Orla Perć – dvě slova, při jejichž vyslovení příjemně zamrazí v zádech každému příznivci horské turistiky. Legendární horská stezka na polské straně Vysokých Tater budí respekt i touhu. Ne bezdůvodně se jí říká nejexponovanější a nejnáročnější stezka v Tatrách.
Vysoké Tatry – Polsko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Svůj první přechod Orlí stezky začínám v jeden zářijový pátek na hraničním přechodu Lysá Poľana. Takřka probíhám asfaltovou cestu Palenica Białczańska s neskutečným množstvím Poláků, kteří míří od Morskieho Oka zpátky do civilizace. V Polsku se za vstup do národního parku platí pět złotych za osobu, ale teď odpoledne už u pokladny nikdo není, takže jdu dál.
Za mostkem přes potok Roztoka na rozcestí u vodopádů Wodogrzmoty Mickiewicza odbočuju po zelené do doliny Roztoki, a jakmile vyjdu z lesa, konečně se objevují první hřebeny a štíty. Po dvou a půl hodině výstupu přicházím k chatě Schronisko v Dolině Pięciu Stawów Polskich. Ubytování tu mám zamluvené už od března, protože chata bývá dlouho dopředu obsazená. Pokud vám ale nevadí trocha nepohodlí, tak se na chatě a v jejím okolí ve spacáku vyspíte takřka kdekoliv.
Hory v oranžovém hávu
Ve 4:15 ráno se potichu vysoukávám z pokoje, nasazuju čelovku a vyrážím. Venku je navzdory brzké hodině celkem teplo a cesta po kamenném chodníku podél horského plesa Przedni Staw Polski do sedla Zawrat rychle ubíhá. Východní obzor se odívá do překrásného oranžového odstínu, v dolině pode mnou se lesknou hladiny Czarnyho a Zadniho Stawu, naproti se vypíná silueta Valentkové a dál na jih i špička slovenského Kriváně. Vrcholky hřebenů se barví světlem vycházejícího slunce a já s neskutečným nadšením v duši hltám tuhle nádheru horského svítání. V sedle Zawrat si dávám pod dohledem majestátní Świnice krátkou pauzu a jde se na věc.
Lezecký terén pro nehorolezce
Stezka Orla perćzpřístupňuje zubatý boční hřeben polských Vysokých Tater, který by jinak byl zasvěcený jen horolezcům. Celý hřeben je prošpikován železnými pomůckami, které otvírají tuhle část Tater i pro „obyčejné turisty“. Nejedná se však o feratu, železné pomůcky tu neslouží k jištění, ale k postupu. Pokud vás to na řetězech a kramlích baví jako mě, nebudete se nudit ani minutu.
Červeně značená trasa od sedla Zawrat (2159 m) po rozeklaném hřebeni do sedla Krzyźne (2112 m) je dlouhá asi 4,5 km. Nejvyšším bodem je vrchol Kozi Wierch (2291 m), nad 2000 metrů se ale stezka drží celou dobu. Nastoupáte na ní 1100 výškových metrů a skoro stejný počet slezete i dolů.
Přechod samotného hřebene zabere za dobrých podmínek 6 – 8 hodin, při horším počasí nebo velkém množství lidí se ale časy můžou o dost prodloužit. Únikových cest z hřebene je několik, jak na sever, tak na jih, ani ty ale nejsou nijak jednoduché.
Nejnáročnější první část trasy ze sedla Zawrat až po Kozi Wierch je pro větší bezpečnost jednosměrná. Červená značka nekopíruje důsledně hřeben, ale místy z něj strmými žleby schází na sever nebo na jih, obchází exponované pasáže některých vrcholů a úzkými komíny se vrací zpátky na hřeben.
Jistý krok a dobré počasí
Pokud se na Orlí stezku chcete vydat, dobře zvažte své možnosti na její bezpečný přechod. Přelezli jste např. Priečne sedlo nebo Tri kopy? Pak by vám Orlí stezka nemusela dělat problémy, ale pořád myslete na to, že je mnohonásobně náročnější než zmíněné slovenské túry a jde v podstatě o neustálé mírně až středně těžké lezení s použitím techniky tří pevných bodů. Co mně osobně hrálo nejvíc na morál, nebyly ani tak expozice v řádech stovek metrů, ani kluzké skalní plotny, prudké stěny bez pomůcek nebo postupová železa, ale neustálá klesání a stoupání. Ztráty výškových metrů jsou hodně velké, a navíc jsou sestupy v rozeklané žule nebo suti poměrně nepříjemné.
Kromě vaší kondice je zásadním faktorem počasí. Jít tuhle trasu za mokra, při námraze nebo na sněhu může být riskantní. Za dobu víc než stoleté historie téhle stezky na ní přišlo o život přes sto dvacet lidí. Pokud by vás nahoře zastihla změna počasí, mějte pečlivě nastudované únikové trasy a neváhejte ani na chvilku, jestli sestoupit do doliny.
Euforie z panoramat
Výhledy jsou na všechny strany po celou cestu jak jinak než excelentní – Dolina Pięciu Stawów Polskich, hraniční vrchol Świnica (2301 m), Kościelec, Valentková, slovenský Kriváň, Liptovské kopy, jezero Czarny staw Gąsienicowy, Giewont, Červené vrchy, Západní a Belianské Tatry… no a samozřejmě ten přenádherný zubatý hřeben Orlí stezky kolem vás.
Nebudete vědět, kam dřív s očima. Zajímavých míst potkáte po trase nespočet – jedním z nich je určitě třímetrový žulový viklan nazývaný Chłopek v sedle Zamarzła Prezełecz nebo osmimetrová „drabinka“ (žebřík) v kolmé stěně pod Kozim Wierchom s několikasetmetrovou expozicí. A pokud jste jako já nenarostli do nějaké větší výšky, tak vaši odvahu možná prověří tzv. Szczelina u Skrajnyho Granatu, což je asi osmdesáticentimetrový „překrok“ přes slušně hluboký skalní zářez.
Splněný sen
Zpět u chaty jsem přesně po 11 hodinách šlapání a s obrovskou chutí na jedno chlazené točené za osm złotych. Ráno v klidu balím, dávám si před chatou drobnou snídani a dalším nádherným horským svítáním scházím zpátky stejnou cestou, jakou jsem předevčírem přišel. Nahoře je ještě klid, ale dole v lese už začíná provoz v protisměru houstnout, a když vyjdu na asfaltku, panuje tu stejné šílenství jako v pátek. Je neskutečné, kolik Poláků míří o víkendech do hor. Pokud to jen trošku půjde, vyrazte sem proto mimo sezonu a mimo volné dny!
Orla Perć byla můj velký sen a jsem moc rád, že se mi podařilo si ho splnit. Pokud vás tenhle typ turistiky baví, rozhodně byste o návštěvě téhle překrásné tatranské stezky, jež nemá na slovenské straně konkurenci, měli uvažovat.
Praktické infomrace
Délka
Celá popisovaná trasa z Lysé Poľany měří 30 km s převýšením asi 2200 m. Okruh přes stezku Orla Perć se začátkem i koncem v Dolině Pięciu Stawów Polskich má 12 km s převýšením 1500 m nahoru i dolů a zabere asi 11 až 12 hodin.
Náročnost
Kvůli velmi exponovanému terénu počítejte s velkou obtížností, trasa se nedoporučuje lidem se závratí či problémy s pohybem v exponovaném terénu.
Období
Stezka je přístupná celoročně, ale v zimě nebo za horšího počasí by se na ni měli vydávat jen s potřebnými zkušenostmi a vybavením.
Ubytování a jídlo
Ubytování
Schronisko v Dolině Pięciu Stawów Polskich (k dispozici kuchyňka s varnými konvicemi) na jižní straně hřebene nebo chata Murowaniec na straně severní. Obě takřka pořád plně obsazené, nutno zamlouvat dlouho dopředu. Možnost tolerovaného přespání ve vlastním spacáku v blízkém okolí chaty v Dolině Pięciu Stawów Polskich.
Voda a jídlo
Na obou chatách pitná voda a teplá jídla, přímo na hřebeni bez vody.
Potřebné vybavení
Doporučuje se helma, feratové (příp. cyklistické) rukavice a někdy i feratový set.
Přístup na začátek
Autem nebo autobusem na hraniční přechod Lysá Poľana. Je možné vycházet i z polské obce Kuźnice.
Základní trasa
Orientační rozpis po dnech
Den 1: Lysá Poľana – Palenica Białczańska – odtud po červené na Morskie Oko – po modré přes sedlo Swistowa Czuba – Dolina Pięciu Stawów Polskich
Den 2: Dolina Pięciu Stawów Polskich – po modré na Zawrat – stezka Orla Perć červená přes: Kozi Wierch – Krzyżne – zpět dolů po žluté do Doliny Pięciu Stawów Polskich
Den 3: Dolina Pięciu Stawów Polskich – po zelené a následně červené zpět do Palenice Białczańske -Lysá Poľana
Další možnosti túr v okolí
Výstup k chatě Hala Kondratowa a dále na Wielki Giewont ve Vysokých Tatrách
