Trek přes Labské pískovce a České Švýcarsko
Treky

Trek přes Labské pískovce a České Švýcarsko

Čtyřdenní přechod Labských pískovců a Česko-saského Švýcarska po Severní stezce Via Czechia vede od Tisé přes Děčínský Sněžník, Děčín, Hřensko až na východní okraj Českého Švýcarska v obci Studený.

Krušné hory – Česko

Typ
4-6 denní, Vhodné jako cyklotrasa (novinka)
Stát
Česko
Další státy
Česko
Počet dní
4
Vhodné měsíce
březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad
Délka
71 km
Nejvyšší bod
723 m n. m.
Převýšení
1830 m
Ledovec / sněhová pole
ne
Obtížnost
Lehký – pro úplné začátečníky
Horolezecké úseky
bez lezení

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Podrobný popis

Labské pískovce a České Švýcarsko

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce vznikla v roce 1972 a 28 let poté, v roce 2000, byla její nejcennější část změněna na národní park České Švýcarsko. Celá oblast nicméně nadále zůstává kompaktním krajem pískovcových skalních měst, soutěsek a kaňonů, a proto ji v této publikaci zahrnujeme do jednoho celku. V příhraničním Německu pak na České Švýcarsko navazuje národní park Saské Švýcarsko (Sächsische Schweiz) s bezpočtem skalních měst, vyhlídek a soutěsek.

Málokde jinde u nás najdeme tak rozmanitou krajinu jako tady. Můžete tu obdivovat divoké soutěsky, pískovcová skalní města nebo nádherné vyhlídky. Najdeme tu nejvyšší stolovou horu České republiky, Děčínský Sněžník, a také největší přirozenou skalní bránu Evropy, Pravčickou bránu, která se stala symbolem celé oblasti. Vodní toky vytvořily v oblasti Českého Švýcarska v měkkém pískovci několik divokých soutěsek, které jsou pro zdejší krajinu typické. Proslulá je řeka Kamenice s Edmundovou a Divokou soutěskou, které byly v minulosti splavněny a využívají se v turistické sezoně pro plavbu návštěvníků na lodičkách.

Pavlínino údolí s Chřibskou Kamenicí
Pavlínino údolí s Chřibskou Kamenicí

Turistika

Turistika má v oblasti Labských pískovců a Českého Švýcarska dlouhou tradici, sahající přes 300 let do minulosti. Již v letech 1701–1711 nechal František Karel Clary-Aldringen vybudovat na skalném ostrohu vysoko nad hladinou Labe nejstarší vyhlídku v oblasti – Belveder. K tradičním turistickým oblastem Labských pískovců patří také Tiské stěny, zmínku o nich najdeme již v průvodci po děčínském panství z roku 1828. První návštěvníci propluli Edmundovou soutěskou na Kamenici roku 1890. Z dalších turistických cílů jmenujme například Ostrovské stěny, nejvyšší českou stolovou horu Děčínský Sněžník s historickou rozhlednou, Labský kaňon, nejmohutnější pískovcový kaňon Evropy, nebo vyhlídky v Jetřichovických stěnách.

Pohled na Děčín z Pastýřské stěny
Pohled na Děčín z Pastýřské stěny

Severní stezka Via Czechia

Trasa Severní stezky vede od východní hranice CHKO Labské pískovce u Tisé po červené turistické značce přes Ostrov, Děčínský Sněžník, Děčín, Labskou Stráň do Hřenska. Odtud pokračuje národním parkem České Švýcarsko rovněž převážně po páteřní červené značce přes Pravčickou bránu, Mezní Louku, Jetřichovice až na hranici národního parku s CHKO Lužické hory v obci Studený. Celkem tento úsek Severní stezky měří 71 kilometrů a je rozdělen na čtyři celodenní etapy. Unikátem trasy v Českém Švýcarsku je kilometr dlouhý úsek vedený soutěskou Kamenice, který lze absolvovat pouze plavbou lodí. Plavební sezona zde trvá od dubna do října, mimo toto období je soutěska uzavřena, a je tedy nutné zvolit alternativní trasu.

Mariina vyhlídka sloužila původně jako požární pozorovatelna
Mariina vyhlídka sloužila původně jako požární pozorovatelna

Cyklistická varianta

Cykloturisté najdou na území Labských pískovců a Českého Švýcarska značené cyklotrasy nebo cyklostezky. Je třeba mít na paměti, že mnoho pěších značených cest není pro kola vhodných a v národním parku České Švýcarsko mohou cyklisté jezdit jen po silnicích a vyznačených cyklotrasách. Cyklistická varianta Severní stezky vede z výše uvedených důvodů převážně po zcela jiných cestách než základní pěší trasa. Z Tisé tak směřuje přímo na vrchol Děčínského Sněžníku, odkud vede do Děčína severní cestou kolem osady Maxičky. Následuje úsek po Labské cyklostezce podél levého břehu Labe a přívozem do Hřenska. Odtud trasa stoupá k rozhledně Růženka a do Jetřichovic vede přes Dolský mlýn a údolím Jetřichovické Bělé. Poslední úsek do Studeného je třeba jet po silnici přes Rynartice s vyhlídkou na Křížovém vrchu. Cesta rezervací Pavlínino údolí je pro cyklisty uzavřená a beztak neprůjezdná. Celá trasa měří 54 kilometrů a na horském nebo trekingovém kole je zvládnutelná za jeden den.

Podrobné informace v knize Severní stezka – Českem od západu k východu, vybavit se můžeš i Vandrovníkem.

Mapy ke stažení, gpx soubory nebo PDF itinerář najdeš na webu www.viaczechia.cz. Podrobný itinerář nalezneš zde.

Ubytování a jídlo

Ubytování pod střechou minimálně každých 20-25 km, potraviny možno doplňovat průběžně.

Doporučené ubytování:
Hřensko – penzion Plynárna
Mezní Louka – Hotel mezní louka / Penzion U Fořta, stanovat lze v kempu Mezní louka
Studený – penzion Kamzík

Základní trasa

Tisá - Studený

Orientační rozpis po dnech

Tisá – Děčín 17,40 km
Děčín – Hřensko 19,90 km
Hřensko – Mezní Louka 16,50 km
Mezní Louka – Studený 17,20 km

Zajímavé vybavení

Pomoz ostatním a přidej informace o této túře

Odpovídáte na komentář: