Dachstein není jen impozantní hora k výstupům po feratách a známými lezeckými cestami jako Steinerweg a Pichlweg, nýbrž i fascinujícím masivem pro horské túry. Co takhle užít si majestátní Dachstein trochu jinak a vyhnout se hlavnímu náporu davů v okolí vrcholu? Jedinečný čtyřdenní okruh po pohostinných horských chatách slibuje nádherná panoramata i pravou horskou romantiku.
Alpy, Dachsteingruppe – Rakousko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Vrchol Hoher Dachstein leží na hranici mezi Štýrskem a Horním Rakouskem a s výškou 2995 m je zároveň nejvyšším vrcholem obou těchto spolkových zemí. Vrcholové partie masivu leží pod ledovým příkrovem Hallstatského, Schladminského a Velkého a Malého Gosauského ledovce.
Čtyři chaty – jedna cesta
Krajinově různorodý vysokohorský okruh zvaný Dachsteinhüttenrunde (doslova okruh kolem Dachsteinu po chatách) spojuje chaty Austriahütte, Adamekhütte, Simonyhütte a Guttenberghaus. Na túře čekají výhledy na impozantní jižní stěnu Dachsteinu, vápencové plato, obnažený modravý ledovec a řadu okolních vrcholů. Na začátku léta, kdy se místní příroda probouzí k životu, jsou svahy hor poseté pestrobarevným alpským kvítím. Slunečná odpoledne můžete po túře strávit relaxací na terasách horských chat a užívat si nádheru kolem.
Ačkoli se dá okruh jít odkudkoli, doporučujeme zahájit ho na chatě Austriahütte a jít ve směru hodinových ručiček, abyste nejtěžší úsek trasy překonali první den.
Austriahütte skýtá nádherný výhled na Dachstein, Torstein (2948 m) i na Nízké a Vysoké Taury. Za jasných dnů je odsud možné dohlédnout na ledové špičky Hochalmspitze (3360 m) a Großglockneru (3798 m). Chata také spravuje Alpinmuseum, které poutavě vypráví o dějinách Dachsteinu. Na chatu se dostanete za 20 minut z parkoviště u stanice Dachstein-Südwand-Bahn (1695 m) a asi za hodinu z Ramsau am Dachstein (Gasthof Edelbrunn, 1340 m).
Prověrka přes Windlegerscharte
První, nejnáročnější a zároveň nejpůsobivější etapa od Austriahütte (1638 m) vede přes příkré suťovité sedlo Windlegerscharte (2401 m) k Adamekhütte (2196 m). Od parkoviště u Türlwandhütte/Dachstein-Südwand-Bahn vede úvodní část první etapy po cestě č. 615 k Südwandhütte (1871 m). Dál pokračujeme po Pernerweg č. 617 pod monumentální vápencovou masou jižní stěny Dachsteinu, kudy k vrcholu vedou známé lezecké cesty Steinerweg a Pichlweg dlouhé přes úctyhodných 20 délek. Nastoupáme do sedla Tor (2033 m), které je vstupní branou do království hor a ledu. Víc než 1300 výškových metrů stoupání a zajištěné pasáže do strmého sedla Windlegerscharte prověří fyzičku i technické schopnosti. Po Linzerweg č. 614 sestoupíme ze sedla na Adamekhütte.
Vyhlídkový úsek k Simonyhütte
Od Adamekhütte pokračuje trasa cestou č. 614 nahoru k Hoher Riedel a odbočuje vpravo na značenou cestu č. 650 ve směru k Simonyhütte. Okolní šedé vápencové stěny i suťoviska jsou poseté zbytky sněhu. Daleké výhledy do kraje si užijeme ze sedla Hosswandscharte (2187 m). Pokračujeme k vrcholu Hoher Trog (2359 m), odkud se otvírá výhled na dachsteinské plato z nové perspektivy. Vrcholy Gjaidstein, Krippenstein, Taubenkogel i samotný Dachstein se odhalují v plné kráse. Přes několik příkrých míst sestoupíme k chatě Simonyhütte (2203 m), která je už z dálky dobře viditelná.
Přes dachsteinské plato
Nejdelší etapa trasy ze Simonyhütte na Guttenberghaus vede půvabnou krajinou mezi klečí a kolem kvetoucích alpských luk. Cestou č. 650 vyrazíme přes Zirbengrube ke Krippensteinu (nesplést s cestou směr Taubenkogel). Za horskou chatou Gjaidalm (1738 m) zůstáváme ještě krátce na cestě č. 650, před lanovkou ale odbočíme po cestě č. 616 ostře vpravo směrem Guttenberghaus (2146 m) přes plato Dachsteinu. Závěrečným stoupáním se přehoupneme přes sedlo Feisterscharte, odkud už je dobře vidět Guttenberghaus o kus níž.
DOPORUČUJEME: Nejširší nabídku průvodců a map Dachsteinu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo na e-shopu KnihyNaHory.cz
Závěrečná etapa vede z Guttenberghausu po cestě č. 618 kolem vrcholu Eselstein (2556 m) přes sedlo Gruberscharte (2364 m) a Landfriedtal do sedla Edelgrießhöhe (2489 m). Tady je na výběr mezi zajištěnou sestupovou cestou č. 673 vlevo nebo sestupem přes sněhové pole cestou č. 672 vpravo. Obě cesty vedou po sestupu skoro 900 výškových metrů k našemu výchozímu bodu – Austriahütte.
Lanovkou mezi velikány
Před trekem nebo po jeho skončení doporučujeme vyjet lanovkou Dachstein-Südwand-Bahn na Hunerkogel do výšky asi 2600 m a rozhlédnout se po ledovci, nad nímž se tyčí Dachsteinu a okolní vrcholy, jako je Dirndln (2818 m), Großer Koppenkarstein (2863 m), Hoher Gjaidstein (2794 m) nebo Mitterspitz (2925 m). Po ledovci se můžete projít i k chatě Seethaler (Dachsteinwartehütte), odkud je vrchol Dachsteinu takřka na dohled.
Obtížnost: Jedná se o středně těžkou túru, nezbytný je jistý krok, odolnost proti strachu z výšek a schopnost překonat zbytky sněhových polí.
Ubytování a jídlo
Ubytování: Místo na spaní si včas rezervujte. Všechny chaty na tomto okruhu náleží Alpskému spolku Alpenverein, jehož členové obdrží slevu min. 10 eur na přenocování na těchto chatách. Více ohledně členství v Alpenverein Edelweiss na www.edelweiss.cz.
Jídlo na svačiny s sebou, snídani a večeři je možné domluvit na horských chatách.
Potřebné vybavení
Mapa: Alpenverein č. 14 – Dachsteingebirge v měřítku 1:25.000. Mapu si můžete objednat na www.edelweiss.cz.
Přístup na začátek
Dostupnost: Z Prahy i z Brna zhruba pět hodin autem.
Parkování: Nejlepší možnost parkování je u údolní stanice lanovky Dachstein-Südwand-Bahn poblíž hotelu Türlwand. Cesta k lanovce je placená (14 euro). Při zakoupení jízdenky na lanovku jsou náklady za mýtné odečteny.
Lanovka: Obousměrná jízdenka na Dachstein-Südwand-Bahn vyjde na 38 euro. V rámci přespání na chatě Austriahütte je zahrnuta i Dachstein-Sommercard (od roku 2017 od dvou nocí), která obsahuje mimo jiné bezplatnou jízdenku na lanovku.
Základní trasa
Orientační rozpis po dnech
1. etapa: Austriahütte(1638 m) – Adamekhütte (2196 m), 10,3 km, 6,5 h, převýšení +1332 m/-781 m.
2. etapa: Adamekhütte (2196 m) – Simonyhütte (2205 m), 6,7 km, 4 h, +513 m/-490 m.
3. etapa: Simonyhütte (2205 m) – Guttenberghaus (2146 m), 14,6 km, 5 h, +592 m/-646 m.
4. etapa: Guttenberghaus (2146 m) – Austriahütte (1638 m), 7,1 km, 4,5 h, +444 m/-964 m.
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerieZajímavé vybavení
Zkušenosti čtenářů
Dobrý den, je prosím okruh zvládnutelný i pro sportovně založené děti ve věku 10 a 12 let bez výbavy k lezení? Je cesta hodně vzdušná? Děkuji za odpověď.
Hezký den,
pokud jsou děti zvyklé se pohybovat po horách, měly by to zvládnout. Vybavení na lezení není nutné – lana jsou spíš k přidržení, nejedná se o via ferraty/klettersteigy. První den pozor na poměrně velké převýšení nahoru i dolů – vyrazit včas a hlídat si rychlost postupu. Na trase je ještě Dachstein-Sudwand-Hutte.
Moc děkuji!
První úsek po trase 614 mi prijde pro deti celkem narocny.
Zdravím, trek jsme dokončili před pár dny a děti bych určitě nebrala na cestu č. 614 přes sedlo Windlegerscharte. Dalo nám zabrat. Část treku, která je v mapě značená jako tečkovaná, je celkově náročnější.
Dobrý den. Je možné i spaní na dovolí?
Spaní na divoko
Tato trasa je krásná, ale strašně náročná. Pro děti (14 a 17 let) byla nezvládnutelná, ale i pro dospělé. Řetězy a lana na sebe nenavazují, úseky hodně NEBEZPEČNÉ.
NEDOPORUČUJI !!
Obtížnost trasy rozhodně není „mírně náročná“ (viz popis výše).
První etapa je nejen velice náročná, ale navíc i nebezpečná, a to i za slušného počasí. V dešti si to nedovedu představit vůbec. Kilometrově to nesedí, naše krokoměry ukazovaly téměř dvakrát tolik (ne, nezabloudili jsme a nesešli jsme z cesty).
Nikde se nepíše nic o jištění, takže jsme ho s sebou neměli, přitom úseky s lany jsou dlouhé, stupátka daleko od sebe, leze se nahoru i dolů, člověk má pod sebou několik desítek metrů hluboký sráz – stačil by jeden špatný krok a … nechci ani domyslet. Trasa je lemována tabulkami oznamujícími úmrtí těch, kteří neměli takové štěstí jako my.
S Vaším příspěvkem se z vlastní zkušenosti ztotožňuji. Opravdu ty úseky s lany jsou nebezpečné !!!
Trasa je krásná a časy jsou celkem dobře zvladnutelne, v případě, že se umíte pohybovat v horách a máte zakladni zkušenosti se zajistenymi
cestami. Pak to není tproblém. Priznam se, že mne dost vyděsily výše zmíněné komentare, že trasa je mnohem delší a chybí jištění. Neni tomu tak. Vsechno je perfektně zajištěné.Jen v první etapě jsou kratke ferratove úseky . Pokud netrpite zavratemi, tak to v pohodě date.
Naprostý souhlas se vším ! Prošli jsme s ženou minulý týden a naprosto bez problémů.
Dobrý den, dá se na Simonyhutte najíst, aniž bych tam byl ubytovaný?
Dobrý den, je možné trasu absolvovat se psy nebo je to absolutně nereálné?
Ahoj! Hned u Südwandhütte je cedulka se zákazem vstupu pro psy. Navíc, pokud se vaši psi nepohybují po skalách jako kamzíci, tak by to vážně nedali…
Autorům článku bych doporučila upravit obtížnost. „Mírně náročný“ trek vypadá opravdu jinak :D. Já jsem si trek moc užila a líbil se mi, ale pokud člověk nemá zkušenost se zajištěnými cestami, může být dost překvapený. Zajištěné cesty jsou na treku každý den.
Ahoj, včera jsme se vrátily z okruhu. Kvůli bouřce jsme se z chaty Guttenberghaus vrátly dolů do Ramsau a poté busem k autu pod lanovku, takže nemůžeme hodnotit poslední úsek. Předešlou trasu bychom nedoporučovaly dětem mladším 15 let. Potkaly jsme na druhém úseku rodinu s 10 letou holčičkou, a přestože jsou zvyklí pohybovat se v horách, měli prý velké obavy. Já s 20 letou dcerou bez velkých zkušeností z vysokorské turistiky jsme si to užily, i když s trochou adrenalinu. Nádherné výhledy, útulné chaty, příjemní lidé.
Ahoj, prošli jsme s ženou minulý týden a okruh je nádherný a vzdálenosti, časy, náročnost, zajištění +- odpovídají. Způsobilost pro okruh bych nepodmiňoval věkem, ale předchozí zkušeností s VHT (tím nemyslím výšlapy po místních kopcích) a hlavně také odpovídajícím vybavením. Stále je možné potkávat našince v náročných horských terénech s teniskami či sandály.
Prošli jsme 2/3 k Simony hutte a první část trasy je opravdu náročná. Jsou zde úseky s lany na které tady nebylo upozorněno. Jsou docela náročné a nebezpečné. Pro děti nedoporučuji. JInak výhledy pěkné a hory skvělé.
Tak to jste bohužel nečetl popis cesty . V popisu cesty prvního úseku je zmiňovány jak zajištěné pasáže = pasáže s lanem, tak i náročnost terénu. (viz: Víc než 1300 výškových metrů stoupání a zajištěné pasáže do strmého sedla Windlegerscharte prověří fyzičku i technické schopnosti.)
Je možné spát i mimo chaty ve stanu? Ať už poblíž chat, nebo úplně mimo?
Ahoj, jasně dá se to na pohodu, jen je potřeba spát nad hranicí lesa, určitě né na pastvinách. Nedělat bordel a zbytečně na sebe neupozorňovat. Užij si trek.
Ahoj, za tři týdny se chystám celý okruh projít. Jdu poprvé sólo a tak vše detailně přemýšlím.
Prosím vás o pravdivý názor, Feratový set je potřeba????
Mám nachozeno dosti v Dolomitech a tam je někdy potřeba. Pokud bych nemusel tahat přilbu, set, sedák ušetřím přes dvě kila váhy.
Ale bezpečnost je numero Uno. Děkuji za komentář a užívejte času v horách.
DOM
Trasu jsme zkusili projít teď na začátku července. V Ramsau se dalo docela dobře zaparkovat v blízkosti zastávky Ramsau Schi Willy/Rittislift (odkaz https://en.mapy.cz/s/colofonoha). Odtamtud jsme se vydali nahoru na Austriahutte, což bylo bez větších komplikací (cca hodina a půl)
Druhý den byl však opravdu náročný, stoupání do druhého sedla na přímém pražícím slunci spolu s lezením po řetězech tomu moc nepřidalo. Horší bylo ale spíš lezení dolu, hned po sedle následovala strmá a dost nebezpečná ferata (https://ibb.co/T2h7cvm), následovaná zbytky sněhových polí, které jsme sjížděli střídavě po zadku a nohách. Ač jsme vzali 3L vody na osobu, stejně nám došla před koncem trasy, proto důrazně doporučuji vzít nějaký filtr. Šli jsme o dost pomaleji, na chatu jsme se dostali až po nějakých 12ti hodinách, přibližně s půlhodinovou pauzou.
Část skupiny dostala během druhého dne úpal, tudíž jsme se rozdělili – dva sešli dolů do údolí a zbytek pokračoval na Simonnyhutte. Tato cesta byla sice jednodušší než úsek na Adamekhutte, ale stále byla plná chůze po řetězech a sněhových polích. Trasa tak zabrala cca 10 hodin, opět s pauzou.
Třetí den na Guttenberghaus to zbytek skupiny zapíchnul v půlce kvůli únavě a hrozící bouřce a lanovkou sjel dolů do údolí. Asi by to bylo zvládnutelné, ale nechtěli jsme to riskovat a raději jsme zaplatili poplatky za zrušení na Guttenberghausu (20 EUR / osobu). Lanovka je také celkem drahá (cca 32 EUR / osoba za cestu dolů), ale bylo to bezpečnější.
Doporučuji zvážit a nepřecenit své síly, vzít s sebou dostatek opalovacího krému, lékárničku, filtr na vodu a Panthenol (v průběhu jsme dost potřebovali a na chatách ho nemají). Stejně tak si dávat nějaké jídlo na chatách a táhnout s sebou co nejméně, přece jen se to důkladně pronese.
Dokument s detailnějším popisem trasy najdete zde: https://www.alpenverein.cz/sites/default/files/soubory/publikace/Alpenverein_Dachstein-Huettenrunde_CZ_v3.pdf
Přidávám se k těm, kteří to na mírnou obtížnost nevidí. Vzít tam někoho kdo je sice fyzicky na tom dobře, ale bez zkušeností v horách by bylo riziko, což u mírné obtížnosti bych nečekala. Samozřejmě je to individuální, spíš popis by měl být detailnější. Např. 1. den bych zdůraznila dlouhý příkrý svah nestabilním suťoviskem a hlavně nad ním traverz prez strmé sněhové pole je docela adrenalín – není možný jediný chybný krok. Sněhových polí je na trase několik – byli jsme začátkem července. Zajištěné úseky by si zasloužili taky ferratový set, určitě tam je několik míst bez jištění, které by si ho každopádně zasloužili.
Rozhodně je to nádherné, ale z mírné náročnosti bych to přehodnotila na střední až vysokou náročnost (s ohledem na první den) a za špatného počasí hodně nebezpečné.
máte tam chybu, na fotke s popiskom „Chata Simonyhütte pod Dachsteinem, Rakousko.“ nie je Simonyhutte ale Wiesberghaus – 1884 m. opravte si fotku alebo popisok, Simonyhütte vyzerá inak
Díky za upozornění, pardon, opraveno.