Přechod pohoří Durmitor

Nejdená se o hřebenový přechod. Jde spíše o trasu, která vás provede přes nejvýznačnější místa Durmitoru a z niž se dají dělat odbočky k dalším krásám tohoto pohoří. Hory jsou celkem dobře proznačené, takže se za dobrého počasí nemusíte bát náročných orientačních her. Po technické a výkonnostní stránce je však dobré nepřeceňovat síly.

Zvláště přechod z Lokvice přes Bobotov kuk ke Škrčskému jezeru je fyzicky trochu náročnější a čítá několik lehkých boulderovacích pasáží. Nejde však o nic vysloveně vražedného a s dobrou morální podporou tato místa zvládne kdokoliv alespoň průměrně turisticky zdatný. Pokud dojedete do Žabljaku k večeru nebo zkrátka nechcete hned vyběhnout až do Lokvice, je ideální ubytovat se v kempu Ivan-do (sprchy, záchody, voda, vařič). Kemp (rozumějte zahrada podnikavého majitele) leží co by kamenem dohodil od Černého jezera, které stojí za zhlednutí. Dají se odtud též podniknout kratší túry na lehko k dalším jezerům (Zmijno, Jablanské).

Hned vedle kempu je rozcestník (nečekejte přehlednost značení jako v ČR, ale přesto je celkem dostatečné), který vám ve spolupráci s mapou snadno poradí kam se vydat. V Lokvici je možné postavit stany po domluvě s bačou poblíž jeho přístřešku. Cesta z Ivanovy doliny do Lokvice zabere jen okolo 2 hodin a jednoho pořádného krpálu, takže je možné po rozbití stanů ještě vyběhnout do sedla nad bačovou chaloupkou (buď po pěšině nebo tzv. „za šipkou) a odtud si dát krátký výstup na Meděd nebo Terzin bogaz. Terzin Bogaz je, pokud stojíte v Lokvici zády k Ivan-do, ten skalnatý výběžek po levé straně kousek před vámi. Stezka na něj vedoucí je místy trochu vzdušnější a čítá nějaké to lezení po drolící se skále.

Maximální opatrnost a nepřecenění sil a schopností je na místě. Zde je nutno mít už jisté zkušenosti s vysokohorskou turistikou a dávat pořádně bacha čeho se držím a kam šlapu. V žádném případě neopouštějte značku! Meděd leží přes sedýlko naproti Terzin Bogazu a zdolat jej je o něco jednodušší. Jednodenní cesta z Lokvice přes Ledovou jeskyni a Bobotov kuk ke Škrčskému jezeru patří fyzicky náročnějším a počítejte se solidním převýšením.

Do kopcovité reality vás uvede hned první výstup nad Lokvici, po jehož zdolání se můžete rozhodnout, jestli se vám chce k jeskyni. V případě že ano, stačí se dát po pěšině vpravo do kopce a po zdolání dalšího krpálu si užít jedinečný přírodní úkaz. Od jeskyně není nutno se celou cestu vracet, ale stačí se dát jinou pěšinou, která vás této nutnosti ušetří a na původní stezku se napojuje o kus dále. V sedle pod Bobotovým kukem doporučuji nechat bagáž a třeba na dvě skupiny vyběhnout nahoru na lehko. Je to kousek, stejná cesta tam i zpátky.

Sestup k jezeru pak čítá trochu boulderování. Nic strašného, jen dívkám jsme museli pomoci s bagáží. Kousek nad jezerem je chata, kde je možno se za nějaký ten peníz ubytovat nebo si můžete za levnější peníz postavit stan v kamenitém terénu poblíž. Poslední přechod od jezera přes Prutaš do Dobri-do je krásnou záležitostí plnou zajímavých přírodních výtvorů, horských luk a výhledů. Určitě nepodlehněte pokušení dát se kratší cestou a vynechat Prutaš.

Z Dobri-do se dá nejlépe navázat průchodem údolím řeky Komárnice do městečka Šavnik. Též tudy po silnici vedoucí okolo Durmitoru jezdí auta, takže by mělo jít i něco stopnout. Stany se dají postavit na pastvině u potoka kousek před začátkem soutěsky. Voda: V kempu.V Lokvici se stačí zeptat bači. Je kousek pod místy pro stany. Potom jsme po doporučení od místních brali přímo ze Škrčského jezera – byla dobrá a nezávadná. Skrze pastvinu v Dobri do protéká potok.

V Žabljaku je možné se ubytovat v apartmánech nebo penzionech. U Škrčského jezera je horská chata, kde se dá přespat. Jinak vlastní stany. Jídlo lze nakoupit v Žabljaku (obchod, pekárny) a u bači v Lokvici si můžete pořídit domácí sýr.

běžná trekingová výbava, pevné boty, nutné oblečení, spacák, stan Pohyb po ledovci nebo sněhových polích: jen velmi krátký úsek vede přes sněhové plotny V případě výstupu na Terzin Bogaz horolezecké obtížnsti i II

Do Žabljaku autobusem už se Srbska nebo z vesnice Mojkovac, kde jezdí vlak. Z Mojkovace pak buď autobusem nebo najatým vozem. Pokud je vás více, počkejte si, než přijede někdo s minibusem. Pokud budete dostatečně neúprosně smlouvat, pravděpodobně to tak vyjde levněji než autobus, který je v Černé hoře neskutečně drahý. Mapa: http://www.mapcentrum.cz/produkt/cerna-hora-np-durmitor-kanon-tary-mapa-geoc-1-25t-21251805/ – ale dá se sehnat i přímo v Žabljaku (případně Bělehrad v Srbsku či určitě i někde v Podgorici – hl. m. Černé hory).

1. Žablajk – Lokvica
2. Lokvica – Škrčské jezero
3. Škrčské jezero – Dobri-do Závisí ovšem na tom, zda si naplánujete i kratší výlety mimo trasu přechodu (doporučuji).

Kaňon řeky Tary, údolí Komárnice nebo kratší výlety po jiných částech Durmitoru.