Přechod pohoří Jabal Haraz

Pohoří Haraz odděluje hlavní město Sana’a od Rudého Moře a nabízí ty nejkrásnější scenérie, jaké si jen umíte představit. Tradiční kamenné vesničky stojí obvykle na vrcholcích hor, nebo jsou zavěšeny na sklaních útesech nad propastí. K některým dodnes vedou jen kozí stezky, ale takových ubývá. Svahy hor tvoří nekonečná mozaika políček s kávou a kátem. Domorodci jsou zde na rozdíl od ostatních jemenských horalů k cizincům velmi vstřícní a přátelští, takže zde ani v minulosti nikdy nedocházelo k únosům, což je jinak v této části světa celkem rozšířený zlozvyk..

K turisty nejfrekventovanější části hor patří okolí starobylých městeček Manakha a Hajjara. Není divu, nachází se zde soubor opravdu nádherných vesniček a navíc i jedno velmi významné poutní místo bizarního vzhledu. Navíc zdařilý plánek této části hor obsahuje i průvodce od Lonely Planet, takže není nutné najímat průvodce. Ideální základnou pro jednodenní výlety jsou výše zmíněné obce Manakha a Hajjara, kde dnes funguje i několik hotelů zaměřených na zahraniční klientelu. Z obou míst lze dosáhnout téměř všechny pozoruhodnosti kraje. Ne každému však vyhovuje vracet se vždy večer stejnou cestou zpět a nocovat pořád na stejném místě.

Zajímavou alternativou je nenáročný třídenní trek, pro který není potřeba ani vlastní stan ani domorodý průvodce. Ideálním výchozím bodem je autem snadno dosažitelné poutní místo Al-Khoteib, kam každý rok na jaře míří izmailité z celého světa. Svatyně zavěšené na skalním útesu a barevné mešity v indickém stylu vytvářejí skutečně zvláštní atmosféru. Nic podobného není k vidění nikde jinde v celém Jemenu. Vesničky v okolí jsou naproti tomu ukázkovým příkladem místního stavitelství. Nejprve sestoupíme k níže položeným sídlištím Bani Mura a Az-Zahra, potom se vyškrábeme po svahu zpět na asfaltku spojující Al-Khoteib s Manakhou. Přímo nad námi se objeví hradby vesničky Lakamat Al-Qadi. Odtud je to již jen pár kilometrů do městečka Manakha, kde se konají pravidelně velké trhy.

Z Manakhy vystoupáme druhý den prudkým svahem k vesničce Kahil. Toto „orlí hnízdo“ na vrcholu hory nabízí úžasné výhledy do kraje. Jako při pohledu z letadla uvidíme celou předchozí trasu treku, včetně vesniček Lakamat Al-Qadi, Bani Mura a Az-Zahra. Od Kahilu zamíříme hlouběji do hor a přes osadu Al-Ayn sestoupíme k rázovité obci Hajjara, která bývá často označována za nejkrásnější v Jemenu. Jako bonus lze cestou zdolat horu Jabal Shibam ( 2960 m). Odbočka k vrcholu se nachází na poloviční cestě mezi Kahilem a osadou Al-Ayn. Závěrečnou etapu představuje dlouhý sestup z Hajjary směrem na jih k Wadi Shahab. Asi v polovině trasy projdeme vesničkou Al-Urr.

Tento úsek cesty je poměrně dlouhý a je třeba vyrazit brzy ráno, abychom ještě před setměním dorazili k silnici spojující Mabar a Bajil. Tam lze snadno něco stopnout do nedalekého Ubalu, kde seženeme taxi na další cestu. Jinou možností je mít předem domluven z Wadi Shuhab odvoz. Zdatní jedinci mohou až do Ubalu dojít pěšky. Hlavní výhodou výše popsané trasy je skutečnost, že se jde nalehko bez stanu a podle potřeby lze mezi jednotlivými úseky udělat delší přestávky se zázemím v příjemném hotelu. Trek se proto hodí i pro fyzicky méně zdatné turisty. Ideální roční dobou je podzim (konec září až listopad) a jarní měsíce. V obou těchto obdobích jsou hory nejzelenější a klima nejpříjemnější. Ale přijet lze kdykoliv, vedro ani zima zde nedosahuje žádných extrémů.

Centrální Haraz patří k turisty nejčastěji navštěvovaným částem Jemenu. Hotely zde přesto zatím najdete pouze v obcích Manacha a Hajjara. Jedná se o několikapatrové budovy s dostatečnou kapacitou, kde se vaří vynikající jemenská kuchyně. V některých vesnicích lze dokoupit pitnou vodu a základní potraviny, někde není žádný obchod. Poutní místo Al-Khotein tvoří přístřešky a ubytovny pro muslimské poutníky, ale západní turisté zde obvykle přes noc nezůstávají a není vyloučeno, že budete odmítnuti

Postačí běžná výstroj pro nenáročnou turistiku v horách. V zimních měsících pamatujte na teplé oblečení. Stan není nutný, pokud se budete držet doporučeného itineráře.

Najmutím taxi, postačí běžný osobák, k poutnímu místu Al-Khoteib dnes již vede z Manakhy asfaltka. Drahé terénní auto s náhonem na všechny čtyři kola není potřeba ani pro návrat z cíle treku.

1. Al-Khoteib – Bani Mura – Az-Zahra- Lakamat Al-Qadi – Manakha
2. Manakha – Kahil – Jabal Shibam – Al-Ayn – Hajjara
3. Hajjara – Al-Urr – Wadi Siham – Ubal (nebo jen silnice spojující Mabar a Bajil)

Trek lze libovolně prodloužit směrem na jih i na sever, všude se nachází zajímavé hory, vesničky a vádí. Nikde již však není vše tak snadné jako v okolí Manakhy, nutný je proto stan a domorodý průvodce.