Přechod Pizzo Carbonara

Národní park Madonie představuje vápencové pohořím, ve kterém se střídají pozvolné úseky se strmými skalami.Po Etně jsou to druhé nejvyšší hory na Sicílii.

Na přelomu dubna a května kvetou v nižších a středních polohách stromy a květiny, louky jsou svěže zelené. V nejvyšších polohách přitom jsou ještě zbytky sněhu. Z vrcholu Pizzo Carbonara je za dobrého počasí vidět Etna i jednotlivé Lipanské ostrovy.

Nejdivočejší částí treku je strmé stoupání údolím Trigna, kde je stezka téměř neznatelná. V dalších částech už je terén jednodušší, ale orientace je občas složitá – značení je poměrně řídké. V oblasti Piano Pomo se nachází unikátní cesmínový les. Horské vesnice, které slouží jako východiska k trekům jsou narozdíl od sicilských měst čisté a nepoznamenané turistickým ruchem.

V horách je několik horských chat, kde je možné přespat. My jsme spali ve stanu a nesli si jídlo s sebou.

běžná trekingová výbava, pevné boty, oblečení a spacák podle ročního období

Z přímořského letoviska Cefalú jezdí několikrát za den autobus do vesnice Isnello.

Z Castellbuona jezdí autobusy zpět do Cefalú.

Velké množství dalších cest. Například je možné z Vallone Faguara směrem na jih dojít přes Monte Salvatore do horského městečka Petralia Sottana.