Přechod přes hřeben Zard Kuh a výstup na Kolounchin (Dozardeh)

Druhým nejvyšším hřebenem pohoří Zágros je cizinci zatím jen málo navštěvovaný Zard Kuh (též: Zard Kooh, Zardkouh, Zard-Kuh a pod.) Nejde o jednotlivou horu, ale o rozsáhlý hřeben s několika čtyřtisícovými vrcholy. Íránci nazývají tuto část Zágrosu doslova Zard Kuh-e-Bachtiary, což lze volně přeložit jako Žluté hory nomádů.

Mimochodem, Bachtijárové patří k největším kočovným kmenům na území Íránu a jejich černých stanů je během léta v horách vidět stále podstatně více, než-li barevných stanů turistů. Na rozdíl od Kaškajů z jižního Zágrosu jsou však tito nomádi více uzavření a méně pohostinní. Nicméně turistům obvykle nečinní žádné problémy a snadno si lze najmout z jejich řad průvodce do hor. Nejvyšším vrcholem hřebene Zard Kuh je vrchol Kolounchin (4221 m), který bývá na mapách též označován jako Zard.

Dalšími čtyřtisícovkami v centrálním masívu jsou Shah-e-Shahindan (4180 m) a Khersan (4050 m). Přes čtyři tisíce metrů měří i několik dalších vrcholů v bezprostředním okolí, tj. na protější straně údolí říčky Kouhrang a poblíž údolíčka Bazoft. Za zmínku stojí např. Haft Tanan (4019 m), Ab-Sefid (4050 m) a Cheri 4075 m). V mimulosti byl Zard Kuh mylně považován za nejvyšší horské uskupení v celém Zágrosu.

Dnes již však víme, že toto rozsáhlé pohoří kulminuje ve své jižní části hřebenem Dena Kuh (Kuh-e Dinar), jehož nejvyšším vrcholem je Ghash-e Mastan (4548 m). Zard Kuh nabízí milovníkům hor vše, co lze od velehor očekávat. V nejvyšších partiích najdeme šest velkých firnových ledovců a to zpravidla na severních úbočích. Některé štíty tvoří na stejné světové straně skalní stěny vysoké několik set metrů; impozantní je především skalní sráz pod vrcholem Haft Tanan (asi 350 m). K dalším zajímavostem patří jezírko Nazi a dubový les v lokalitě Bazoft. Na většinu vrcholů v horském systému Zard Kuh vede poměrně snadná výstupová stezka, ale mnohé horské svahy jsou také náročným horolezeckým terénem.

Většina běžných tras začíná v údolí Kouhrang poblíž stejnojmenného přehradního jezera. V horách pak slouží turistům celkem tři provizorní chatky. Poměrně frekventovaná stezka míří od jezera Kouhrang k plechovému útulku Chal Mishan Shelter (3700 m), odkud lze snadno zdolat nedaleký vrchol Shah Shahidan (4180 m ). Následující den pak můžete zaútočit na nejvyšší vrchol pohoří. Cesta je poměrně jasná, ale pokud budete žádat bližší informace od domorodců, tak může být poměrně matoucí neustálené pojmenování tohoto místa. Mějte proto na paměti, že nejvyšší horu tvoří vrcholy Malý a Velký Kolounchin, jež bývají občas také souhrnně nazývány Zard nebo Dozardeh (Dvojtý Zard).

Stan je nezbytný, neboť horský útulek nemá velkou kapacitu a během sezóny bývá často přeplněný. Na celou túru je nutné mít vlastní zásoby.Vodu je možno doplňovat z přírodních zdrojů.

Stan a kvalitní pohorky. Mohou se hodit trekové hůlky a čelovka. Na začátku a na konci sezóny je nutné teplé zimní oblečení, čepice a rukavice.

Shahr-e-Kord (2-3 hod. busem z Isfahánu) má relativně dobré spojení s městečkem Farsan, odkud již to není daleko k obci Chelgerd (Kouhrang), která leží poblíž stejnojmenného údolí a přehradního jezera, kde začíná většina trekových tras do hor. Poslední úsek cesty překonáte jedině stopem nebo v najatém taxi.

1. Jezero Kouhrang – Chal Mishan Shelter
2. výstup na Kuh Kolounchin
3. Chal Mishan Shelter – Jezero Kouhrang

Většina vrcholů hřebene Zard Kuh je snadno přístupná. Populární je zejména vrchol Haft Tanan (4019 m), který leží západně od vesničky Sheikh Ali Khan. Turistická stezka začíná rovněž v údolí Kouhrang. Na cestě k vrcholu leží volně přístupný útulek Haft Tanan Hut (3300 m).