pokračuje na sever do údolí Obertal – nevýhodné a velká ztráta výšky).

Stezka č. 786 obchází nikterak výrazný Knarrspitze (2 387 m) a po okraji travnatého kotle dojde do sedla Prebertörl (2 194 m). Další část hřebene vede přes vysoké a krásné štíty Schöneck a Schafkarspitze, je však bohužel neznačená a neschůdná (především ostrý spojovací úsek mezi oběma vrcholy). Proto musíme opustit velehorské výšiny a sestoupit takřka o 800 výškových metrů níže do horního konce dlouhého údolí Obertal a k salaším na pastvinách Putzental Alm (1 354 m). Bivak pod střechou možný.

3.den – Putzental Alm – Kaiserscharte – Greifenberg – Golling Hütte, 6–7 hod., převýšení 1600 m

Třetí den přechodu konečně vstupujeme do divokého skalnatého světa Schladmingských Alp. Naše trasa nevede sice po dálkovém chodníku č. 702, zato se dostaneme do nádherných míst pod jižními stěnami velikánů Waldhorn a Greifenberg. Nejprve překročíme několik potoků (často bláto a kluzký terén) a velmi zdlouhavě a namáhavě stoupáme rozlehlým kotlem Weitkar do skalnaté štěrbiny sedla Kaiserscharte (2298 m). Jsme opět na hlavním hřebeni, což nám potvrdí i pohled do úžasného kotle pod vrcholem Waldhorn s několika krásnými jezery.

Další průběh cesty vede kolem největšího jezera v kotli Zwerfenbergsee a vystoupí těžce (místy zajištění) na vysokou a dominantní horu Greifenberg (2 618 m), kde se spojíme se „starou známou“ sedmsetdvojkou. Z vrcholu jsou jedinečné rozhledy do skalního kotle Klafferkessel s celkem 20 jezery a na mohutnou siluetu nejvyššího vrcholu Schladmingských Taur – Hochgolling.

Sestup je prudký, ale bezpečný. Pokud nechceme nocovat na chatě, vyjdeme za cca půlhodinku do kotle pod Hochgollingem, kde najdeme několik perfektních „fleků“ na nocleh pod stanem.

4.den – Gollinghütte – Gollingschart – Landawirsee Hütte – Keinprechthütte, 8–9 hod., převýšení 1560 m

Od chaty Gollinghütte (nebo z tábořiště o kus dál) stoupá cesta č. 702 nekonečným suťovým svahem do sedla Gollingscharte. Nejvyšší vrchol pohoří Hochgolling (2862 m) leží sice stranou přechodu, ale asi nikdo si jej nenechá ujít (batohy mohou zůstat v sedle).

V následujícím úseku nás čeká náročný traverz příkrými travnatými srázy Sandspitze (pozor na dlouho ležící sníh). Chata Landawirsee leží pod naší stezkou a pokud nemusíme cestu přerušit, pak raději pokračujeme dále do sedla Trockenbrotscharte (2 237 m). Krátký a strmý sestup nás zavede na stezku traverzující západní svahy Pietrachu a táhlým obloukem dojdeme k chatě Keinprechthütte (1 842 m). Okolí není příliš vhodné pro stany – bažiny, proto musíme pokračovat kousek výše ve směru vrcholu Zinkwänd.

5.den – Keinprechthütte – Ignaz Mattis Hütte – Oberhütte, 7 hod., převýšení 1200 m

Předposlední etapa nás dovede do krásné oblasti kolem vrcholů Kalkspitze, jejichž vylezení představuje hodnotnou „sportovní vložku“. Cesta č. 702 sleduje hlavní alpský hřeben po severní straně, a tak se připravme i uprostřed léta na zbytky starého sněhu, které nám mohou na několika místech znepříjemnit život.

Prudce vystoupíme ke kříži v sedle Kreuzeckscharte a severními svahy obcházíme vrchol Sauberg (2 520 m, pozor na vysněžené žlaby). Následuje výšvih k vršku Rotmandlspitze (2 453 m) a opět sestup k jezerům Knappensee. Míjíme chatku Knappenhütte a dosáhneme turistické chaty Ignaz Mattis Hütte u kapkovitě protáhlého jezera Untere Giglachsee. V blízkosti horního jezera Giglachsee dojdeme k soukromé chatě Giglachsee (1 955 m, možnost ústupu na sever do údolí Prenegg Tal). To se již nad námi vypíná pravidelná pyramida Steierische Kalkspitze (2459 m), na kterou můžeme vystoupit ze sedla Akarscharte (2 315 m, 1 hod. v obou směrech).

Následujícím úsekem dlouze a monotónně klesáme takřka o 500 m níže do sedla Oberhütten Sattel (1866 m). Pod sedlem jezero a malá chata Oberhütte. Bezvadná místa pro bivak.

6.den – Oberhütten – Seekarhütte – Obertauern, 4 hod., převýšení 550 m

Poslední, již krátká etapa nás dovede do cíle treku – sedla Obertauern. Nejprve však musíme zdlouhavě stoupat do sedla mezi vrcholy Rosskogel a Sontagkarhöhe. Po skalní polici dojdeme k sedlu Seekarscharte (2022 m) připomínající spíše soutěsku. Následuje krátký sestup k chatě Seekarhütte.

Širokou štěrkovou cestou sejdeme pohodlně za půlhodinu k silnici v osadě Obertauern (autobusové spojení). Dále na západ pokračuje hřebenová cesta přechodem přes Radstattské Taury.

Spaní je možné na chatách, ale i ve stanu. Jídlo je nutné mít vlastní, na chatách se dá pořídit snídaně a večeře, dokoupit zásoby není možné.