Hřebenovkou z vrcholu Brauneck na Benediktenwand

Krásnou, ale dlouhou túrou na vrchol Benediktenwand je hřebenovka od vršku Brauneck, který je východním zakončením celého masívu. Vrcholu Brauneck dosáhneme zcela snadno lanovkou z městečka Langgries (pěšky 2,5–3 hod., cesta č. 451). Dále k západu vede pěkný a několika skalnatými vrcholy zpestřený hřeben, kde naší pozornosti jistě neunikne několik tabulek a křížů, upomínající na oběti úderu blesku. Hřeben je skutečně značně nebezpečným místem (minimum možností k ústupu) a tak bychom se na tuto túru měli vydávat pouze za stabilního pěkného počasí.

Prvním vrcholem, který však stezka obchází za cenu ztráty několika desítek metrů po jižní straně, je Schrodelstein (zkušenější turisté však mohou přejít přímo přes skalnatou špičku). Cesta pokračuje do sedla a po hřebeni vystoupíme na vršky Stangeneck (1 646 m) s parádními rozhledy na hradbu pohoří Karwendel. Při sestupu se na západním obzoru již objevuje charakteriský vrchol Benediktenwand. Cesta přechází příkré stěny vrcholu Vordere Kirchstein (1 670 m) a vyjde na výhledový Latschenkopf (1 712 m). Následuje pokles asi o 100 výškových metrů do sedla Feichtecksattel (1 626 m), kde cesta dělí do dvou směrů. Ostrý vršek Acheslkopfe je možné přejít přímým, ale náročnějším a částěčně zajištěným chodníkem nebo můžeme celý masív obejít po severní straně. Pokud je počasí na naší straně, volíme variantu č. 1. K první výšině čtyřvrcholu Acheslkopfe vyjdeme pomocí snadného ocelového žebříku. Následuje pestré lezení mezi skálami a kosodřevinou, tu a tam zabezpečené lany. Nejvyšší vrchol hřebene (1 709 m) však pěšina obchází po pravé straně. Pokud budeme mít štěstí, můžeme se zde setkat s kozorožci.

Cesta pokračuje do sedla Rotöhrsattel (1 615 m), kde se setkáme s východní výstupovou cestou od chaty Tutzinger. Po hřebeni pohodlně vyjdeme na vrchol Benediktenwand. Celkový čas přechodu od vrcholu Brauneck cca 4 hod. Pokud chceme přejít celou hřebenovku, pak nás do osady Jachenau na západním konci hřebene čeká ještě dobré 3–4 hodiny pochodu. 

Turisticky nejvýznamnější chatou v oblasti najdeme přímo pod severní stěnou masívu –Tutzinger Hütte (1 327 m, majetek DAV, kapacita 92 míst, otevřeno od začátku května do začátku Bayerische Voralpen listopadu, info: www.dav-tutzinger- huette.de). Ostatní chaty v okolí mají jen okrajový význam (Brauneck Haus na vrcholu Brauneck na východním konci hřebene, Neuland Hütte a Freisinger Hütte v údolí Längentall na severovýchodě území).

Na severním okraji masívu to je obec Benediktbeuern (617 m, 3 000 obyvatel), ležící 10 km severně od jezera Kochelsee. Nejpřitaž- livější stavební památkou a skutečnou dominantou jinak plochého kraje je renesanční komplex klášteru St. Benedikt Kloster (z let 1669–75) s několika významnými budovami (kostel St. Benedikt, kaple Anastaziakapelle atd.). Vzorně udržovaný objekt je dnes sídlem vysoké teologické školy řádu Selasiánů Don Bosco. Prohlídka (3€) a ubytování (26,5€) možné. Další vhodná výchozí místa hledejme na jižní straně masívu v údolí Jachental – Bäcker, Jachenau a další.

Základní přístupovou komunikací je dálnice A 95 (Mnichov – GaPa), kterou opustíme výjezdem „Petzenberg“ a přes stejnojmennou obec dojedem do osady Benediktenbeuern. Pokud bychom chtěli masívu Benediktenwand dosáhnout od jihu, pak pojedem z lázní Bad Tölz po cestě č. 13 do Lenggries a místní komunikací do Jachenau. Nejbližší žel. stanice je v Bad Tölz.