Přechod podhůří Sierry Nevady v Andalusii

Putovat Andalusií znamená putovat časem. Pětisetletá nadvláda Maurů, ukončená až r.1492 odchodem posledního panovníka Boabdila ze svobodného kalifátu Granada silně poznamenala celkový vzhled jihu Španělska, na pozůstatky této éry dodnes narážíme doslova na každém kroku. Svéráznou oblastí je kraj vysočiny Las Alpujarras na jižním úpatí nejvyššího španělského pohoří Sierry Nevady.

Právě zde se ve středověku usadili Berbeři z Maroka a Alžíru a vybudovali jedinečné vesnice. Úzký pás země sevřené z jedné strany nebetyčnými hřebeny Sněžných hor, na druhé straně vyprahlými pohořími Sierra der Gádor a Sierra de la Contraviesa je fantastickým místem pro horské výlety v místech, kde byl ještě na počátku padesátých let minulého století jediným dopravním prostředkem osel či mezek. Na stále zelených svazích hor se jako perličky bělají domky rozhozených vesnic zvaných Pueblos Blancos neboli Bílá města. Nejzajímavější z nich spojuje velmi zajímavá dálková trasa GR 7 (Grand Recordino). A tak pokud nemáme ambice stoupat nekonečnými pláněmi Sierry Nevady, pak se v rámci vydatného tří až čtyřdenního přechodu vydáme na skok do Afriky a o pár století nazpět. Nejhodnotnější úsek je pak mezi obcí Laroles na východě a zcela na západním okraji podhůří ležícím Lanjarónem.

Stezka prakticky kopíruje takřka souběžně vedoucí silnici, kde snad neexistuje pár rovných metrů a kterou zvládne jen řidič s bicepsy typu Rambo. Trasu lze mimo nesporných přírodních krás pojmout také jako „degustační trek“, neboť takřka každá Bílá vesnice nabízí nějakou jedinečnou specialitu. Slavná je např. šunka Jamon de Trevelez z nejvýše položené vesnice ve Španělsku Trevelez. Ta je připravována podle tradiční receptury z r.1862, k solení je použito výhradně mořské soli a šunka se suší díky vysoké nadmořské výšce (1478m), slunci a čistému ovzduší 14 až 20 měsíců. Výsledkem je charakteristická vyvážená chuť, jež je proslulá daleko za hranicemi země. Není to sice zadarmo, ale nikdo po nás nechce, abychom si zakoupili rovnou celou kýtu.

Zajímavou ukázkou řešení bytové otázky nabízí návštěva měst Antequera a Guadix. Na jejich okrajích si lidé ve snaze uniknout palčivému slunci počali v měkkých píscích hloubit obydlí, které ani v dnešní době však nikterak neznamenají něco méněcenného. Spíše naopak. Když se při toulkách touto erodovanou fantaskní krajinou projdeme někomu po střeše a alespoň jedním okem nahlédneme dovnitř jeskynního bytu, s úžasem spatříme to nejmodernější vybavení domácnosti, jaké si lze představit. Jenom v okolí Guadix najdeme na 1300 jeskynních bytů. Samotná krajina plná neskutečných scenérií je ideálním cílem alespoň jednodenního výletu.

Mapy

S výjimkou map nakl. Editoral Penibética (čtyři mapy Sierry Nevady v různých měřítcích a oblasti Alpujaras) a map Editorial Alpina (Sierra Nevada a Sierra de Cazorla) nenajdeme pro většinu oblastí vhodné turistické mapy. Jistým řešením jsou vcelku dobře vybavené skládací prospekty po přírodních parcích vydávané společností Andalucia Turismo a vládní organizací Junta de Andalucia (zdarma v kancelářích Turismo). Na internetových stránkách: www.juntadeandalucia.com najdeme volně ke stažení několik desítek map v měřítkách 1:50 000 a vyšších. Jejich praktická použitelnost je však mizivá. Jedná se většinou o topografické mapy bez zakreslených cest či turistických tras. Ale lepší něco, než nic.

Ceny

Jižní Španělsko je ve srovnání s ostatní západní Evropou přijatelným místem k životu. Ceny se zde v „normálních“ restauracích a obchodech blíží našim zvyklostem, v několika případech jsou dokonce výrazně nižší než u nás (víno, rybí výrobky, plody moře, olivy atd.). S výjimkou vstupu do skalního města El Torcal se nikde jinde neplatí.

Takřka všude lze za dodržení určitých podmínek přespat ve volné přírodě. Problémem může však být nalezení vhodného a nezaneřáděného místa (Španělé jsou děsní „bordeláři“). V blízkosti větších a NP Sierra Nevada je dostatečně hustá síť kempů, příp. jednoduchých ubytoven – hostalů. Cena vcelku lidová – od 3 € nahoru.

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě a na jaře nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém. Dále pak věci na spaní (stan, spacák, karimatka) a vaření (ešus, vařič, plynová kartuše atd.)

doprava z ČR do Andalusie je časově i finančně náročné. Pokud chceme spatřit alespoň to nejzajímavější, počítejme s najetím cca 7000 km. Do rozpočtu rovněž citelně zasáhnou poplatky na dálnicích v Rakousku, Itálii a především ve Francii. Přímé autobusové či letecké spojení neexistuje. Lze využít sezónní autobusové dopravy do Barcelony a odtud využít některý z mnoha dálkových spojů. Ale jak již bylo řečeno v úvodu – Andalusii musíme navštívit na jaře!

Andalusie, to je další neskutečné množství atraktivních horských cílů. Borovicová divočina pohoří Sierra se Cazorla, rozeklané skalní útesy přímořského parku Cabo de Gata, trek přes 10 třítisícovek v horách Sierra Nevada, bujnou zelení porostlé kužely hor Serranía de Ronda a další a další místa. Je to země na několik životů, kde si více jak kde jinde uvědomíme, že vidět všechno prostě nelze.