Přechod hřebene Bohinjských hor

1. část (východ)

Hřebenovka Bohinjských hor má v rámci Julských Alp zcela mimořádné postavení. Máme před sebou velmi dlouhý pochod, vedoucí takřka neustále po šťavnatě zelených travnatých kopcích, které jsou jen tu a tam zpestřeny skalními útvary. Prakticky celou cestu nás doprovázejí nádherné daleké výhledy na všechny strany. Vše je navíc umocněno barevnou hrou tisíců květů, které nikde jinde v takové koncentraci nenajdeme.

Naše předlouhé putování zahájíme v Bohinjském sedle, které je zpřístupněno silnicí (autostop možný, ale provoz chabý). V plochém širokém sedle je ukrytá v lese malá Litostrojska koča (1 307 m, celoroční provoz). Stoupáme výrazným travnatým zářezem po loukách až k okraji lesa do sedla Slatnik (zde nečitelný rozcestník). Vpravo vede krátká ale hezká odbočka k travnatému vrcholu Mozic (1 603 m, razítko, spousta zákopů z 1. svět. války a ruiny staré pevnosti). Ze sedla je krásný pohled na obec Podbrdo a bujnými lesy porostlý vrchol Porezen na jihu. Po nevýrazném travnatém hřebeni klesneme k sedlu Vrh Bače. Před námi leží další travnatá pyramida vrcholu Kobla (1 498 m). Jsme v místech, kde přímo pod námi, tedy v nitru hor vede železniční tunel spojující Bohinjskou Bistrici s Podbrdem (nejdelší ve Slovinsku – 6 300 m).

Loukami, později kosodřevinou stále strměji stoupáme přes vršek Koutni vrh k chatě Dom Zorka Jelinčiča (také Koča na Črni prsti), ležící v těsné blízkosti vrcholu Črna prst. Po pár krocích vystoupíme na vrchol Črna prst (1 834 m) s proslulým výhledem a neobyčejně bohatou květenou. Před námi leží jednoznačně vedoucí holý hřeben. Jen s minimálními výškovými rozdíly přecházíme vrcholy Konjski vrh (1 879 m), Poljanski vrh (1 897 m), po jižní straně míjíme vrchol Rajskovec (1 967 m) až vyjdeme na dominantní pyramidu Rodica (1 966 m). Skvělý výhled na další průběh hřebene, ale především na Triglav, který se odtud krásně vyjímá svými všemi třemi „hlavami“. Hřeben se dále zužuje a padá velmi strmě k jihu skalnatými svahy. Sestoupíme do sedla Čez Suho (1 733 m), kde odbočíme na sever a po krátkém sestupu dojdeme na louky Suha planina, kde můžeme rozbít tábor, příp. přespat v některé z chat. V létě je zde však značný ruch a nalezení noclehu nemusí být snadné (pozor – stále jsme na území TNP!).

2. část (západ)

Druhou část přechodu hřebene Bohinjských hor zahájíme tam, kde jsme minule skončili. Tedy v sedle Čez Suho. Hřebenová stezka zde uhýbá do severního úbočí a vyjde do sedla Vratca (1 726 m). Následuje velmi frekventovaný úsek, na jehož konci je dosažení vrcholu Vogel (1 922 m). V dalším průběhu hřebene stezka za Rušnatim vrhem (1 915 m) opět opustí hřeben a sestupuje až na výšku 1 600 m k salaším na polaně Za Migovcem. Následuje zpětný výstup na hlavní hřeben, který dosahujeme na vrcholu Škrbina (1 910 m). Před námi se zvedá nejvyšší část Bohinjských hor. Traverzem jižních svahů vrcholu Podrta gora (pozor na padající kameny) vyjdeme na nejvyšší bod hřebenovky – Tolminski kuk (2 085 m). Z vrcholu skvělý pohled do Doliny Triglavskich jezer a na Bohinjsko jezero.Ostrý hřeben pokračuje k poslední dvoutisícovce na cestě – Mohavšček (2 008 m, také Veliki Bogatin).

Z vrcholu stezka klesá skalnatým terénem a po travnatých terasách k sedlu Vratca (1 803 m). Sedlo je důležitou křižovatkou značených cest. Je možno odtud sejít k Bohinjskému jezeru (Koča pod Bogatinom) nebo k chatě Planinami dom pri Krnskih jezerih. Před námi leží náhorní planina Lepa Komna.Ti zvláště nenasytní hltači vrcholů mohou ještě snadno vystoupit na poslední „dvojku“ Lanževica (2 003 m). Pod vrškem Vrh nad Gracijo cesta odbočuje prudce doprava k salaším Poljanica. Zde naše cesta končí. Scházíme k chatě Koča pod Bogatinom a následně k Bohinjskému jezeru.

Ve východní části Bohinjských hor nenajdeme mnoho horských chat. Nedaleko vrcholu Črna prst stojí Dom Zorka Jelinčica (1 835 m, majetek PD, kapacita 36 lůžek, otevřeno od konce června do půlky září, tel. +386 51 662 071). Dalším zařízením je chata Litostrojska koča (1 306 m, majetek KMS Ljubljana, tel. +386 1510 17 58), postavená v blízkosti Bohinjského sedla.

Nejideálnějším místem pro celkový přechod hor je Bohinjsko sedlo (1 272 m), ležící mezi Bohinjskou Bistrici a obcí Sorica na východě hřebene Bohinjských hor. Sedlo je dostupné po slušné silnici z Bohinjské Bystrice (asfalt není po celé délce vozovky). Pěší výstup na sedlo vede od nádraží v Bohinjske Bistrici přes samotu Požar (1 hod.).