Přechod Moravskoslezských Beskyd je kvůli absenci typického hlavního hřebene poměrně náročným trekem, při němž budete mnohokrát sestupovat na dno ostře zařezaných údolí, která jsou pro toto pohoří typická.
Moravskoslezské Beskydy – Česko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Pokud chcete Moravskoslezské Beskydy (dále jen Beskydy) přejít opravdu v celé jejich délce a zároveň to vzít přes všechny významnější vrcholy, musíte vyrazit z jejich nejzápadnější části. Výchozím bodem tedy může být městečko Valašské Meziříčí, které je známé svými výbornými frgály, sýry a krásnou krajinou.
Právě z Valmezu nastoupíte na hřeben Veřovických vrchů, který se táhne východním směrem v délce 15 kilometrů a zakončuje ho vrchol Velký Javorník (918 m), na kterém byla nedávno vystavěna celodřevěná rozhledna, vysoká téměř 26 metrů. Na vrcholu je také horská chata s občerstvením. Veřovické vrchy do přechodu určitě zařaďte, protože jsou méně navštěvované a jde o pěknou hřebenovku.
Hlavní část vám dá zabrat
Následující úsek až po vrchol Travný (1203 m) bych nazval „zlatým hřebem přechodu“ s několika málo kazy, které vidím na určitých místech především ve velkém množství lidí. Z Velkého Javorníku sestoupíte do sedla Pindula (552 m), abyste zase začali stoupat na vrchol Radhošť (1129 m). Nachází se na něm kaple a sousoší svatého Cyrila a Metoděje, ale hlavně se dostanete na Pustevenský hřbet, ze kterého jsou místy krásné výhledy, a narazíte i na sochu boha Radegasta. Okolní panorama budete moct vychutnat díky nenáročnému hřebenovému profilu, a to v délce čtyř kilometrů, než dorazíte na Pustevny (1018 m), což je takové malé horské městečko.
Od Pusteven vás čeká pět nejvyšších vrcholů Beskyd, a to pěkně v řadě za sebou. Nohy si protáhnete při malých stoupáních na Tanečnici (1084 m), Čertův mlýn (1206 m, čtvrtý nejvyšší vrchol) a Kněhyni (1257 m, třetí nejvyšší), jejíž vrchol ale můžete jen podejít, protože výstup na něj je zakázán.
Údolí, vrchol, údolí, vrchol
Z Kněhyně vás značka povede do údolí říčky Čeladenky, což znamená sestup o 700 výškových metrů. Následuje stoupání na druhý nejvyšší vrchol, kterým je mohutný a rozložitý Smrk (1276 m) s dlouhým zalesněným hřebenem. Pokud máte v plánu pokračovat na královnu Beskyd – Lysou horu (1323 m), tak je lepší sestoupit k přehradě Šance (508 m), namísto do Ostravice. Důvodem je především menší počet lidí, protože trasa Ostravice – Lysá hora je snad nejoblíbenější v celých Beskydech. Varianta s přehradou navíc znamená méně asfaltu a pěkný výhled na Šance. Po výstupu na Lysou se budete cítitjako Alenka v říši divů, protože najednou budete vyplivnuti do dalšího horského městečka, umístěného na vrcholky hor. Je odtud ale nádherný kruhový výhled a za pěkného počasí uvidíte nejen Roháče, ale také východní část Vysokých Tater.
Pokud nechcete vynechat některé významné vrcholy Beskyd, musíte opustit červenou turistickou značku a pokračovat k severu. Sestupem přes Zlatník či Krásnou můžete zamířit na pátou nejvyšší horu – Travný.
Po sestupu z Travného na další přehradu Morávka (519 m), zamiřte směrem k dalšímu hřebeni, přesněji řečeno na nejvyšší vrchol Smrčinsko-čepelského hřbetu, kterým je Ropice (1083 m). V téhle části pohoří je klidno, zvláště ve srovnání s předchozími úseky. Posledním vrcholem našeho putování Moravskoslezskými Beskydy je Javorový (1032 m) se sestupem směrem na Třinec, kde už v jedné z vesniček určitě chytnete autobus.
DOPORUČUJEME: Nejširší nabídku průvodců a map nejen Moravskoslezských Beskyd (turistických, cyklistických a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo na e-shopu KnihyNaHory.cz
Ubytování a jídlo
Na celé trase je možné doplňovat zásoby na horských chatách (Javorník, Pustevny, Lysá hora, Javorový). Větší nákup je pak možný zhruba v polovině přechodu v Ostravici.
Oficiálně není stanování v CHKO MSB povoleno. Přespat je možno na horských chatách např. na Lysé hoře, Pustevnách, Zlatníku atd.
Potřebné vybavení
Obvyklé vybavení pro trekování. Při spaní mimo chaty samozřejmě výbava nutná k nocování včetně stanu.
Přístup na začátek
Autobusem, vlakem či autem z Valašského Meziříčí nebo při opačném směru přechodu z Třince
Povolení, poplatky, omezení, zákazy
Počet lidí za rok (odhadem)
Jednotlivé části jsou hojně chozeny především v létě
Základní trasa
Orientační rozpis po dnech
1. den – Valašské Meziříčí – Kněhyně
2. den – Kněhyně – Travný
3. den – Travný – Třinec
Další možnosti túr v okolí
V rámci Moravskosleských Beskyd samozřejmě najdeme mnoho dalších vrcholů, které nejsou zmíněny v rámci přechodu hlavního hřebene jako je Soláň, Ondřejník, Skalka, Ropice, Vysoká apod. Nedaleko jsou však další celky spadající pod Beskydy, jako například polská část Beskyd a tamní Kotlina Żywiecka, Beskid Mały. Dále pak Oravské Beskydy, Vsetínské vrchy apod. Sousední jednotky jsou Kysuce, Bílé Karpaty, Javorníky a Hostýnské vrchy, které nabízejí turistické vyžití na deset životů.
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerieZajímavé vybavení
Zkušenosti čtenářů
Městečko Valašské Meziříčí, myslíte to nehezké město, které je proslulé neskutečným smradem z Babišovy chemičky?
Valašské Meziříčí je docela hezké městečko se zdravým vzduchem. Ovšem jenom když tam nesmrdí hloupý Petr – viz výše.
Na Travný není v současné době možné jít, turistická trasa byla zrušena.
„Důvod: Kvůli ochraně populace tetřeva hlušce zrušil Klub českých turistů na základě požadavku Lesů ČR od května modrou turistickou trasu vedoucí přes vrchol Travný v Beskydech. Lesníci tak chtějí ochránit kriticky ohrožené ptáky. Hlavní populace tetřeva v Česku žije na Šumavě. Aby se mu lépe dařilo i v Beskydech, zůstanou turistické značky na Travný zrušené zatím na pět let.“
Značená stezka je zrušena, přístup je nadále povolen.