Pohoří Cilo-Sat (Hakkari Daglari) – výstup na Uludoruk Tepe

Málo známé pohoří Cilo-Sat, kterému Turci také říkají Hakkari Daglari, leží na samém jihovýchodě Turecka u hranic s Irákem. Právě zde se tyčí druhý nejvyšší vrchol země – Uludoruk Tepe (též Resko, 4135 m).

Zda tato oblast patří ještě k Tauru (respektive k Antitauru) či je výběžkem íránského pohoří Zágros, to není zcela jasné. Jisté však je, že se jedná o velmi nebezpečnou pohraniční zónu, kde stále doutná partyzánská válka mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty. A zatím vše nasvědčuje tomu, že doba, kdy se Hakkari Daglari otevře turistům, je zatím ještě hodně daleko.V současnosti je tento region nejnebezpečnějším místem v celém Turecku a cizincům tu bývá bráněno v pohybu mimo města a hlavní silnice. Dobrodruhům, kteří by se o túru do tohoto malebného pohoří přesto chtěli pokusit, lze jen doporučit, aby návštěvu této rizikové oblasti skutečně důkladně zvážili a informovali se o aktuální situaci.

Klasická výstupová trasa začíná v údolí jihozápadně od městečka Yüsekova a cestou do hor míjí primitivní vesničky Sahgulut, Iştazin a Serpil. Odtud pokračuje do letního pasteveckého tábora Serpil Yaylasi. Na vrchol Uludoruk Tepe lze též zaútočit ze sousedního tábořiště Gehi Yaylasi.

Ze severu, tj. od silnice do Hakkari, vede cesta přes osady Dez Köyu a Su Köyu na tábořiště Mergan Yaylasi. Možné jsou i další varianty. Uvedené lokální názvy vesnic se bohužel mohou na různých mapách lišit, neboť Turci používají jiná jména než-li místní Kurdové. Terén je naštěstí celkem přehledný a vrchol Uludoruk natolik výrazný, že zabloudit téměř není možné.

V zájmu vlastní bezpečnosti není vhodné pohybovat se v terénu po setmění. V případě dopadení vojáky lze argumentovat nevědomostí a oficiálními brožurkami, které distribuují všechny turistické informační kanceláře v zemi. Tam není totiž o žádném zákazu pohybu v této oblasti ani zmínka. Naopak, pohoří Cilo-Sat je zde vychvalováno a nechybí ani lákavá fotografie.

Nutný je vlastní stan a zásoby jídla. Nejbližší hotel stojí ve městečku Hakkari, které je možné navštívit, ale raději nikoli před cestou do hor. Pohyb všech cizinců je zde bedlivě monitorován policií a jejími agenty.

Postačí základní výstroj pro vysokohorskou turistiku. Pohyb s těžkým batohem na zádech usnadní trekové hůlky.

Ze silnice mezi Hakkari a křižovatkou u obce Bagişli, ale nutno zvolit některé z míst, kde je most přes říčku Záb. Ještě výhodněji se jeví sejít do hor ze silnice mezi zmíněnou křižovatkou a městečkem Yüsekova, které bylo kdysi centrem turistiky v tomto regionu. Záleží na aktuálním rozmístění vojenských kontrolních stanovišť, neboť do hor je v poslední době možné proniknout pouze ilegálně. Pevné kontrolní stanoviště Jandarmy stojí přímo na křižovatce u Bagişli a těsně před oběma výše uvedenými městy.

1. silnice Bagişli/Yüsekova – Serpil Yaylasi

2. výstup na vrchol

3. sestup k silnici