Přes Krušné hory stezkou Via Czechia

Krušné hory

Krušné hory jsou naším nejdelším pohořím, svou celkovou délkou dosahují přibližně 130 kilometrů a vytvářejí tak výrazný hraniční i klimatický předěl mezi Saskem a severozápadními Čechami. Zatímco v nejvyšších polohách se Krušné hory vyznačují poměrně plochou krajinou, ze které vystupují nepříliš vysoké kopce, jejich jižní svahy padají strmě a s velkým převýšením do podkrušnohorských pánví.

Krajina a historie Krušných hor byla v minulosti ovlivněna těžbou nerostných surovin, koneckonců od slova „krušit“ (tedy těžit) pochází i jejich jméno. Na mnoha místech se od středověku dobýval cín, měď, stříbro, olovo, železo nebo uran a pozůstatky po těžbě najdeme na mnoha místech. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří byl v roce 2019 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Krušné hory už dávno nejsou synonymem pro totálně zničenou přírodu. Kdysi uschlé smrky se vzpamatovaly z kalamity způsobené kyselými dešti a dnes se lesy na krušnohorských pláních opět zelenají. Přes četné přírodní rezervace a krajinné bohatství netvoří Krušné hory ucelené velkoplošné chráněné území typu chráněné krajinné oblasti. Najdeme tu však několik přírodních parků: na západě pohoří Přebuz a Jelení vrch, u Božího Daru Zlatý kopec, u Chomutova Bezručovo údolí, mezi Mníškem a Bouřňákem Loučenská hornatina a mezi Cínovcem a Petrovicemi přírodní park Východní Krušné hory.

Turistika

Relativně plochý reliéf Krušných hor s hustou sítí značených cest nabízí mnoho příležitostí pro turistiku, a to jak pěší, tak na kole nebo na lyžích. Místy vedou stezky málo osídlenou krajinou s minimem infrastruktury, a turisté tak musí být do značné míry soběstační. Mezi tradiční turistické oblasti Krušných hor patří oblast Božího Daru s horou Klínovec, horské obce Abertamy a Horní Blatná s nedalekou rozhlednou, oblast Klínů a Flájské přehrady, Cínovec nebo rozhledna Komáří vížka na Komářím vrchu.

Severní stezka Via Czechia

Krušné hory představují nejdelší samostatný úsek Severní stezky Via Czechia – trasa mezi Kraslicemi a Tisou má celkovou délku 186 kilometrů a je rozdělena do osmi etap. Přechod tohoto pohoří začíná na jeho západním okraji v obci Kraslice a na opačné straně končí u Tiských stěn, přičemž krátce předtím trasa zasahuje do CHKO Labské pískovce. První tři etapy vedou Klínoveckou hornatinou, zatímco u Měděnce vstupuje Severní stezka na dalších pět etap do Loučenské hornatiny.   

Přejít pěšky Krušné hory vyžaduje nejenom dostatek času, ale také odhodlání. Ne každému se totiž budou líbit dlouhé úseky vedoucí po asfaltových cestách, které jsou pro toto pohoří typické. Na druhou stranu putování usnadňuje pozvolnější výškový profil, než jaký bychom čekali u hor takové rozlohy.

Začátek i konec části Severní stezky vedoucí přes Krušné hory je dobře přístupný veřejnou dopravou – do Kraslic vede železniční trať ze Sokolova. Zejména centrální a východní část Krušných hor je typická menší hustotou ubytovacích míst a další infrastruktury, vyplatí se tedy zajistit si předem noclehy, případně mít s sebou dostatečné zásoby potravin.

Cyklistická varianta

Přes celé Krušné hory vede cyklistická Krušnohorská magistrála, označená jako cyklotrasa č. 23. Od Chebu po Děčín měří celkem 242 kilometrů a v celém jejím průběhu se na ni napojuje řada stezek a značených turistických cest pro pěší, cyklisty i milovníky bílé stopy. Cyklistická varianta Severní stezky přes Krušné hory měří 186 kilometrů s celkovým stoupáním 3100 metrů a lze ji absolvovat za 3–4 dny. Etapový přejezd Krušných hor na kole je díky množství pěkných asfaltových cest a relativně plochému reliéfu čirou radostí. Cyklistická varianta Severní stezky sleduje převážně její základní pěší trasu a z větší míry využívá značených cyklotras.

Podrobné informace v knize Severní stezka – Českem od západu k východu, vybavit se můžeš i Vandrovníkem.

Mapy ke stažení, gpx soubory nebo PDF itinerář najdeš na webu www.viaczechia.cz

Ubytování pod střechou minimálně každých 20-25 km, potraviny možno doplňovat průběžně.

Doporučené ubytování:
Horní Blatná – penzion Javor, koliba Lupin (možnost stanování na zahradě)
Boží Dar – apartmány Engadin
Hora Sv. Šebestiána – penziony Reto a U soudu
Zákoutí – Chata Bernava
Lesná – Hotel Lesná
Český Jiřetín – Chata Barbora (u chaty lze i stanovat)
Adolfov – Hotel Adolfovský dvůr