Jizerky protíná hustá síť asfaltových stezek, které v létě možná trochu kazí dojem z pěší horské romantiky a uvítají je spíš cyklisté. V zimě se ale asfaltky mění v krásné široké tratě s perfektně upravenou stopou, nad kterou zaplesá srdce každého milovníka běžeckého lyžování. Pojďte je s námi projet!
Jizerské hory – Česko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Oproti sousedním Krkonoším slibují mírnější sklony svahů v Jizerských horách pohodové sklouznutí. Na druhou stranu se díky nadmořské výšce kolem 1000 metrů nemusíte bát, že by tu v hlavní sezoně neleželo aspoň pár desítek centimetrů sněhu a dřeli byste si skluznici po kamení. K tomu všemu dodejme, že se díky dobrému dopravnímu spojení mezi krajským Libercem a okolními městy pohodlně dostanete i na druhou stranu Jizerek do dvou hodin. To všechno jsou důvody, proč jsou Jizerské hory ideální pro pohodový jednodenní přejezd, který zvládnete i s rodinou, ale i pro poctivou túru, při které si dáte pořádně do těla.
Úprava stopy pro širokou veřejnost má v Jizerkách nejdelší tradici v celé republice. Od roku 1984 se tu upravují tratě Jizerské magistrály, která dnes čítá na 180 km. Stopa je tu většinou široká a strojově upravená, takže si tu na své přijdou jak vyznavači klasiky, tak příznivci bruslení.
Vyvenčit malé lyžníky
Na jednodenní přejezd lážo plážo tempem třeba i s dětmi je výhodnější se vypravit ze Smědavy. Z Liberce se tam dostanete i o víkendu ranním spojem. Vlakem pojedete do Bílého Potoka, kde přesednete na autobus, který vystoupá z údolí serpentinami až k chatě Smědava, a ušetří vám tak řadu výškových metrů výstupu. Navíc pokud zrovna není v údolí sníh, tady už ho většinou najdete. Úderem desáté už můžete stát ve stopě.
Vrchol Jizery (1122 m), třetího nejvyššího bodu Jizerek (po polské Wysoké kopě a českém Smrku), obkroužíme táhlým obloukem, i tak ale úvodní úsek vede mírně do kopce a prověří, jak máte namazáno. Po prvních třech kilometrech přichází trojice rozcestí, kde bude muset padnout zásadní rozhodnutí. Na rozcestí Čihadla se můžete vydat buď doleva táhlým sjezdem přes bývalou sklářskou osadu Kristiánov na Novou louku (7 km), nebo se dáte vpravo delší trasou po úbočí Černé hory a Holubníku přes Krásnou Máří a na rozcestí Hřebínek stočíte směr na Novou louku (10 km). První varianta už vede víceméně z kopce, a pokud malí lyžníci nemají formu, je to jednodušší cesta. Druhá varianta vede naopak převážně po vrstevnici a čeká na ní i pár stoupání.
Nevynechte Šámalku
Na Nové louce, kde se obě varianty scházejí, se jednak protíná řada běžeckých, cyklistických i turistických tras, hlavním lákadlem je tu ale legendární Šámalova chata. Ta zpravidla za krásného počasí praská ve švech, na stůl se tu běžně čeká fronta. V hloubi jizerských lesů tu stojí už od 18. století, kdy v okolí stála sklárna a přilehlá osada. Původní Panský dům byl později přestavěn na lovecký zámeček, který za první republiky sloužil pro rekreaci vládní úředníků. Častým hostem tu byl mimo jiné kancléř prezidenta Přemysl Šámal, jehož jméno chata nese dodnes.
Dnes si tu můžete dát poctivý boršč, zvěřinu a mlsné jazýčky určitě nezklame místní žemlovka nebo ovocné knedlíky. A pokud se tu trochu rozsedíte, jistě vás potěší, že do cíle projížďky v Bedřichově zbývá už jen 2,5 km. Závěrečný úsek vede po rovině nebo z kopce, takže v Bedřichově budete jedna dvě. A pokud parkujete v Liberci, snadno se tam dostanete jedním z autobusů, které odsud odjíždějí nacpané lyžaři.
Okruh pro borce
Kdo hledá spíš poctivou tréninkovou distanci, může podniknout zhruba 30 km dlouhé kolečko z Bedřichova nebo Hrabětic. Pozor, parkoviště na obou místech se o víkendech rychle plní, protože běh na lyžích je v Jizerkách takřka náboženstvím a lyžují tu skoro všichni od dětí až po aktivní seniory. Tomu taky odpovídá množství souputníků ve stopě, nebudu vám nic nalhávat, lidí tu bývá hodně.
Celodenní okruh vás zavede z Nové louky až na Smědavu a zpátky. Lepší je určitě vystoupat na Hřebínek a odtud se už vést pěkně po rovině a z kopce skrz krásné zasněžené lesy na hřebenech. U Gregorova kříže si trasu můžete ještě prodloužit odbočkou přes Bílou kuchyni. Ze Smědavy zpátky na Čihadla budete mírně stoupat, pak už se ale povezete skoro pořád z kopce přes Kristiánov. Pokud by vám z nějakého důvodu trasa nesedla, z rozcestí Čihadla nemusíte zajíždět až na Smědavu, ale rovnou to otočit směrem na Kristiánov, trasu si tak asi o pět kilometrů zkrátíte.
Poctivý přejezd až do Harrachova
Pro milovníky vícedenních přejezdů na běžkách existuje ještě dobrodružnější varianta, při které propojíte dokonce přejezd Jizerek a Krkonoš a podíváte se i do Polska. Jednodenní přejezd přes českou a polskou stranu Jizerek až do Harrachova měří zhruba 35 km a zdatní lyžaři ho stihnou během jednoho dne. Další dva dny pak můžou pokračovat po krkonošských hřebenech až do Janských Lázní.
Z Rudolfova nebo Maliníku (zastávky MHD cestou do Bedřichova) vyrazte mírným stoupáním lesem směrem k vodní nádrži Černá Nisa, kterou objedete po západním (levém) břehu. Přejeďte Olivetskou horu a přes rozcestí Bílá kuchyně, Hřebínek, Krásná Máří, Na Žďárku a Čihadla dojeďte až na Smědavu (20 km). Většina trasy povede hlubokými tichými lesy. Až na Olivetskou horu terén pozvolna stoupá, zbylá část vede víceméně po vrstevnici.
Ze Smědavy se pokračujte do malebné osady Jizerka (5 km), na výběr máte z více variant – buď po úbočí Černého vrchu, nebo údolím, ve kterém se pod sněhem skrývá meandrující říčka Jizerka. Poblíž bývalé sklárny odbočte k polským hranicím, kde se říčka Jizerka vlévá do horního toku Jizery. Přes řeku se dostanete po mostku a kolem Gozdowských skal projedete až k polské chatě Orle. Poláci tu mají v malém výběžku mezi Jizerkami a Krkonošemi v okolí obce Jakuszyce desítky kilometrů krásně upravovaných stezek. Místní stopy rozhodně stojí za samostatnou návštěvu, vy ale až do Jakuszyc nepojedete. Od chaty Orle se vydáte na jihovýchod po úbočí Koziho Grzbietu a za pět kilometrů dojedete do Harrachova. Levou odbočkou se dostanete blíž centru městečka, pravá vede k nádraží, které je od tepla hospody v centru Harrachova vzdálené dva kilometry pochodu.
Potřebné vybavení
Jedná se o zimní túru, takže základním předpokladem je teplé oblečení. V tomto případě ještě přibalit běžkařské vybavení. Termoska s horkým čajem taky přijde vhod.
Přístup na začátek
Díky dobrému dopravnímu spojení mezi krajským Libercem a okolními městy pohodlně dostanete i na druhou stranu Jizerek do dvou hodin.
Základní trasa
Další možnosti túr v okolí
Na běžkách krkonošskou hřebenovkou
V Jizerkách je možné projet nepřeberné množství běžkařských tras ať již na magistrále nebo cestách, které nejsou upravovány rolbou a tudíž se jedná o jízdu volným terénem.
Mohu doporučit pěknou trasu spojenou s výstup na Smrk (1.124 m.n.m.), což je nejvyšší hora české části Jizerek. Tato trasa je vhodná pro toho kdo se na túru nevydá autem, ale veřejnou dopravou. Jako východisko doporučuji Bedřichov, kam je dobré autobusové spojení jak Jablonce, tak z Liberce. Odtud jet na Novou louku a dále na Knajpu. Z popisovaných tras přes Hřebínek nebo Kristiánov, jsou obě trasy možné a na rozcestí Čihadla se scházejí. Odtud je to již 1 km na Knajpu, kde je možnost občerstvení.
Dále pokračujeme po červené značce z kopce na Smědavu a dále na rozcestí Předěl. Stále pokračujeme po červené značce k rozcestí Nebeský žebřík kde začíná nejvýživnější část výletu. Zde doporučuji zout běžky, zabodnout je do sněhu a pouze za pomocí hůlek vystoupat na Smrk. Čeká nás převýšení cca 200 m a proto doporučuji tento úsek vystoupat pěšky.
Na vrcholu Smrku je rozhledna a malá útulna, kde je možné posedět a najíst se z vlastních zásob. Za dobrého počasí jsou z rozhledny krásné výhledy na Jizerky, Krkonoše, Lužické hory i do polských rovin.
Stejnou cestou slezeme po žebříku zpátky na rozcestí u magistrály a dále opět pokračujeme na běžkách po červené značce na rozcestí Tišina. Zde je několik možností v závislosti na času a sněhových podmínkách. Při horších sněhových podmínkách doporučuji pokračovat po červené značce na chatu Hubertka a odtud buď do Lázní Libverda (schůdná asfaltka) nebo po modré značce do Bílého Potoka přímo na vlakovou zastávku. Tato cesta však vede lesem a není na běžkách sjízdná.
Pokud je hodně sněhu tak je krásný sjezd po lesácké cestě k rozcestí U Červeného buku a odtud do Nového Města pod Smrkem. V některých letech se upravují stopy rolbou až k rozcestí U Spálené hospody. Na nádraží v Novém Městě pod Smrkem zbývají cca 2 km a je z něj dobré vlakové spojení do Liberce a Jablonce. Tato trasa měří cca 33 km.
Kdo by měl zájem tuto trasu absolvovat pěšky v období od jara do podzimu kdy není sníh, tak doporučuji ze Smrku pokračovat po modré značce do Nového Města, což je asi 7 km. V zimě na běžkách však tento úsek nikomu nedoporučuji i když jsem jej za svých mladých let párkrát absolvoval.