Přechod Malé Fatry

Malá Fatra je jedním z České republiky nejdostupnějších slovenských pohoří. K atraktivitě přechodu přispívá nástup na hřeben přes Janošíkovy diery, kde si turista užije šplhání se korytem potoka po žebřících a řetězech. Naplánováním přechodu na podzim zvýšíte pravděpodobnost dobrého počasí, sněhového poprašku na Velkém Rozsutci, neskutečných výhledů na okolní hory a nezapomenutelných východů slunce. Slovenská klasika v podání halušek a borovičky s horcom na horských chatách nechť je večerním bonusem turisty za velké výkony podané ve dne.

Přechod měří 36 km, převýšení: +2800 / -3000 m.

Den 1: Přes Jánošíkovy diery na hřeben

První den je třeba vyrazit brzy k ránu, k první chatě je to slušná dávka chůze, obohacená o úsek přes skalní rokli Jánošíkovy diery, kde vede stezka korytem potoka po řetězech a žebřících. Po zdolání Janošíkových dier se již poměrně rychle dostaneme do Sedla Medzirozsutce, kde začíná hřebenovka napojením se na červenou trasu, kterou budeme sledovat až do samotného konce přechodu.

Stezka se s námi nemazlí a začíná pravděpodobně nejnáročnějším výstupem přechodu na Velký Rozsutec (1610 m), jehož vrchol byl zahalený do sněhového závoje. Z Rozsutce následuje náročný sestup a 500 výškových metrů do sedla Medziholie (1185 m), abychom se vzápětí mohli začít šplhat na horu Stoh (1607 m). Po dalším strmém sestupu ze Stohu se výškové výkyvy hřebenovky již trochu zklidní a přes Poledňový Grúň (1460 m) míří a směrem k Chlebu (1646 m). Pod ním odbočíme na žlutou stezku vedoucí k Chatě pod Chlebom (1400 m), kde se dá dobře najíst, napít i vyspat.

Den 2: Nejvyšší vrcholy Malé Fatry

Druhý den začíná návratem na hřeben a dobytím nejvyšší hory Malé Fatry Velký Kriváň (1709 m), který je v porovnání s dosavadním průběhem výstupem nenáročným. To samé se však nedá říct o dalším pokračování cesty – stylem vrchol – sedlo – vrchol – sedlo dostanou i vytrénované nohy poměrně zabrat. Posledním vrcholem putování je Suchý (1468 m), odkud začíná sestup zpět do civilizace. Pokud se vám do civilizace nechce, zůstaňte na noc v Chatě pod Suchým (1080 m), a nedlouhý, za to velmi strmý sestup do Strečna si nechte na poslední den.

Malá Fatra se dá přejít také v zimě! Sněžnicový přechod Malé Fatry v opačném směru je popsaný tady.

Bivakování je v NP zakázané. Ubytování po cestě je možno v následujících chatách:

• Chata na Gruni – je třeba sejít (a ráno případně zase vyjít) sjezdovku. Pokoje pro více lidí, vaří.
• Chata pod Chlebom – sympatická turistická ubytovna, spaní buď v pokojích pro více lidí, anebo na půdě na zemi na matraci společně s dalšími turisty. Jídlo i borovička s horcom dostupné bez problému v jakémkoliv množství.
• Chata pod Suchým – spaní v pokojích pro více lidí, jídlo i pití co hrdlo ráčí.

V létě stačí klasické turistické vybavení. V zimě sněžnice, mačky a cepín, hlavně chystáte-li se na Jánošíkove diery a oba Rozsutce.

Terchova, autobusem z Žiliny, která je poměrně velkým železničním uzlem. V Terchove začíná stezka u Hotelu Diery (Biely Potok).

Sestup do Nezbudské Lučky a Strečna, kde jezdí vlak do Žiliny.

1.  den: Terchova – Jánošíkovy diery – Malá Rozsutec – Velký Rozsutec – Stoh – Poledňový Grúň – Chleb – Chata pod Chlebom
2. den: Chata pod Chlebom – Velký Kriváň – Malá Kriváň – Suchý – Chata pod Suchým
3. den: Chata pod Suchým – Strečno