Přechod dálkové trasy GR5 přes francouzské Alpy

Alpy zná každý. Ať už ze zimních lyžovaček, nebo z letních výšlapů. Ale jaké to je poznat tyto známé hory jinak a důkladněji, hezky pomalu a po vlastních? To, že Evropou vede množství dálkových treků, je všeobecně známo. Ale když jsme se dozvěděli o GR 5, která se prodírá francouzskými Alpami od Ženevského jezera až ke Středozemnímu moři, nemohli jsme jejímu volání odolat, a hned bylo jasné, jak strávíme léto!

ACH, TY TĚŽKÉ ZAČÁTKY…

Začátky každého dlouhého treku jsou náročné. Znenadání si zvyknout na těžký batoh, každodenní fyzickou námahu a taky na jiný režim a životní styl. Požadavky na fyzičku chodce jsou sice značné, ale spíše vedlejší. Hlavní roli zde hraje psychika a povaha člověka. Každý někdy podlehne únavě, pocitu, že stoupání nikdy neskončí, že je mu horko, že má hlad, anebo už prostě moc dlouho neměl sprchu a střechu nad hlavou. Ale ten, kdo tyhle drobné strasti cesty překoná a pokračuje dál, se každým dalším krokem přibližuje k cíli. A čím větší vzdálenost, tím větší zkouška odhodlání a vytrvalosti tu na chodce čeká.

A ZNENADÁNÍ JSI V HORÁCH

GR 5 si na každého chystá tuto zkoušku hned od prvních kroků. Jakmile vyjdete, začíná stoupání. Nejdříve ulicemi města Saint-Gingolph a krátce poté už lesem a přírodou. A vlastně se ani nenadějete a najednou se z města plného aut a místních obyvatel pospíchajících do práce dostanete doprostřed ticha hor. Při pohledu zpět uvidíte v dálce jen hladinu jezera a na jeho břehu několik set výškových metrů pod vámi pár městeček. (GR 5 se s vámi nemazlí a během prvních devíti kilometrů nastoupá 1 500 výškových metrů až do sedla Col de Bise.)

Trasa v podstatě v celém průběhu volí kompromis mezi nejkratší a nejsnazší cestou, což vede k tomu, že se většinu dnů střídají strmé sestupy s náročnými výstupy, ale ty výhledy, které se otevírají v každém dalším sedle, za to prostě stojí. A vy budete jen hledět do dálky a přesně vědět, co vás čeká v nejbližších dnech. Koho by to nepovzbudilo? Takový výhled na světlé zítřky!

SLAVNÁ SETKÁNÍ

Po několika dnech se GR 5 setkává se známější alpskou trasou – slavnou Tour de Mont Blanc (TMB). To, že GR 5 vede několik desítek kilometrů stejnou cestou, poznáte velmi snadno. Množství turistů s objemnými batohy znenadání výrazně stoupne a vy ani netušíte, jak a kdy se to stalo. Známé Chamonix, kterým naše trasa také prochází, je oblíbeným začátkem známého TMB okruhu. Společná cesta ale naštěstí trvá jen pár dnů, po kterých si budeš o to víc vážit samoty, kterou vám GR 5 nabídne ihned po rozdělení tras.

Během celé GR 5 jsme potkali jen pár lidí, kteří ji měli v plánu absolvovat celou. Ovšem na denním pořádku bylo potkávání turistů vyrážejících na jednodenní výlety z chat či parkovišť (později jsme jim začali škádlivě přezdívat „jednodeňáci“). Jinak se větší koncentrace turistů v podstatě nachází pouze v oblastech národních parků.

NEJKRÁSNĚJŠÍ MÍSTA ALP?

Trasa se ubírá horskou krajinou a postupně prochází všemi pěti částmi francouzských Alp (Haute Savoie, Savoie, Hautes-Alpes, Alpes de Haute-Provence, Alpes-Maritimes) a navštěvuje rovněž dva národní parky – NP Vanoise a NP Mercantour. V těchto národních parcích je pochopitelně koncentrace přírodních krás nejvyšší a není neobvyklé zde potkat (či minimálně slyšet) pištící sviště nebo kamzíky a kozorohy, kteří jsou odvážnější, než by člověk vůbec čekal. Nicméně nejkrásnější úseky GR 5, které v nás zanechaly největší dojem, jsme nepotkali v národních parcích.

Nedaleko za městem Modane, kde jsme zahájili další podvečerní výstup, se postupně ukazuje krajina tak nečekaně krásná, že jsme si nebyli jistí, jestli jsme se omylem neocitli v dalším z národních parků. Hora Le Grand Séru , vysoká 2 888 m n. m., zubatá a impozantní, se nám postupně ukazovala a pomáhala nám vyšplhat se až do sedla, kde jsme nocovali a odkud jsme se mohli kochat pohledem přímo na ni.

Další nádherné výhledy se otevírají zanedlouho cestou na Col Fromage  (v překladu „Sýrové sedlo“) v oblasti Queyras Regional NP. Do sedla vede pěšinka nejdříve poměrně prudkým stoupáním a závěrem po vrstevnici, která se vine přímo nad údolím. Měli jsme to štěstí, že jsme do sedla došli při západu slunce a okolní příroda se ukazovala, doslova, v tom nejlepším světle, ve kterém na nás také shlížel vrchol Brunet (2 561 m n. m.). Ten mj. stráží v protisvahu ležící kamenný přístřešek, který lze využít k přespání.

Po dalších 40 km a 2 000 výškových metrech vede trasa k dalšímu z našich oblíbených míst, hoře La Meyna  (3 067 m n. m.) připomínající svým tvarem nedokonalý kužel.

BLÍŽÍME SE K ZÁVĚRU

Doba, za kterou lze trasu GR 5 přejít, je velmi individuální, nezáleží jenom na fyzičce, ale i na tom, jak si každý chce cestu užít. Někdo ji dokáže pokořit během 21 dnů, nám to trvalo dnů 30. Zvolili jsme pohodové tempo, nebylo kam spěchat a každý den jsme ušli alespoň pár kilometrů. Řídili jsme se heslem: „Hike your own hike“.

Až jsme se konečně po měsíci chůze ocitli na úbočí hory Mont Chauve. Posledního vrcholu, který leží těsně před Nice a po němž už následoval jen závěrečný sestup zpátky do reality.

Po dlouhé době strávené na treku, kdy se člověk s větším městem setká jen zřídkakdy, a jediné, co v něm hledá, je obchod s jídlem a zásuvka na dobití powerbanky, je vstup do Nice šokem. Velké, hlučné město plné aut, lidí, pachů a zmatku. Ale právě Nice a tento návrat do rušné civilizace symbolizuje to, že každý, kdo absolvuje GR 5 a ocitne se až tady, v tom zmateném městě, byl úspěšný. Nejen že vlastními silami překonal celé francouzské Alpy, ale zejména sám sebe, všechny své slabé chvilky, všechny ty pochybnosti. A právě to ho může těšit po zbytek života, kdy bude na tento úspěch s láskou a nostalgií vzpomínat!

UBYTOVÁNÍ

Na treku jsou pravidelně rozmístěny chaty, poměrně častým řešením je střídání bivaku a přespávání v chatách (cca 20 €/osoba/noc). My celý trek absolvovali se stanem, na většině území není problém s jednonočním přespáním, pouze v národních parcích je táboření regulováno přísněji a je třeba se na podrobnosti doptat např. v turistických informacích. Trasa také vede kolem několika kempů, kde se cena pohybuje okolo 7 €/osoba/noc.

VODA A JÍDLO

Alpy nejsou nijak zvlášť suchou krajinou, ale množství vody a síla pramenů pochopitelně závisí na období. Doporučujeme si s sebou vzít filtr či jiný způsob úpravy vody, v horách se často nedaleko zdrojů vody pase dobytek, který vodu může znečistit.

Jídlo se dá v průběhu cesty pravidelně (cca každé 2 – 3 dny) dokupovat ve vesnicích, kterými trek prochází, stejně tak je možné využít služeb chat a restaurací (cena hlavního jídla cca 20 €).

Trek začíná v městečku Saint-Gingolph, cca 70 km od Ženevy, do které je možné z Prahy doletět nebo dojet autobusem. Z Ženevy do Saint-Gingolph můžete dojet autobusem s jedním přestupem v Thonon-les-Bains.

Z Nice, kde trek končí, létají přímé linky do Prahy.