Přechod Geghamských hor v Arménii

Geghamské hory tvoří řetěz sopek lemující jako hradba západní břeh jezera Sevan. Jde vlastně o rozlehlou náhorní plošinu, která je posetá jezírky a krátery pravidelného tvaru. Terén to není nijak náročný, ale nesmírně malebný. Začátkem léta zdobí hory nekonečný koberec kvetoucích bylin a na slunci se třpytící zbytky sněhu i ledu.V září bývá již krajina zcela vyprahlá a pustá. Ale o to více zas vyniknou různobarevné skály, tufy a kupy červené škváry.

Zatímco náhorní plošina převyšuje značně své okolí, z ní se zvedající sopečné kužele měří od úpatí k vrcholu jen okolo tří set metrů. Výstup na většinu z nich není proto časově ani fyzicky příliš náročný. Některé z vyhaslých vulkánů mají ve svém vrcholovém kráteru malé jezírko.K nim patří i nejvyšší sopka tohoto pohoří a třetí nejvyšší hora Arménie: Aždahak (3597 m). Klasická túra do Geghamského pohoří začíná na západním úbočí hor v zapadlé vesničce Sevaberd. Odtud lze za jeden den vystoupat k jezeru Akna Lich (Bílé jezero). Jít je možné cestou vyjetou terénními auty nebo po paralelním svahu, což je zajímavější, neboť zde stojí četné pastevecké tábory kurdských Jezídů.

Druhý den vystoupíme na Gechmachan (3319 m), odkud je krásný výhled do srdce hor, na jezero Akna Lich (3031 m) a také na spoustu menších ples. Za dobrého počasí lze v dálce zahlédnout i hladinu Sevanu. Zbytek dne zabere přesun pod Aždahak (též: Ajdahak, Azhdahak). Po výstupu na tuto nádhernou horu pokračujeme následující den na jih kolem rudě zbarveného hřebene Kamir Sar avrcholu Paytasar (Paitasar).

Cestou leží několik přírodních galerií se záhadnými prehistorickými obrazci na kamenech. Dále cesta klesá k jezírku Vank (2200 m), které je umělého původu a jeho založení spadá do starověku. Nad ním se tyčí dvě mohutné kamenné stély. Jedná se o tzv. višhapy nebo-li dračí kameny. Takovýchto posvátných kamenů stálo kdysi v této oblasti více, proto se jí také někdy říká Dračí hory. Sestup od jezera Vank ke klášteru Geghard zabere celý den. V dolní části cesty lze však při troše štěstí stopnout nějaký náklaďák svážející sýr nebo ovce na jatka.

V Sevaberdu lze za úplatek přespat ve škole. Na zbytek treku je nezbytný vlastní stan.Je třeba nést zásoby na celou cestu. Pastevci jsou sice velmi pohostinní, ale mohou nabídnout jen chlebové placky lavaš, macun (jogurtový nápoj) a sýr.

I v létě přibalte teplé oblečení. Nezbytný je kvalitní stan, který odolá i často se vyskytujícímu krupobití. Mohou se hodit trekové hůlky.

Do Sevaberdu sporadicky zajíždí mašrutka, ale patrně se tam nedostanete jinak než-li pronajatým taxi.

Geghard je frekventovanou turistickou destinací odkud lze snadno odjet veřejnou dopravou.

1. Sevaberd – jezero Akna
2. výstup na Gechmachan
3. výstup na Aždahak
4. Paytasar – jezírko Vank
5. klášter Geghard

O jezera Vank lze pokračovat kolem pramenů řeky Azat k jihu a pak sestoupit do přírodní rezervace Khosrov, kde leží ruiny pevnosti Kakavaberd a další zajímavosti. Trek se tím prodlouží asi o 1 – 2 dny a končí v Garni. Další možností je od jezera Vank vystoupit přilehlým údolím k vrcholu Velký Spitakasar (3555 m) a poté sejít z hor k některé osadě u jezera Sevan na opačné straně hor, tj. přejít pohoří Geghama ze západu na východ. Tuto trasu je možné ještě prodloužit a od hory Velký Spitakasar pokračovat k jihovýchodu na Malý Spitakasar (3443m) a další den k vulkánu Armazan (2829 m), na jehož vrcholu je také malé kráterové jezírko.Túru pak zakončíme v Martuni nebo u silnice v Selimském průsmyku.