Přechod přes Cudi Dagi

Tyto řádky berte spíše jako tip do budoucna. V současné době patří totiž Cudi Dagi (čti: džudy) spolu se sousedním pohořím Cilo-Sat (Hakkari Daglari) k nejnebezpečnějším místům v celém Turecku a turistům bývá v těchto částech země bráněno v pohybu mimo města a hlavní silnice. Dobrodruhům, kteří by se přesto o výstup na Cudi Dag chtěli ještě letos pokusit, doporučuji dobře se obeznámit s aktuální situací v regionu těsně před cestou. Sám jsem byl pod Cudi Dagi naposledy na jaře 2007 a zdálo se, že zde panuje klid.

Od samotného výstupu mne však všichni místní zrazovali a navíc jsem bohužel neměl na celou akci kvůli zdravotním problémům dost času. Cudi Dagi se tyčí nad řekou Tigris poblíž místa, kde se střetávají hranice Turecka, Sýrie a Iráku. Ostrý zubatý hřeben se táhne z východu na západ v délce asi 20 kilometrů a odděluje od sebe kurdská městečka Cizre a Şirnak. Svým profilem se tato hora výrazně odlišuje od sousedních pohoří. Patrně jde o jihovýchodní výběžek Antitauru.

Nejvyšší vrchol najdeme na západním konci hřebene a měří 2114 metrů.Východní strana této vyprahlé skalnaté hradby kulminuje kótou 2107 metrů. Vrcholová část hřebene je však poměrně náročným terénem a snadno se lze pohybovat jen po kozích stezkách na úpatí skal. Cudi Dagi (arabsky Al Džudi) obestírá nejedna zajímavá pověst. Podle Koránu nepřistál Noe se svou archou na biblickém Araratu, ale právě na tomto impozantním vrcholu nad řekou Tigris.

Rozeklaný skalnatý masív, pod jehož jižními svahy dodnes táboří beduíni arabského původu, ukrývá mnoho archeologických nalezišť, která jsou s touto legendou různě spojovány. Patří k nim například místo zvané Nuh Peygamber (tento monument je patrně totožný s památkou nazývanou v některých pramenech Sefinet Nebi Nuh), které leží těsně pod samotným vrcholem nedaleko vesničky Boyunyaka. Za samotný Noemův hrob je však vydáván asi pětimetrový sarkofág v hlavní mešitě v Cizre, která je vyhledávaným poutním místem.

Cílem treku na Cudi Dagi není zdolání vrcholu, ale túra kolem nejvyšší části hřebene, kde leží řada zapomenutých památek a dosud málo prozkoumaných archeologických nalezišť. Okruh začněme v osadě Kösreli (dosažitelná taxíkem a sporadicky i minibusem z Cizre), odkud vede cesta po západním úbočí hory směrem na sever. Ta může být vodítkem pro případ ztráty orientace, ale tam, kde to terén dovolí, ji můžeme opustit a vydat se svahem směrem na severovýchod. Vrchol tak pomalu obcházíme ve směru hodinových ručiček.

Druhý den narazíme na severním svahu na vesničky Kemerli a Boyunyaka. Poté pokračujeme přes vesnici Anilmiş k jihu sedlem mezi hlavním a vedlejším vrcholem hřebene. Cílem je osada Temelkaya (též Derikmustafa). Odtud můžeme sejít dolů na hlavní silnici Cizre – Silopi nebo pokračovat pěšinou ve svahu až do Kösreli, kde byl trek započat. V obou vesnicích je šance sehnat odvoz do Cizre. Popisovaný okruh je možné odstartovat i ze severu, pokud bude výchozím městem Şirnak.

Trasa bude v tomto případě následující Kemerli – Boyunyaka – Nuh Peygamber – Anilmiş – Temelkaya – Kösreli – Kemreli. Hřeben Cudi Dagi lze samozřejmě přejít i přímou cestou ze severu na jih (sedlem mezi hlavními vrcholy), ale tak mineme řadu zajímavých zákoutí a drobných historických zajímavostí. Všechny výše uvedené itineráře berte jen jako orientační. Ideální je nechodit po hlavních cestách, jež spojují jednotlivé vesnice, ale pustit se do okolního terénu. Mnoho zkratek a památek nelze najít bez pomoci domorodců.

Pokud to jde, najměte si místního člověka jako průvodce. Pro trek na Cudi Dagi se hodí především měsíce duben, květen, září a říjen. V létě zde panují největší vedra v celém Turecku. Pokud nepřijedete brzy na jaře, kdy je hora asi nejkrásnější, pak si naplánujte výstup na polovinu září. Obvykle 14. září konají domorodci z nejbližšího okolí tradiční poutě, slavnosti a obřady, při nichž je oslavován praotec Noe (Nuh). Pro trek se hodí Official road map of Turkey od Kartographischer Verlag (1:500 000), čtverec č.7. Momentálně lze bohužel tuto mapu jen těžko sehnat

S trochou štěstí lze snad sehnat ubytování v soukromí v některé z vesnic na trase. Spoléhat na to však nelze. Nutný je vlastní stan. V létě lze spát i pod širákem. Na trase nejsou žádné restaurace a ve vesnicích lze sehnat jen naprosto základní potraviny. V Cizre i Şirnaku je mnoho levných hotelů a restaurací.

Stan, spacák, karimatka, vhodná obuv. Dostatečný počet nádob na pitnou vodu.

Do (z) vesnic na svazích hory Cudi Dagi se lze dostat mikrobusem nebo najatým taxi z Cizre a Şirnaku. Můžete zkusit i autostop.

1. Kösreli – Kemerli
2. Boyunyaka – Nuh Peygamber
3. Animiš – Temelkaya (Derikmustafa)

brzy na jaře lze konat pěkné procházky mezi kláštery syrských křesťanů na nedaleké planině Tür Abdin u městečka Midyat nebo v Mardinských horách (Mardin Daglari), kde je dobrým výchozím místem např. vesnice Savur. Hory ležící od Cudi Dagi směrem na východ jsou kvůli špatné bezpečností situaci na turecko-irácké hranici pro turistiku nepoužitelné