Krkonošská hřebenovka na běžkách

Krkonošská magistrála, která je pomyslnou východo-západní páteří krkonošských běžeckých tratí, se táhne v délce 71 km od Harrachova až po Žacléř. Vede po úbočích hor většinou lesem a zajíždí i do Špindlerova Mlýna nebo Pece pod Sněžkou. Pokud se ale chcete držet na hřebenech, nabízí se i zimní varianta poctivé hřebenovky. Do civilizace je všude relativně blízko, takže se během celé trasy dá před nepřízní počasí z několika míst „utéct“ do údolí. Během dvou dnů se ale dá pohodlně stihnout přejezd z Janských Lázní do Harrachova, druhá o něco delší a náročnější varianta vede ze Žacléře do Harrachova.

Přes Černou horu

První varianta tedy začíná v Janských Lázních nebo v Harrachově. Ačkoliv by se mohlo zdát, že při výběru směru, kterým se chcete dát, jestli na východ nebo na západ, budou hrát roli výškové metry, není tomu tak. Z Janských Lázní je převýšení jen asi o 50 m menší než z Harrachova. Hned na začátku si navíc můžete ušetřit 6 km stoupání s 500 výškovými metry, pokud použijete lanovku na Černou horu. Když pojedete po svých, dejte si pozor v místech, kde trasa protíná sjezdovku. Od vysílače čeká prudký sjezd přes Václavák ke Kolínské boudě (2,9 km). Pokud se chcete vyhnout dlouhému stoupání až na vrchol, využijte pozvolnější cestu lesem po úbočí přes Zrcadlové boudy. Na trasu se pak napojíte na křižovatce nedaleko Kolínské boudy.

Z Kolínské pokračujeme dál na křižovatku Pod Lesní boudou. Magistrála se tu odpojuje a vede přes úbočí Liščí hory, Přední a Zadní Rennerovky a Dvorskou boudu k Chalupě Na Rozcestí (10 km). Za dobrých podmínek volíme kratší, ale taky prudší cestu rovně přes ekofarmu na Lesní boudě, Lyžařskou boudu a Liščí horu k boudě Na Rozcestí (4,3 km). Odtud je to kousek na Výrovku nebo přes kopec na Luční boudu. Na obou chatách se dá přenocovat za pár stovek (doporučujeme rezervaci). Lákadlem větší Luční boudy je nejvýše položený pivovar v Česku, poctivou (a poměrně drahou) večeři tak zapijete řádně hořkým pivem Paroháč. Dobrodružnější variantou noclehu je přístřešek nad Klínovými boudami (ráno se ale budeme muset vrátit zpátky Na Rozcestí – asi 2 km). V závislosti na volbě trasy za celý den ujedeme maximálně 25 km, s převýšením necelých 1200 m.

Zajížďka na Sněžku

Při večerním plánování je potřeba zvážit, jestli si ráno zajedeme na Sněžku, či ne – jedná se o 7 km navíc. Myslete i na aktuální podmínky, strmý závěrečný stoupák na Sněžku může být namrzlý, nebezpečí hrozí i za silného větru. Cestou ze Sněžky místo přes Luční pokračujeme po cestě česko-polského přátelství po polské straně hřebene úbočím Stříbrného návrší nad ledovcovými jezery Malý a Velký Stav, kolem žulových torů Sloneczniku až pod Malý Šišák (6,8 km). Na cestu česko-polského přátelství se můžeme napojit i přímo z Luční boudy, pokud se rozhodneme Sněžku vynechat. Za námrazy je ale vhodnější méně exponovaná trasa přímo z Luční přes Čertovu louku a Stříbrný hřbet, vyznačená tyčemi.

Hřebenovka po hranici

Odtud pak po úbočí Šišáku sjedeme ke Špindlerově boudě (1200 m), kam i v zimě jezdí autobus. Dál pokračujeme po hraniční čáře po hřebeni přes bývalou Petrovku, Dívčí a Mužské kameny a Velký Šišák až pod Vysoké kolo (1509 m). Kolem impozantních ledovcových karů Sněžné jámy přes Violík a Českou budku nadjedeme betonový kolos Labské boudy a dojedeme na Voseckou boudu.

Celá cesta už od Špindlerovky vede po hřebeni, takže pokud se potřebujeme schovat před větrem, je lepší zvolit cestu od Petrovky doleva po úbočích, přes Martinovku, Labskou boudu a louku. Obě trasy se pak zase spojí na Vosecké boudě (obě varianty asi 12 km), odkud už čeká jen závěrečný sjezd přes Krakonošovu snídani, podél Mumlavy k Mumlavskému vodopádu a až na konec stopy v Harrachově (7,7 km). Nejdelší varianta měří okolo 26 km, maximální nastoupané převýšení je asi 850 m.

Náročnější trasa ze Žacléře

Pokud vyrazíme až ze Žacléře, najdeme začátek Krkonošské magistrály nedaleko skiareálu Prkenný důl poblíž žacléřského zámku. Trasa vede přes Bílý kříž na rozcestí u Rýchorského kříže (5,5 km). Po Krkonošské magistrále se tu dá přes Rýchorskou boudu a Horní Maršov (4,5 km) vystoupat až na Černou horu (8,7 km), kde se napojíme na variantu z Jánských Lázní. Delší, ale zajímavější je rozhodně cesta odbočkou doprava, která vede přes Lysečinské boudy ke kostelu v Dolní Malé Úpě (10 km).

Táhlým stoupáním se dostaneme na Pomezní boudy (3 km), odkud stoupáme dál do Sovího sedla, po úbočí Svorové hory a přes Obří hřeben na Sněžku (7 km). Ideální je trefit tyčové značení na Obřím hřebeni přímo podél hranice a nezacházet si na Růžohorky. Ze Sněžky čeká sjezd nebo sestup k polskému Slezskému domu a přejezd Úpského rašeliniště k Luční boudě (3,5 km). Tato náročnější varianta měří 30 km a nastoupáme při ní přes 1800 výškových metrů, což už je pro opravdové „fajnšmekry“.

Počasí: Aktuální informace o sněhových podmínkách a případné výstrahy najdete na www.horskasluzba.cz/cz/oblasti/krkonose. Podmínky se na horách můžou rychle měnit, v telefonu mějte proto uložené SOS číslo na horskou službu +420 1210.

Spaní: na lehko – Luční bouda/Výrovka, na těžko – přístřešek Pod Klínovými boudami (dveře, závětří)

Jedná se o zimní túru, takže základním předpokladem je teplé oblečení. V tomto případě ještě přibalit běžkařské vybavení. Termoska s horkým čajem taky přijde vhod.

Nejvhodnější je autobus, abyste se nemuseli vracet zpět na začátek pro auto.

Podzimní přechod Krkonoš aneb to nejhezčí ve třech dnech