Přechod Lužických hor

Lužické hory

Lužické hory navazují na západě na České Švýcarsko, na východě na Jizerské hory a Ještědský hřbet a na jihu přecházejí v České středohoří. Takto obklopeny známějšími oblastmi, patří Lužické hory tak trochu k zapomenutým koutům naší přírody. Typické kuželovité vrchy dávno vyhaslých sopek s balvanitými suťovými poli vytvářejí spolu se zachovanou lidovou architekturou unikátní krajinný ráz, který bychom jinde u nás těžko hledali.

Lužické hory tvoří pestrou mozaiku živé i neživé přírody a leží ve stejnojmenné chráněné krajinné oblasti, která byla vyhlášena roku 1976. Nejvyšším vrcholem je hora Luž, dosahující 793 metrů a nacházející se na česko-německé hranici. Mezi geologickými formacemi vynikají pro kraj typické čedičové kupy se sloupcovitou odlučností, největší proslulosti z těchto útvarů dosáhla Panská skála u Kamenického Šenova, méně známý, i když neméně působivý je například bývalý lom Zlatý vrch.

Turistika

Mezi lákavé turistické cíle patří vyhlídkové vrcholy a rozhledny, z mnoha míst na české straně Lužických hor jmenujme tři – vrch Studenec se zrekonstruovanou rozhlednou, rozhledna na Jedlové a výrazný Klíč, jeden z nejkrásnějších vrcholů Lužických hor. Poutník si v Lužických horách určitě také všimne mnoha středověkých hradů a opevnění, stejně tak i betonových bunkrů, tvořících pohraniční opevnění budované v letech 1935–1938 jako obrana proti nacistickému Německu.

Lužické hory nemají jeden ucelený a jasně patrný hřeben, po celé oblasti najdeme řadu zalesněných a v kraji jakoby bez nějakého řádu roztroušených vrcholů. Kvalitní síť turistických cest a dostatek ubytovacích kapacit ve vrcholové části hor nabízejí více variant pro přechod pohoří. Rovnoběžně s hranicí mezi Krásnou Lípou a Jítravou prochází páteřní červená značka, dlouhá 47 kilometrů, která vystupuje na významné vrcholy Jedlová, Luž a Hvozd.

Severní stezka Via Czechia

Trasa Severní stezky je v Lužických horách dlouhá 52 kilometrů a je rozdělena na dva dny pěšího putování. Poměrně dlouhé denní etapy lze případně zkrátit rozdělením putování na tři dny s přespáním v Lesné a Krompachu. Cesta začíná na západní hranici Lužických hor v obci Studený, přímo na pomezí Lužických hor a národního parku České Švýcarsko, kde navazuje na páteřní červenou turistickou trasu národního parku České Švýcarsko. Do obce Studený zajíždí z České Kamenice autobus, nejbližší nádraží leží v České Kamenici. Na opačné straně Severní stezka končí v Jítravském sedle, kde Lužické hory přirozeně navazují na Ještědský hřbet.

Trasa Severní stezky vede v maximální možné míře po pěších turistických cestách a postupně navštíví zajímavé rozhledové body Studenec, Tolštejn, Luž, Popova skála a Vraní skály. V části putování zamíří trasa na německé území, kde prochází Jonsdorfské skalní město nebo vystoupá na rozhlednu na hoře Hvozd.

Cyklistická varianta

Pro cyklisty představují Lužické hory velmi zajímavou oblast se spoustou širokých lesních cest a vedlejších silnic s minimálním provozem. Cyklistická varianta Severní stezky přes Lužické hory měří 52 kilometrů a celkové stoupání činí 1400 metrů. Přejezd začíná shodně se základní pěší trasou ve Studeném a končí v Jítravě, na obou koncích přejezdu lze využít možnosti ubytování – ve Studeném penzion Kamzík, v Jítravě penzion a hotel Jítravský Dvorec. Přejezd Lužických hor tak lze zvládnout za jediný den.

Podrobné informace v knize Severní stezka – Českem od západu k východu, vybavit se můžeš i Vandrovníkem.

Mapy ke stažení, gpx soubory nebo PDF itinerář najdeš na webu www.viaczechia.cz. Podrobný itinerář nalezneš zde.

Ubytování pod střechou minimálně každých 20-25 km, potraviny možno doplňovat průběžně.

Doporučené ubytování:
Studený – penzion Kamzík
Myslivny – Chata Luž
Jítrava – Jítravský Dvorec