Přechod přes Emir Dagi

Rozlehlý a dávno vyhaslý vulkán Emir Dagi (2281 m, některé zdroje uvádějí 2255 m) leží ve střední Anatólii přibližně na poloviční cestě mezi Istanbulem a populárním letoviskem Antaya. Jeho dlouhé a rozlehlé svahy zdobí pestrá a vzácná flóra, přestože jsou dodnes intenzivně spásány početnými stády ovcí. Při úpatí hory se tu a tam nachází podobné skalními útvary jako ve slavné Kapadokii. Jedná se o jeden z posledních koutů v Malé Asii, kde dosud můžete narazit na bílé stany kočovníku turkmenského původu, kterým se turecky říká Jorukové.

Výstup není obtížný. Vrcholový hřeben lze snadno zdolat ze všech světových stran. Mimo vesnice a cesty, které je spojují, bývá orientace v terénu poměrně nesnadná, neboť rozlehlé stráně nabízejí oku jen málo záchytných bodů. Obtížně se proto hledá i směr na hlavní vrcholy hory. Trek přes Emir Dagi můžeme začít například ve vesničce Türkmen, jejíž zajímavostí je vojenský památník zvaný Vaftiz Havuzu. Přestože jsou svahy hory převážně holé, o okolí Türmenu to tak úplně neplatí. Také na západní straně Emir Dagi najdeme na několika místech hustý lesní porost s cypřiši a jalovci.

Největší místní vzácností jsou však libanonské cedry. Emir Dagi je nejseverněji položenou lokalitou, kde se tyto ušlechtilé stromy vyskytují. Právě kvůli jejich ochraně byla zde dokonce v údolí Dandindere vyhlášena stejnojmenná rezervace, kde roste na ploše 260 hektarů souvislý cedrový porost. Jinak se libanonské cedry vyskytují v Turecku pouze v jižní části pohoří Taurus.

Po částečně lesnatém svahu nebo po delší cestě přes vesnici Çaykişla vystoupáme z obce Türkmen na hřeben. Poté již snadno zdoláme vedlejší vrchol Emirdede Tepesi (2064 m). Další den přejdeme sedlo, kterým vede cesta spojující vesnici Çaykişla s osadou Darisekisi, jež leží na opačném (západním) svahu hory. Naším cílem je však hlavní vrchol Emir Dagi (2281 m), proto nám tato spojnice nijak neposlouží. Po svahu stoupáme k jihu přímo na vrchol. Následně máme několik možností, kudy z hor sestoupit.

Můžeme se vydat  opět k jihu a dojít pustou krajinou do vesnice Büyükkarabag a následně odtud nějak dojet do městečka Bolvadin. Jako lepší varianta se však jeví sestup západním svahem do osady Yürükkaracaören, kde je zas trochu více zeleně. Cestou pravděpodobně narazíte minimálně na jednu yaylu – horský tábor pastevců. Pokud budete pozvání na menší pohoštění, tak to bude možná i nejzajímavější zážitek z celého treku.

Emir Dagi nenabízí na první pohled mnoho. Nenajdete tu dramatické výhledy do okolních hor, jezera ani žádné další obvyklé atrakce. Tento téměř liduprázdný kraj má přesto své zvláštní kouzlo. Je však třeba přijet ve správnou roční dobu. Ideální je květen, kdy se pod vrcholem třpytí ještě pár nepatrných zbytků sněhu a svahy připomínají květinový záhon. V létě a na podzim působí Emir Dagi fádně a bezútěšně. Pro trek se hodí Official road map of Turkey od Kartographischer Verlag (1:500 000), čtverec č.3. Momentálně lze bohužel tuto mapu jen těžko sehnat.

Nutností je vlastní stan a jídlo. V některých vesnicích lze dokoupit základní potraviny.

Postačí úplně dobré boty a základní turistická výstroj.

Mikrobusem nebo taxi z (do) města Emirdag.

1. Türkmen – Vaftiz Havuzu – Emirdede Tepe
2. výstup na Emir Tepe
3. sestup do vesnice Yürükkaracaören

Na přechod hory Emir Dagi a rezervace Dandindere lze plynule navázat trek přes Yazilikaya Yaylasi a údolí Frýgů (viz samostatný text v databázi treků). Stačí přejít silnici spojující Afyon s městem Emirdag a pokračovat některou z mnoha cest na severozápad nebo přejet mikrobusem necelých 20 kilometrů do Iscehisaru.