Třídenní přechod pohoří Smrčiny po Severní stezce Via Czechia vede od nejzápadnějšího bodu Česka zvlněnou krajinou Ašského výběžku až do Kraslic v podhůří Krušných hor.
Smrčiny – Česko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Smrčiny
Nejzápadnější oblast České republiky leží v relativně málo známém pohoří Smrčiny, které pokrývá Ašský výběžek, na jihu hraničí s Chebskou pánví a zasahuje až k údolí Zlatého potoka mezi Luby a Kraslicemi, kde již začínají Krušné hory. Tato členitá hornatina se rozprostírá převážně na německém území, kde najdeme i její nejvyšší horu Schneeberg, vysokou 1051 nadmořských metrů.
Na našem území má krajina Smrčin spíše charakter pahorkatiny s nejvyšší horou Háj, vysokou 758 metrů, na jejímž vrcholu se vypíná mohutná kamenná Bismarckova rozhledna. Zvlněný reliéf pokrývají z velké části lesy, planiny a podhorské louky s pasoucím se dobytkem a roztroušenými statky. Ráz krajiny pak doplňují pro tento kraj typické obří vrtule větrných elektráren.
Turistika
Celá oblast je turisty neprávem opomíjená, což je na jednu stranu vlastně dobře, protože tu panuje klid, bez typických turistických „lunaparků“. Jako by minulá doba, kdy Ašský výběžek obkružovaly a izolovaly dráty západní hranice, ani po desítkách let zcela nevymizela. Přitom k vidění toho zdejší kraj nabízí dost, jmenujme například nejzápadnější hrad v České republice Neuberg, hrad Vildštejn ve Skalné, minerální prameny v Dolních Pasekách, Doubravě a u Skalné nebo Goethovy skály.
Oblíbeným cílem výletníků je také tzv. Benešův palouček, kde 1. září 1915 pozdější prezident Československa dr. Edvard Beneš ilegálně překročil hranice na cestě do emigrace. O historicko-přírodních zajímavostech pojednává 18 kilometrů dlouhá naučná stezka Na cestě k trojstátí, která vede z obce Hranice na historické trojmezí Čech, Saska a Bavorska, dříve trojstátí ČSSR, NDR a NSR. Historické místo připomínají hraniční kameny z roku 1844 a najdeme zde i první hraniční kámen v České republice s označením 1/1.
Severní stezka pohořím Smrčiny
Trasa Severní stezky začíná u hraničního mezníku označujícího nejzápadnější bod České republiky, odkud vede přes nejvyšší horu českých Smrčin Háj, město Aš, Goethovy skály, Skalnou, Luby a Vysoký kámen až do Kraslic. Trasa prochází čtyřmi přírodními parky a vede většinou po značených turistických cestách. Celkem je tato kapitola Severní stezky rozdělena do tří etap a měří 72 kilometrů.
Přejezd přes Smrčiny lze rovněž absolvovat na horském kole jen s několika málo odchylkami od základní pěší trasy Severní stezky. Cyklistická varianta vynechává zajížďku na saský Kapellenberg, obtížný výjezd po modré značce na Háj i cestu přes Goethovy skály.
Severní stezka je jednou z tras dálkové cesty Via Czechia představující zatím nejodvážněji vedené dálkové trasy v České republice. Stezka přechází celou Českou republikou od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod, zhruba sleduje její severní hranici a překračuje nejvyšší vrcholy většiny našich hor.
Podrobné informace v knize Severní stezka – Českem od západu k východu, vybavit se můžeš i Vandrovníkem.
Mapy ke stažení, gpx soubory nebo PDF itinerář najdeš na webu www.viaczechia.cz
Ubytování a jídlo
Ubytování pod střechou minimálně každých 20-25 km, potraviny možno doplňovat průběžně.
Doporučené ubytování:
Štítary – turistická útulna, klíč v sousední budově
Krásná – Sokolovna Krásná, po domluvě možnost stanování
Skalná – hrad Vildštejn
Orientační rozpis po dnech
| Nejzápadnější bod ČR – Aš | 18,10 km |
| Aš – Skalná | 23,10 km |
| Skalná – Kraslice | 31,00 km |
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerie
