GR 11: přes hřebeny Pyrenejí od Středozemního moře k Atlantiku

Červeno-bíle značená trasa nazývaná též Senda Pirenaica (Pyrenejská cesta), začíná na mysu Cabo Higuer v baskickém městečku Hondarribia, ležícím na pobřeží Atlantiku. Po víc než měsíci putování dovede vytrvalé trekaře až ke katalánskému městečku Llanca na mys Cabo de Creus, jehož břehy omývá Středozemní moře.

Nástup do hor

Úvodní část nástupu do hor a závěrečný sestup z nich jsou méně frekventované a často hůř značené; vedou bukovými a dubovými lesy, pastvinami a svéráznými vesničkami v podhůří Pyrenejí, kde jako by se zastavil čas. Poněkud turisticky živější je centrální část Pyrenejí, kde najdeme i trojici národních parků a zároveň nejvyšší vrcholky pohoří.

Od Atlantiku vede GR 11 zalesněnou krajinou provincie Navarra. Klima ovlivněné oceánem tu často halí kopce do mlžného hávu. Po překonání hranice do provincie Aragon vstupuje cesta do jedné z nejkrásnějších částí Pyrenejí s nádhernými vápencovými vrcholy. Ty se zvedají nad okolní krajinou do výše přes 3000 metrů a jejich svahy brázdí hluboké, ledovci vytvarované kaňony.

Přes národní parky Aragonu

První a zároveň nejstarší z národních parků, Valle de Ordesa y Monte Perdido, uchvátí monumentálním kaňonem, jímž protéká dravá říčka Rio Arazas, pádící do údolí přes stovky třpytivých vodopádů a kaskád. Dominantou parku je Monte Perdido (3354 m), v překladu Ztracená hora; výstup na ni je krásnou jednodenní odbočkou z trasy GR 11 s výhledy na francouzskou stranu pohoří a údolí Pineta a Ordesa.

V centrální části Pyrenejí šplhá cesta přes horské pastviny do skalnatých větrných sedel, odkud klesá zpátky hluboko do údolí. Člověk tak často překonává i víc než tisíc výškových metrů denně. Zrádné mohou být rozmary španělského počasí. Spalující polední horko v údolích často odpoledne vystřídá prudká bouřková smršť, při níž se dunění hromů rozléhá celým údolím.

DOPORUČUJEME: Nejširší nabídku průvodců a map treku GR11 (turistických, cyklistických a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo na e-shopu KnihyNaHory.cz

V osadě Viados cestu lemují opuštěné kamenné salaše a GR 11 vstupuje do národního parku Posets Maladeta, v němž prochází pod nejvyšším vrcholem celých Pyrenejí, Pico Aneto (3404 m), který je zároveň druhou nejvyšší horou pevninského Španělska. Překonání dvou horských masivů Posets a Maladeta patří k nejnáročnějším částem treku. Vyškrábat se s plnou polní z údolí řeky Esera (1200 m), které tyto dva celky rozděluje, přes balvanová pole do sedla Vallibierna (2700 m) dá pořádně zabrat.

Nech se vtáhnout do krás Pyrenejí tímhle povedeným videem o GR 11 – 820 km dlouhém přechodu nejdelšího horského systému na území Španělska od Středozemního moře k Atlantiku.

Katalánský jezernatý NP Aigüestortes

Na území Katalánska vstupuje GR 11 v údolí s vodní nádrží Baserca, odkud vede strmé stoupání na práh posledního národního parku se stovkami jezer, Aigüestortes y Estany de Sant Maurici. Při každém pohledu tu objevíme další třpytivou hladinu, obklopenou prstencem hor, a výstup do sedel Port de Cap a Port de Ratera je odměněn jedněmi z nejkrásnějších pyrenejských scenérií.

Hornatá Andorra

Od městečka Espot GR 11 míří přes další sedla a údolí na hranice knížectví Andorra vklíněného mezi území Španělska a Francie. Přes bezmála třítisícový hřeben hor, tvořící přírodní západní hranici knížectví, přechází trasa na dohled nejvyšší hory Andorry Coma Pedrosa (2943 m) a míří horskou krajinou dál na jihovýchod, až kousek nad malebným jezerem Estany de l’Illa opět vkročí na španělskou půdu.

Za městem Puigcerdá cesta částečně kopíruje hranici s Francií. Posledním náročným úsekem je sestup do údolí Núria a výstup zpět na hraniční hřeben. Dál na východ prochází GR 11 několika katalánskými městečky, kopce se stávají mírnějšími a krajina postupně klesá až k městu Llanca, kde je možné smočit uchozené nohy ve vlnách Středozemního moře.

Trasa Gran Recorrido 11 lemující španělsko-francouzskou hranici, stejně jako stezka GR 10 protínající pohoří na francouzské straně, rozhodně není tipem na lehkou turistiku. Pyreneje nemají žádný centrální hřeben, spíš se dělí do jednotlivých horských masivů. Celý trek je proto ve znamení každodenního překonávání stovek výškových metrů nahoru a dolů. Zaslouženou odměnou za namožená stehna a puchýře jsou výhledy na nekonečně se rozpínající vrcholy hor, vůně rozkvetlých luk posetých divokými kosatci a koupání v azurově modrých horských plesech.

Nelze jednoznačně říci, která část GR 11 je nejatraktivnější, po cestě poznáte zachovalou mediteránní krajinu s dubovými lesy, macchiemi a vápencovými kaňony, rozkvetlé louky, divokou vysokohorskou skalnatou krajinu se zamrzlými jezery, hluboké bukové lesy i svérázné kamenné horské vesnice. Na závěr skočíte, špinaví a šťastní, do rozbouřeného Atlantiku – a tato chvíle ve vás zůstane do konce života.

Praktické informace

Náročnost: Je to velmi dlouhá a dost náročná cesta, ale o to pestřejší trasa vede převážně ve výškách mezi 1000 a 2800 metrů nad mořem. Náročnost spočívá především v délce, v těžké bagáži a velkém převýšení (v Pyrenejích neexistuje delší schůdný hřeben, trasa proto většinou vede přes boční rozsochy a údolí prakticky od sedla k sedlu – v některých částech trasy budete muset překonat každý den převýšení okolo 2000 metrů, občas i více).

Počet dní: Liší se v závislosti na kondici a počasí, rekordní časy jsou kratší než 25 dnů, ale to znamená denní průměr přes 35 km, optimálních je přibližně 40 dnů.

Značení: Značení je v podobě červeného a bílého pruhu, ale místy se ztrácí (zejména v méně navštěvovaných částech pohoří). V centrálních Pyrenejích je přes sezónu poměrně dost turistů, ale naprostá většina se soustředí do okolí hlavních středisek (NP Ordessa, NP Sant Maurici, údolní střediska v oblasti okolo Pico de Aneto), na trase GR 11 si užijete daleko víc samoty a v některých dnech nepotkáte člověka.

Mapy: Trasu lze upravovat podle vlastního uvážení, ve Španělsku i ve Francii jsou k dispozici kvalitní turistické mapy různých měřítek a jsou k dostání ve většině větších měst či v turistických střediscích ležících na cestě.

Počasí: Počasí bývá ve Španělsku v létě stabilnější než ve Francii, ale poměrně časté jsou krátké a dost prudké bouřky, blízko Středozemního moře se připravte na vysoké teploty a prudké slunce. Ve vyšších nadmořských výškách v centrálních Pyrenejích bývá příjemně (i když v noci velmi chladno), směrem k Atlantiku se výrazně zvyšuje vzdušná vlhkost, přibývá mlh a díky malé návštěvnosti a špatnému značení lze snadno ztratit cestu.

Voda: Prameny a potoky, každý den minimálně jeden zdroj vody po cestě.

Jídlo: Možnost doplnit zásoby v městečkách v údolí vždy za 2– 4 dny.

Spaní: Po cestě jsou placená i neplacená refugia. V centrálních Pyrenejích lze přespávat v horských chatách, trasa občas sestupuje i do vesnic, kde je zpravidla také možnost ubytování a dokoupení zásob.

Zejména v méně navštěvovaných částech pohoří se však na ubytování nedá spoléhat a je potřeba mít vlastní stan, stanování „na divoko“ ve Španělsku (mimo národní parky) není problém.

Běžná trekingová výbava, dobrý stan, kvalitní pevné boty, nutné oblečení a spacák do nízkých teplot, spolehlivý vařič. Hodí se také trekové hole. Nejvyšší partie treku vedou místy po sněhových polích, ale technicky obtížných míst není mnoho, mačky ani jiné horolezecké vybavení nejsou potřeba (pokud neplánujete po cestě výstup na některý z náročnějších vrcholů).

Llanca – vlak z Barcelony

Hondarrabia – spojení vlakem i autobusem do San Sebastianu

1. den Llanca – Espolla
2. den Espolla – La Jonquera
3. den La Jonquera – Macanet de Cabrenys
4. den Macanet de Cabrenys – Albanya
5. den Albanya – údolí Llierca
6. den údolí Llierca – Beget
7. den Beget – Setcases
8. den Setcases – Queralbs
9. den Queralbs – La Molina
10. den La Molina – Puigcerda
11. den Puigcerda – Reserva Cerdanya
12. den Reserva Cerdanya – Encamp
13. den Encamp – Arinsal
14. den Arinsal – Vall Ferera
15. den Vall Ferera – Llárdos
16. den Llárdos – Espot
17. den Espot – Caldes de Boí
18. den Caldes de Boí – masiv Maladeta
19. den masiv Maladeta – Benasque
20. den Benasque – San Juan de Plan
21. den San Juan de Plan – Escuaín
22. den Escuaín – Refugi Goriz
23. den Refugio Goriz – Bujaruelo
24. den Bujaruelo – Val de Ara
25. den Val de Ara – Panticosa
26. den Panticosa – Coto del Anayet
27. den Coto del Anayet – Candanchú
28. den Candanchú – Bisaurín
29. den Bisaurín – Zuriza
30. den Zuriza – Ochagavía
31. den Ochagavía – Roncesvalles
32. den Roncesvalles – Val de Bastan
33. den Val de Bastan – Arizcun
34. den Arizcun – Lesaca
35. den Lesaca – Hondarribia

Mapa GR 11

• Túra ke klenotu Pyrenejí – jezero Ibones de Anayet
• Výstup na nejvyšší horu Pyrenejí – Pico de Aneto
• Přechod hřebene Serra del Cadí neboli Jalovcových hor v Pyrenejích
• Výstup na krále pyrenejského hřebene Serra del Cadí – Pedraforca
• Výstup na nekorunovaného krále východních Pyrenejí – Puigmal d´Err
• Výstup na vrchol La Moleta v masívu Collarada v západních Pyrenejích
• Dobrodružná túra ve stěnách pyrenejského kaňonu Ordesa, aneb feraty po španělsku
• Výstup na často opomíjený pyrenejský vrchol – Tobacor
• Trek zelenou džunglí kaňonu Añisclo v Pyrenejích
• Výstup na Monte Perdido, ztracenou horu v Pyrenejích
• Trek v Pyrenejích – okolo jezer v Národním parku Aigüestortes i Estany de Sant Maurici.