Přechod Krušných hor s dětmi: z Perninku do Klášterce nad Ohří

4 holky, roční dítka, velké batohy, plně naložené vozíky. Čeká nás 5 dní na vandru po západní části Krušných hor. První krůčky našich ratolestí zcela změnily prvotní velké plány na pokoření značné části hřebene a my vše přizpůsobujeme jejich tempu. Nakonec něco přes šedesát kilometrů. Poprvé se pečlivě připravuji. Seznam věcí, velké zásoby jídla, do detailů naplánovaná trasa, vytipovaná místa na spaní, dokonce většinou se souhlasem vlastníka pozemku. S malými dětmi nechceme nic podcenit a riskovat zbytečné problémy.

1.den: Pernink – Červená jáma – přístřešek Uhlákovo: 9 km (+185m, -70m)

V osm ráno vyrážím směr pražské Hlavní nádraží. Mé obavy se naplnily. S tím vozíkem prostě nikam nevlezu. Zkouším výtah, eskalátory. Nakonec se slituje kolemjdoucí slečna a už ho taháme po schodišti. Brzy se ke mně připojují holky. Takto vybavené jsme středem pozornosti celého nádraží. To, že se vlezeme do vlaku, jsme si předem ověřily na několika místech. Paní průvodčí však nevěřícně kroutí hlavou. Nakonec přeci jen nacpeme vozíky do prostoru pro kola a s dětmi a batožinou zabíráme kupé. Tři hodiny vlakem do Ostrova, náhradní autobusová doprava do Karlových Varů a pak už jen necelá hodinka do Perninku. V Ostrově prý budou na naši výpravu připraveni a přistaví speciální dodávku. Brzy začíná pršet. Vybalujeme nepromokavé oblečení a začínáme mít obavy, jak to s dětmi za deště zvládneme. Jako mávnutím kouzelného proutku však přestává ve chvíli, kdy v Perninku na nádraží vystupujeme. Zvládly jsme to. Jsme na místě. Jedna z nejvýše položených železničních stanic u nás. Ušetřily jsme si spoustu výškových metrů.

Dnes nás čeká ještě prvních 9 kilometrů přes Perninkské rašeliniště. Nikdy úplně nevěřte tomu, co vám ukáže Google. Místo malebných lávek a chodníčků se prodíráme úzkou lesní pěšinou a přenášíme vozíky přes spadlé stromy. Asi takto vypadá jen malý úsek okruhu. My ale brzy odbočujeme na neznačenou stezku a spěcháme směrem k propadlině dolu Červená jáma. Bistro stíháme těsně před zavíračkou. Nakládaný hermelín, mrkvový dort a pak už jen kousek po neznačené stezce. Brzy rozkládáme ležení na podlaze přístřešku Uhlákovo. Začíná se stmívat. Děti po náročné cestě usínají celkem rychle a my si užíváme nádherné výhledy do okolní krajiny, hvězdnou oblohu a ten klid tady.

Pro bivakování v Krušných horách je neskonalým pomocníkem web krusnohorskeutulny.cz, kde najdeme mapu a GPX různých turistických přístřešků, míst na bivak a zdrojů pitné vody.

2.den: přístřešek Uhlákovo – Boží Dar – Klínovec – Königsmühle: 19 km (+402m, -504m)

Naše rána jsou v pomalém tempu. Kaše na tisíc způsobů. Posbírat vše, co děti zvládly za pár minut roztahat po okolí. Dnes ale máme před sebou skoro dvacet kilometrů a stoupání na Klínovec. Není času nazbyt. Pochytat děti a můžeme vyrazit.

Až do Božího daru je cesta pro kočárky jako stvořená. Taky jsme ji plánovaly z velké části po cyklostezce. Ještě stíháme děti vykoupat v korýtku jedné božídarské studánky a už stojíme pod sjezdovkou, kde začíná turistická stezka, která vede až na samotný vrchol Klínovce (1243 m). Pánové z Horské služby nabízejí pomoc, ale my s díky odmítáme. Jeden znalec místního terénu prohlásil, že to tudy není s kočárky nereálné, takže vyrážíme.

Je neuvěřitelné horko a my v pomalém tempu tlačíme kočárky vzhůru. Ty lítostivé pohledy sestupujících turistů. Holky, máte tohle zapotřebí? Po pár kilometrech to nakonec na rady jednoho z nich v poslední možnou chvíli z turistické stáčíme do prudkého svahu, abychom se napojily na cyklistickou trasu. Vypadá to na déšť a my máme v živé paměti včerejší boj s kočárky u Perninku. Poslední kilometry po silnici. Hurá! Jsme tady. Bouřka se nám naštěstí vyhýbá a my z pískoviště sledujeme ty záblesky kolem. Brzy je po všem a my začínáme scházet.

Po další sjezdovce směr zaniklá osada Králův mlýn. Bez brzd na kočárcích se u sestupu potíme více než při zdolávání vrcholu. Pak už jen poslední stoupání a vítá nás sluncem zalitý Königsmühle. Ruiny domů obklopené divokou přírodou horského údolí. Stavíme stany, umýváme se v potoce. Teplota rychle klesá níže, než bychom si přály, a tak i my dnes nezvykle brzy zalézáme do spacáků. Byl to náročný den.

3.den: Königsmühle – U Apolenky: 7 km (+182m, -168 m)

Königsmühle je pro děti naprosto ideální prostor. Měníme plány a vyhlašujeme odpočinkový den. Zasloužíme si ho. Lenošíme v trávě, řádíme v potoce a užíváme si atmosféry tohoto unikátního místa. Přehodnocujeme trasu a na odpoledne si plánujeme pouze pětikilometrový přesun k Apolence. Neznačená lesní stezka se velmi brzy mění v asfaltovou. To je pro Krušné hory bohužel velmi typický povrch.

Těch kilometrů nás nakonec čeká mnohem více. V zápalu konverzace jsme si nevšimly odbočky a sešly pár stovek výškových metrů níže, než bylo potřeba. Strmé stoupání po neznačené trase. Tudy snad roky nikdo nešel. Děti už to ve vozících přestává bavit. Přidáváme do kroku. Konečně se před námi objevuje cedule „U Apolenky“. Jsme v cíli. Na prostorném plácku u lesa stavíme stany. Škoda jen blízkosti té silnice opodál. Ten závěrečný kopec nás i přes to dnešní pomalé tempo úplně odrovnal a my uléháme do stanů rovnou s dětmi.

4.den: U Apolenky – Pernštejn – Černýš: 12 km (+140, -749m)

V noci jsme se moc nevyspaly. V altánku pár desítek metrů vedle probíhal večírek místní omladiny. Holky si šuškají, že někdo obcházel i stany, ale já se uklidňuji tím, že se na nás přišlo podívat nějaké zvířátko z lesa. Nic nechybí. To je hold riziko přespávání v blízkosti civilizace.

Balíme a brzy se napojujeme na zelenou. Místy se nám značka ztrácí a my trochu bloudíme po pastvinách. Podlézáme ohradníky, přenášíme vozíky přes padlé stromy. Už nám chybí jen poslední dva kilometry do Pernštejna. Dochází voda a zelená značka nikde. Po bouřlivé diskuzi volíme přímou zkratku dolů. Cesta není ideální, samá kláda, větve, sklon stále vyšší. Sjíždíme ze strany na stranu. Rovně už to bez brzdy nejde. Před námi konečně altánek, záchytný bod na mapě. Poslední metry dolů úzkou pěšinou plnou listí. Konečně. První domy před námi.

Vykupujeme místní obchod s potravinami a při pikniku v parku vybíráme místo, kde strávíme poslední noc. Nemáme už moc možností, chceme stihnout zítřejší vlak. Poslední zelená plocha před Kláštercem. Zkusíme to. Soukromý pozemek, vítají nás cedule. Prostor je monitorován. Holky by už nejraději postavily stany, ale já se obávám možné návštěvy majitele. Po obhlídce okolí se nakonec přesouváme na louku kus pod rybníkem. Tady by to asi šlo. Stavíme stany a chystáme večeři. Najednou se z dálky ozývá zvuk traktoru. A je to tady, jde se vyjednávat. Před námi se objevuje usměvavý dědula, a když vidí děti, brzy se vrací i s kanystrem vody. Víc jsme si nemohly přát. Ukládáme děti a užíváme si pospolu poslední večer tady na horách.

5.den: Černýš – Klášterec n. Ohří: 6 km (+37m, -39m)

Ráno nás čeká nemilé překvapení v podobě zaseknutého zámku, kterým k sobě přimykáme na noc kočárky. Takhle asi na vlak nedojdeme. Naštěstí nás brzy zachraňuje statný chatař. Pár vteřin a obyčejné kleště. Prý nezničitelný zámek. V Klášterci ještě stíháme oběd u Evženky. Začíná na nás dopadat únava po těch pěti dnech v plném nasazení. Cesta zpět už probíhá hladce. Přímý vlak až do Prahy. Loučíme se. Bylo to náročné, ale stálo to za to. Krušné hory, tak příští rok zase na viděnou!

Klub minituristů

S heslem „Pojďme společně zažívat první velká dobrodružství našich dětí“ vznikl prostor pro maminky, které tráví volný čas s dětmi aktivně, v přírodě a na horách, a rozrůstající se komunita, která se vzájemně podporuje a setkává na výletech i několikadenních akcích.

Více na www.klubminituristu.cz nebo na facebookové skupině Klub minituristů

Spaní ve stanech či přístřešcích čili stan a spacák s sebou.

Pro bivakování v Krušných horách je neskonalým pomocníkem web krusnohorskeutulny.cz, kde najdeme mapu a GPX různých turistických přístřešků, míst na bivak a zdrojů pitné vody.

Pitná voda – použitelnou studánku jsme našly jen těsně před Božím Darem, jinak jsme vodu doplňovaly v hospůdkách a obchodech, které jsme po cestě potkaly.

Jídlo – Bistro u Červené jámy, Boží dar (obchod, restaurace), Klínovec (restaurace), Perštejn (obchod, restaurace), Klášterec (obchod, restaurace)

Na začátek i konec se dá dostat vlakem např. z Prahy.

Třídenní přejezd Krušných hor na kole