Liechtensteiner Höhenweg: zajištěná vysokohorská túra v pohoří Rätikon

Přestože Rätikon zařazuje alpská literatura pod Centrální krystalické Alpy, je jeho geologické složení natolik odlišné, že patří spíše pod vápencové Alpy na severu území. Stavebním prvkem velké části masívu je totiž šedý vápenec, takže mnohé hřebeny a oblasti hor připomenou blízké Lechtálské Alpy či jiná vápencová horstva Alp.

Náročnost: Lichtenštejnská vysoká cesta – Liechtensteiner Höhenweg je náročnější horskou stezkou v západní části pohoří Rätikon v rakouských Alpách. Několik úseků je značně exponovaných, ovšem dostatečně zajištěných. Nicméně dlouhé a dosti obtížné, vhodné pro zkušené horské vlky.

Nástup

Z horní vesnice Nenzinger Himmel pokračuje od kaple St. Rochus úzká silnice do závěru údolí k pěknému vodopádu (spíše kaskádě) Stüberfall. Odtud vede značená cesta cca 1 km údolím nejprve stinným lesem, překročíme potok (neminout odbočku) a serpentinami ve směru vrcholu Gorfion, pod nimž se stáčí více na jih, dojdeme obloukem po horských loukách pod skalnatou stěnkou k menší chatce Pfalzer Hütte.

Chata stojí na hraničním sedle Bettlerjoch a je ideálním nástupním místem nejen na dálkovou cestu Liechtensteiner Höhenweg (vede z lichtenštejnského lyžařského střediska Malbun), a na další horské cíle v okolí – vrcholy Augstenberg (2 359 m – 45 min.), Gorfion (2 308 m – 0,5 hod.) či Naafkopf (2571 m, 1,5h.).

Liechtensteiner Höhenweg

Liechtensteiner Höhenweg v počátku podchází velkým obloukem hlavní alpský hřeben k malé celní budce v blízkosti sedla Barthümeljoch (2 305 m, možný přechod na švýcarskou stranu pohoří a napojit se na jižní obdobu Lichtenštejnské cesty zvané Rätikon Höhenweg, která však po celé délce nevystupuje na žádný vrchol). Traversem pod vrcholem Augstenberg (2 541 m) dojdeme k turisticky významnému sedlu Hochjoch (také Grosse Furka – 2 359 m). Hlavní dálkový trek Zentralalpenweg zde odbočuje na sever k loukám Panüel Alm a přes sedlo Spusagang Scharte vede k chatě Mannheimer Hütte. Tato chata je i naším cílem.

Ovšem naše cesta k ní dospěje mnohem zajímavějším terénem s několika atraktivními zajištěnými úseky. Na delší dobu se teď vydáme na švýcarské území a tak se připravme na možné setkání s celníky, kteří zde stále provádějí namátkové kontroly. Pokud nemáme u sebe cestovní pas, je další postup velmi rizikový a může způsobit nemalé potíže!

Nejprve krátce přejdeme po jižním úpatí ostrého skalnatého vrcholu Hornspitz do sedla Salarueljoch (také Kleine Furka – 2 246 m). Modro-červené značky nás nyní navigují po visuté, místy travnaté terase k dalšímu rozcestí. Zde odbočíme prudce vlevo do svahu na státní hranici a konečně narazíme na první zajištěné úseky. Ostrým skalnatým hřebenem vede místy závratný chodník (ocelová lana, kramle), který zkušenému turistovi připraví alespoň několik vzrušujících okamžiků.

V blízkosti vrcholu Salurelkopf (2 841 m) vyjdeme krátce k nejvyššímu bodu trasy – sedlu Schaflochsattel (2 713 m). Dálková cesta Liechtensteiner Höhenweg zde klesá přes mírně skloněný ledovec Brandner Gletscher (bez trhlin, mačky většinou nejsou nutné) k chatě Mannheimer Hütte a vystupuje na nejvyšší vrchol pohoří – Schesaplanu.

Ze sedla je možné pokračovat přímo po ostří skalnatého hřebene zvaného Schafköpfe, cesta je však prakticky neznačená a je orientačně značně náročná. Navíc zde často leží umrzlý sníh, který znepříjemňuje postup.

Z chaty Mannheimer Hütte vede zajímavý a v několika detailech i nesnadný přechod po okraji ledovce po stezce Stausssteig do sedla Spusagang Scharte a krátký strmý sestup k jezírkům Hirschsee nás dovede na horskou silničku, mířící až do střediska Nenzinger Himmel. Celkově velmi dlouhá túra, vhodné rozdělit do dvou dní s noclehem na Mannheimer Hütte.

Malé horské letovisko Nenzinger Himmel (1 370 m), ležící v závěru 13 km dlouhého údolí Gamperdonatal v blízkosti hranic Rakouska s Lichtenštejnskem. Osada patří mezi nejosamělejší místa v Rakousku, dodnes bez autobusového spojení (do obce jezdí pouze mikrobusy dvou privátních společností). Dostatek ubytovacích zařízení a příjemných hospůdek tvoří z místa příjemnou alternativu k nedaleko ležícím velkým turistickým centrům Brand nebo Bludenz.

Horské chaty:

Jedinou chatou v oblasti vrcholu Naafkopf je Pfalzer Hütte (2 111 m, majetek lichtenštejnské sekce AV, kapacita 86 míst, otevřeno celoročně., tel. 00423 263 3679).

Dálnici A 14 (Bregenz – Bludenz) opustíme výjezdem Nenzing a přímo z této obce vjedeme do údolí Gamperdonatal až do střediska Nenzinger Himmel (15 km). Druhým možným přístupem k chatě Pfalzer Hütte je velmi výhodný výjezd ze strany Lichtenštejnska. Z hlavního města Vaduz vede vzhůru do hor nádherně vedená horská silnice do neobyčejně malebné, převážně v zimě funkční vesničky Malbun (1 599 m), kde má svůj počátek dálková cesta Liechtensteiner Höhenweg (k chatě Pfalzer Hütte 2 hod).