Hřebenovka v Elborzu (Yakhchal, Sarmarhoo, Kaman)

K nejzajímavějším hřebenům v centrální části pohoří Elborz patří masív tvořený ve směru z východu na západ vrcholy Koheno (4082 m), Yakhchal (4197 m), Sarmahoo (4165 m) a Kamah Kuh (4234 m). Při pohledu do mapy najdete tuto skupinu čtyřtisícovek kousek na sever od populárního lyžařského střediska Dizin. Ve skutečnosti však odtamtud není na tuto horskou skupinu vůbec vidět, neboť ji zastiňují blíže položené hřebeny.

Zahlédnout ji nelze ani z žádné silnice napříč pohořím. Trek do této relativně odlehlé oblasti je přitom poměrně snadný a nabízí báječnou hřebenovku přes tři čtyřtisícovky a táboření u malebného ledovcového jezírka. Výchozím bodem túry je vesnička Varengeh Rood (2800 m), ke které se těsně před Dizinem stáčí krátká odbočka. První úsek cesty vede pod vrcholem Kamah Kuh, jehož zdolání bude ovšem až finální fází treku. Nejprve je třeba obejít strmou západní stěnu štítu a dojít ke sněhovým polím na jeho severním úbočí. Tady se nachází stejnojmenné jezírko Kaman (3700 m), jehož okolí je ideálním tábořištěm, kde lze zakončit první den výpravy.

Další den se ponese ve znamení velké hřebenové túry, při které budou postupně zdolány tři nejvyšší kóty hřebenu. Nad jezem se tyčící Kamah Kuh si necháme až na konec, ale nejprve se vydáme na Yakhchal (4197 m), který leží východně od tábora. Odtud je to přes blízké sedlo jen kousek na sousední Sarmahoo (4165 m). Odtud se naskýtá pěkný výhled do širokého okolí. Obzoru na jihovýchodě dominuje kužel Damavandu a na západě se zas v dálce třpytí štíty masívu Tacht Suleyman, jehož součástí je druhá nejvyšší hora země Alam Kuh. Ještě dramatičtější je pohled na blízký Azad Kuh (severním směrem) a Kholeno Bozorg (východním směrem).

Z vrcholu Sarmahoo pokračujeme přes další sedlo západním směrem k vrcholu Kaman Kuh. Ještě než jej dosáhneme, musíme zdolat nebo podejít asi 4150 metrů vysoký bezejmenný předvrchol. Zpět z hory Kaman Kuh nelze bohužel sestoupit alternativní cestou. Z ostatních světových stran je tento vrchol přístupný jen horolezcům. Pokud vede zpět k jezeru nějaká zkratka, pak není vyznačena na žádné dostupné mapě. Nenarazíte-li tedy na nějaké zkušené místní horaly, raději se vraťte stejnou cestou. Zpět do civilizace se můžete následující den vrátit stejnou cestou (tj. do vesnice Varengeh Rood) nebo pokračovat na sever k úpatí hory Azad Kuh a tam túru zakončit v osadě Kalak Bala (odjezd možný obvykle jen najatým autem) nebo v níže položené vesnici Minak, kde lze následující den ráno naskočit do minibusu.

V tomto případě doporučuji druhý den treku vynést hned ráno batohy od jezera Kaman pod severní stěnu vrcholu Yakhchal a tam se utábořit večer po zdolání všech čtyřtisícovek. Právě tady totiž začíná ona zmiňovaná odbočka na sever pod Azad Kuh. Další možností je výpravu ukončit v osadě Nessen, kam vede od jezera Kaman přímá cesta severozápadním směrem. Na internetu nelze bohužel dohledat žádnou použitelnou mapku popisované oblasti. V Íránu však můžete s trochou štěstí sehnat velký barevný náčrtek nazvaný Central Alborz z produkce nakladatelství Gitashenasi, kde jsou celkem dobře označené všechny obvyklé trekové i horolezecké trasy. Mapa je v perštině, ale jména důležitých hor a větších vesnic jsou na ní přepsána i do angličtiny. Také jsou zde srozumitelné piktogramy a značky označující tábořiště, horské chaty atd.

Na popisované trase nestojí doposud žádný útulek ani chata. Ve vesnicích lze občas sehnat ubytování v soukromí, ale nelze na to spoléhat. Ideálním tábořištěm je okolí jezírka Kaman.Jídlem je třeba se zásobovat před cestou. S vodou nejsou problémy, i když na konci léta jejích zdrojů výrazně ubývá.

Stan, pohorky, trekové hůlky.Začátkem a koncem sezóny se mohou hodit rukavice a čepice.

Odbočka k vesnici Varengeh Rood se nachází na silničce spojující Teherán se známým zimním (lyžařským) centrem Dizin. U odbočky se můžete nechat vysadit z minibusu do Dizinu a pokusit se dál dojet stopem. Nebo se tam vydejte taxíkem z Dizinu či od odbočky na Dizin z dálnice spojující Teherán a Čálus. Těžko říci, co vyjde levněji.

Z vesnice Kalak Bala, kde lze případně trek zakončit, se jen těžko dostanete veřejnou dopravou. Musíte najmout auto. Větší šanci chytit nějaký minibus budete mít v níže položené obci Minak, kam sejdete za asi 2 hodiny. Silnice odtud vede směrem na západ a nad průsmykem Kandovan se napojuje na frekventovanou trasu Teherán Čálus.

1. Varengeh Rood – jezero Kaman
2. Yakhchal – Sarmahoo – Kaman Kuh
3. sestup do vesnice Varengeh Rood (Kalak Bala nebo Nessen)

Popisovaný trek lze spojit se zdoláním hory Azad Kuh (viz trek: Výstup na Azad Kuh). Pokud se rozhodnete túru prodloužit o jeden den, tak není nic jednoduššího, než k cílům výpravy přidat i vrchol Koheno (4082 m) úplně na východní straně masívu, kam se vystupuje též přes Yakhchal, ale jedná se o velkou zacházku. Ze sedla mezi Yakhchalem a Kohenem lze sestoupit na jih a túru zakončit až v Dizinu, což může zabrat asi dva dny.