Přechod ostrova La Palma po GR 131 El Bastón

Každý ze sedmi Kanárských ostrovů má neuvěřitelně jiný charakter, až by se daly označit za miniaturní kontinenty. Sopečná perla La Palma leží na severozápadě souostroví, je třetí nejmenší a patří k těm zelenějším a hornatějším ostrovům. Nabízí jedinečnou kombinaci černých sopečných pláží a stovek kilometrů stezek pro pěší turistiku. Severozápadu ostrova dominují vysoké stěny kaldery Taburiente (sopečný kráter zborcený do sebe), kterou ostrý hřeben Cumbre Nueva spojuje se sopečnou pustinou Cumbre Vieja, tvořící jižní páteř ostrova.  Na ostrově najdeme dvě dálkové stezky, GR 131 El Bastón, která přechází ostrov od severozápadu k jihu po hřebenech, a GR 130 Camino Real de la Costa (Královská stezka pobřežím), která obchází ostrov dokola ve výškách 500-1500 m nad mořem.

Po hraně kaldery až na nejvyšší vrchol

Trek GR 131 El Bastón začíná na černé písečné pláži v Puerto de Tazacorte, odkud strmě stoupá cik cak srázem Barraco de las Angustias (barraco jsou ostré kaňony periodických vodních toků) na vyhlídku El Time (500 m, je tu kavárna), odkud se otevřou letecké pohledy na západní pobřeží s největším městem ostrova Los LLanos (20 000 obyvatel). Míjíme posledních pár možností ubytování a opouštíme civilizaci.

Ve výšce 1100 m narazíme po 7 kilometrech stoupání na vyhlídkovou věž Torre del Time, cíl jednodenních výšlapů. Dál už většina lidí nepokračuje a my si můžeme užít stoupání po hraně kaldery sami pro sebe. Dalších pár kilometrů vede lesem, ze kterého se vynoříme asi po 6 km pod vrcholem Roque Palmero (2306 m), od kterého je to pouhé 3 km na nejvyšší bod ostrova Roque de los Muchachos (2426 m).

Až na Roque de los Muchachos vede silnice a je tu několik astronomických observatoří (díky malému světelnému znečištění je La Palma rájem také pro pozorování noční oblohy). Několik vyhlídek tu nabízí letecké výhledy jak směrem k pobřeží, tak na protilehlý konec kaldery – sedlo Cumbrecita (též dostupné autem, pěkný tříkilometrový vyhlídkový okruh), přes něž už se v dálce rýsují sopky, přes něž půjdeme po Stezce vulkánů (Ruta de los Volcanes).

Z hrany kaldery, kterou nyní pár kilometrů kopíruje také horská silnička spojující Santa Cruz a severozápadní provincii Garafía, budeme mít po cestě nádherné výhledy na spletitý labyrint skalních štítů a ostře zařízlých kaňonů uvnitř kaldery. Pokračujeme po stezce přes vrchol Fuente Nueva (za ním pár míst na stan), vyhlídku Mirador de los Andenes, Pico de la Cruz, Piedra LLana, Pico de la Nieve s vrcholovým křížem a od vrcholu Pico de la Sabina se kaldera opět začíná snižovat směrem k oceánu. Pod vrcholkem Punta de los Roques potkáme kamenný bivak – krásné místo na přespání s nádhernými výhledy na kalderu.

Po žiletce Cumbre Nueva

Až neuvěřitelně rovný a přímý hřeben Cumbre Nueva oddělující východní a západní pobřeží (prochází jím tunel spojující Santa Cruz a El Paso a Los LLanos) se táhne v délce 10 km od Pico Ovejas (1854 m) až k Refugio del Pilar (1450 m).

Pokud máte problém se zásobami, ze sedla Reverton asi 6 km od bivaku Refugio Punta de los Roques vede odbočka na západ 2,5 km a 500 výškových metrů k horské kapli Ermita de la Virgen del Pino (pítko s vodou), odkud je to další 2 km víceméně po rovině k návštěvnickému centru NP Tabuirente na hlavní silnici nad El Pasem (stopem či autobusem č. 300 se dá přiblížit až do města pro doplnění zásob).

Stezkou vulkánů až k oceánu

Trasa Ruta de los Volcanes vede po hřebeni Cumbre Vieja, tvořícím jižní páteř ostrova, mezi sopečnými kužely až k oceánu. Z tábořiště El Pilar putujeme vyprahlou černou krajinou, která je sporá na vegetaci a slunce nás neúprosně spaluje. Stezkou v hrubém sopečném štěrku se proplétáme mezi jednotlivými vulkanickými kužely a postupně klesáme k odpočívadlu Fuente de los Roques uprostřed borovicových lesů, kam se dá dojet autem 4×4.

Od Fuente de los Roques zbývají do Fuencaliente ještě asi 4 kilometry skrz stinné borové lesy, k majáku El Faro je to pak dalších sedm vyprahlou pustinou s minimem vegetace. Krajina má i na tomto krátkém úseku velmi dramatický ráz, a prochází kolem nejmladších sopečných kuželů St. Antonio a Tenequía – k poslední erupci tu došlo v 70. letech.  Posledních pár kilometrů si připadáme jak v sopečné poušti, teplota s ubývající nadmořskou výškou značně stoupá, kolem jen černé pláně sopečného písku a pár odolných keříků. Pohled na starý kamenný a nový červeno-bíle pruhovaný maják Faro Fuencaliente je osvěžující změnou. Za prohlídku stojí i zdejší rodinné solné pláně a oslavit závěr túry můžete v místní výborné restauraci El Jardín de la Sal s pohledem na vlny tříštící se o skaliska a nekonečný oceán před vámi.

Podrobný popis Stezky vulkánů (Ruta de los Volcanes) je tady.

VHODNÉ OBDOBÍ

Celoročně, ovšem v zimních měsících se na hřebenech drží více oblačnosti a výjimkou nejsou ani srážky, někdy dokonce sněhové.

Pro absolvování celého treku bude potřeba vlastní stan nebo přístřešek. Najít místo na stan někdy vyžaduje v členitém terénu trochu času, ale vždy se dá něco najít.

Po cestě po hraně kaldery Taburiente se občas najde nějaká pěkná plošinka obestavená kamením, kde se ráno probudíte s fantastickými výhledy do kaldery. Např. cca 1,5 km za Roque de los Muchachos (před vyhlídkou Mirador de los Andenes) jsou dva plácky jako stvořené na bivakování (viz galerie). Pozor ale na vodu – celá trasa až k Refugio del Pilar je bez jisté možnosti doplnění vody!

Na jihovýchodním okraji hrany kaldery stojí pod vrcholkem Punta de Los Roques kamenný bivak Refugio de la Punta de los Roques – uvnitř jsou dřevěné palandy (místo pro cca 15 lidí), stůl a židle, u bivaku je nádrž s vodou (nejisté, zda tam bude, nutná desinfekce). Další kamenná útulna stojí asi o 6 km dál v sedle Reverton na severním konci hřebene Cumbre Nueva.

V sedle mezi Cumbre Nueva a Cumbre Vieja leží Refugio El Pilar, rekreační zóna položená uprostřed nádherných borovicových hájů s piknikovými místy, volně přístupným tábořištěm, k dispozici je pitná voda. Více zde: www.senderosdelapalma.es

Severně od Fuencaliente leží ve výšce kolem 1000 m kousek od Stezky vulkánů rekreační zóna Funete de los Roques ve stínu mohutných borovic, kde se nachází pikniková místa, gril, pitná voda… Více na www.senderosdelapalma.es

Nedaleko konce Stezky vulkánů u majáku Faro najdeme zajímavou divokou vulkanickou pláž Echentive, kde se pod skalními útesy nachází několik průzračných jezírek s mořskou vodou, kde se dá plavat, i když jsou zrovna velké vlny a zákaz koupání. Po pravé straně pláže (při pohledu směrem k moři) je vedle zbytků lávového pole pár míst jako dělaných na stan, chráněných proti větru zídkou z kamení.

VODA A JÍDLO

Pozor v horách opravdu není možné doplnit žádné zásoby. Největší problém je s vodou, na hřebenech se v přírodě nevyskytuje nebo je potrubím odváděna do měst či na zavlažování. Vodu naberte na dva dny v Tazacorte (Spar, Superdino, restaurace, kavárny) nebo Puerto de Tazacorte (jeden obchod, kavárny, restaurace), dál je dostupná až u Refugia Pilar, na piknikovém místě Fuente de los Roques, ve Fuencaliente (obchody Interspar a Superdino, několik bister a kaváren, pizzerie) a u Faro Fuencaliente (restaurace, krámek se suvenýry prodává i vodu a nanuky).

Ačkoli na konci nohy možná smočíme ve vodách Atlantiku, je potřeba počítat s tím, že většina trasy vede ve výškách nad 1500 metrů, nejvyšší bod stezky přesahuje hranici 2400 metrů. V noci tu teploty v zimních měsících padají po bod mrazu, nad 2000 m v zimě i sněží. Vyplatí se proto nepodceňovat ani na Kanárech dostatek teplého oblečení a nepromokavou vrstvu, pro případ slunečného počasí naopak mějte pokrývku hlavy, sluneční brýle, opalovací krém a dostatek tekutin.

Na La Palmu se dá dostat letecky nebo trajektem z Tenerife anebo La Gomery.

Do Tazacorte jezdí několikrát denně autobus z Los Llanos (tam zas jezdí autobusy ze Santa Cruz, Fuencaliente či Puntagordy).

Do Los Canarios de Fuencaliente (také jen Fuencaliente) jezdí pravidelné linky ze Santa Cruz i Los Llanos. Maják Faro a městečko Los Canarios de Fuencaliente spojuje několikrát denně linka č. 23.

Jízdní řády a mapy autobusových linek na La Palmě zde

1. den: Puerto de Tazacorte – El Time – Roque de los Muchachos: 17 km, převýšení +2900/-600 m
2. den: Roque de los Muchachos – Pico de la Nieve – Refugio Punta de los Roques: 14 km, převýšení +800/-1200 m
3. den: Refugio Punta de los Roques – Refugio del Pilar: 13 km, převýšení +400/-1000 m
4. den: Refugio del Pilar – Fuente de los Roques: 14 km, převýšení +650/-1000 m
5. den: Fuente de los Roques – Fuencaliente – Faro Fuencaliente: 10 km, převýšení +50/-1150 m

Trasa se dá jít rychleji a některé úseky spojit, např. 2+3. den (kvůli dostupnosti vody).

• GR 131 na ostrově Tenerife
• GR 131 na ostrově Fuerteventura
• Camino de Santiago napříč ostrovem Gran Canaria
• GR 131 Camino de la Virgen přes El Hierro