Munnar: Butterfly Forest Trek v království čajových plantáží Keraly

Region, rozkládající se v nadmořské výšce od 1500 do 2700 metrů nad mořem, si kdysi oblíbili Britové jako svoje letní sídlo. Ti rovněž stáli za vznikem většiny čajových plantáží. Dnes se sem jezdí dívat lidé z celého světa: jedná se o jednu z nejnavštěvovanějších částí Keraly.

Kemp Suryanelli není jen tak obyčejný kemp

Do cíle naší cesty, kempu Suryanelli, vede ale jen polní cesta. Poslední kilometry tedy zdoláme opravu stylově – v jeepech. Na plácku u ohniště nás již čeká dnešní průvodce. „Jmenuji se Vishal. Zapamatujete si to jako ‚We Shall Track Together,“ zahlaholí.

Nový příbytek mi vyrazí dech: ve stanu nacházím opravdovou postel, elektrické světlo i zásuvky. Věšák jak vystřižený z Hollywoodských šaten mne málem dostane do kolen. Kdo by čekal takový luxus někde na konci světa, a ještě k tomu v Indii?!

Po krátké rozcvičce následujeme Vishala a další dva průvodce do okolních kopců. Permit k výstupu na Ánamuti (2695 m), nejvyšší horu Keraly a jižní Indie, se nám získat nepodařilo. Musíme se proto spokojit jednodušším trekem, a vyrážíme tedy na Butterfly Forest Trek.

Výhledy z Ghát jsou úžsné

Kolébka biodiverzity

Pohoří Západní Ghát, původem starší než samotné Himálaje, se rozprostírá v délce 1500 km podél téměř celého západního pobřeží Indie. Díky velkému množství endemických druhů bylo pohoří zapsáno na seznam UNESCO. Kromě toho patří mezi takzvaná horká místa, tedy území s jedinečnou, ale také ohroženou biodiverzitou.

„16 milionů lidí je závislých na těchto horách, a vodě z jejich řek. Keralu považujeme za zemi požehnanou Bohy právě díky horám,“ vypráví Vishal, když se vyšplháme na první výhled. Je z něj cítit velká pokora a respekt.

Také zmiňuje, že v okolí žijí sloni a já se proto po zbytek cesty tajně doufám, že se mi podaří během naší cesty nějakého uvidět. Štěstí ale nepřichází. Poletuje tu pár motýlů, z korun slyším zpěv ptáků. O největší akci se postará divoká kráva, která se rozhodne ukrátit si cestu skrze náš dav a vyvolá tak menší paniku.

Rajče ze stromu

Když už je nejnáročnější část dvanáctikilometrového treku za námi, zastavujeme na oběd. Z připravených hrnců si nabírám indické pochutiny, na místní stravu už jsem si celkem zvykla. Snad kromě nejpálivějších variant, kterým se vyhýbám jako čert kříži.

Mou pozornost upoutá talířek s deserty. Kromě typických přeslazených směsí je tu i cosi, co vypadá jako červená švestka. Později zjišťuji, že je jedná o stromové rajče. Taky se mu říká rajčenka nebo tamarilo. Tato exotická rostlina pochází z jihoamerických And, odkud se rozšířila dál. Své pojmenování získala díky rajčatové vůni, která je cítit po rozkrojení plodu.

Koření, kam jen se podíváš

Slona už sice ten den nepotkám, vynahradí mi to ale rostliny. Uvnitř tropického lesa nám průvodce ukazuje kávovník, skořicovník, pepřovník a taky všudypřítomný kardamovník. Když se ptám na koření víc, průvodce jen trpce podotkne: „Tato země je hodně bohatá na koření, snad až moc bohatá. Všichni obchodníci, co sem přicházeli, ať už to byli Portugalci, Holanďané, Britové – ti všichni přišli za kořením. Vzali si k tomu ale i celou zemi.“

Kemp v Suryanelli vám vyrazí dech: ve stanu nacházím opravdovou postel, elektrické světlo i zásuvky. Věšák jak vystřižený z Hollywoodských šaten mne málem dostane do kolen. Kdo by čekal takový luxus někde na konci světa, a ještě k tomu v Indii?!

Základní trekingové vybavení

Z kempu Suryanelli

Výstup na Ánamuti (2695 m), nejvyšší horu Keraly a jižní Indie. – Je potřeba mít permit!