Okružní výšlap náhorní plošinou Hardangervidda v Norsku

Hardangervidda

Název „Vidda“ vyjadřuje charakter této zajímavé přírodní krajiny – zvlněná plošina s ledovcem zaoblenými kopci, řekami, jezery, bažinami či vřesovišti, doplněná nepříliš hustým porostem bříz a osik. Na západě plošina strmě klesá více než 1000 metrů dolů ke dvěma ramenům Hardangerfjordu – Sørfjordu a Eidfjordu. A právě odtud se k návštěvě tohoto krásného přírodního koutu vydáváme.

Vysokohorskou silničkou z Eidfjordu na Holmø stoupáme 1000 výškových metrů – tak vysoko ještě Jirkova Mazda nešplhala!

Vydáváme se na 15 km okružní výšlap zvlněným terénem náhorní plošiny. Od parkoviště na jejím okraji vyrážíme pěšinou po červených Téčkách směr Viveli (turistická chata). Za můstkem přes říčku Berdølo začíná stezka pozvolna stoupat do poměrně řídkého březového a osikového lesíku, v němž okamžitě narážíme na krásné zdravé křemenáče obřích rozměrů (dnes již víme, že se jedná o standardní norskou velikost) – a opět propuká houbařská horečka. Krásné hřiby na nás vykukují všude při cestě, a tak z houbařské rozmařilosti nakonec určujeme pravidlo, že sebereme pouze ty hřiby, které rostou maximálně do metru od stezky…! Jen těžko se dá popsat nádhera a rozmanitost přírody na Hardangerviddě, to se prostě musí vidět! Vzhledem k tomu, že celá náhorní plošina „drží vodu“, je většina pěšin a cest podmáčených a dobře naimpregnovaná trekingová obuv je zde nutností, a to i přesto, že některé nejmokřejší úseky jsou zajištěny dřevěnými chodníky. Však jsou také skandinávští turisté patřičně vybaveni kanárkově žlutými trekkingovými gumáky.

Po třech kilometrech sestupuje pěšina k řece Veig, která zde v rovinaté části plošiny meandruje v širokém toku. Po jejím levém břehu pokračujeme kilometr k rozcestníku na okraji úzké soutěsky, kde hřmot řeky, sevřené skalními stěnami vytváří silnou zvukovou kulisu. Cesta vpravo přes mostek vede k turistické chatě Viveli, která je vidět na druhém břehu řeky, my však směřujeme po levém břehu pozvolna nahoru. Značená pěšina přechází k potoku Fljoto, podél jehož toku vystoupáme k rozcestníku na okraji pastviny Fljotdalsseter. Pokračujeme vlevo a podél meandrujícího potoka přejdeme na úpatí svahů Skrubbhamrane, k jejichž zdolání zbývá vystoupat 250 výškových metrů. Dostáváme se na náhorní plato s velikými bludnými balvany či obelisky a borůvkovými plantážemi, a tak doplňujeme stravu.

Nahoře se pasou norské ovce, které obdivuhodně smrdí do velké vzdálenosti. Výhledy na západní část Hardangerviddy ovšem stojí za to…

Úzkou pěšinou, lemovanou kamennými mužíky i velkými balvany rozličných tvarů pokračujeme na druhou stranu hřebene, z něhož sestoupíme do doliny Berastøldalen. Zpět k parkovišti postupujeme podél levého břehu říčky Berdølo, jejíž koryto je působivě zbarveno hnědočervenými balvany. Pěšina zde ovšem prochází místy silně podmáčenými loukami. Přechod některých partií náhorní planiny připomíná scény z filmu „Král Šumavy“, neboť stezka se místy houpe pod nohama a občas není jisté, zda bude po došlápnutí následovat pouze vystříknutí vody anebo ponoření do bahna.

chata Viveli

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém.

Nejdříve do Eidfjordu a pak na Holmø strmou cestičkou na parkoviště v zatáčce. NA parkovišti se nacházejí také záchody.

Okružní túra v norském pohoří Jotunheimen