Hřebenovka snů – přechod hlavního hřebene Karavanek

Karavanky – takřka stovka kilometrů horských štítů, sedel, travnatých hřebenů a zelených údolí. Ovšem blízkost atraktivních Julských Alp odsouvá pohoří vždy až na druhou kolej. Přitom mohou hory nabídnout něco, co „julky“ nikoli – nádhernou samotu, jistotu táboření v horách bez pocitu přísného ochránce přírody číhajícího u zadku a v neposlední řadě snadný a jednoduchý přístup. Vydejme se tedy jen tak trochu porozhlédnout z horizontu hor na pomezí Slovinska a Rakouska.

DOPORUČUJEME: Nejširší nabídku průvodců a map Karavanek (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo na e-shopu KnihyNaHory.cz

Trasa přechodu

Nádherný vysokohorský trek můžeme zahájit na obou pólech pohoří, ale nejlépe je začít na východním okraji pohoří. Vymezení hřebene pohoří ještě není tak markantní a Karavanky zde tvoří spíše spletitý systém samostatných masívů(Olševa, Kordeževa glava). Naší cestu proto zahájíme až v jejich střední části. Hned úvodní túra přechodu je jednou z nejkrásnějších, ale také nejosamělejších. Hřeben Košuta (Koschuta) je úžasným, 10 km dlouhým hřebenem, kde najdeme úplně vše – nádherné louky, ostrý výrazný hřeben, stametrové skalní stěny i několik pěkných jištěných úseků.

Prvním vrcholem bude skalnatý vrch Košutnikov turn (2133 m), odkud budeme balancovat po žiletce hlavního hřebene k travnatým hrbům Kladivo a Veliki vrh. Do cesty se staví první lezecká vložka při sestupu po ocelových lanech do sedla Korošnica. Nedaleko sedla pěkná salaš a nádherná louka k táboření (voda). Další etapou se po přesunu do sedla Ljubelj dostáváme do nejvyššího patra pohoří. Výstup na vrchol Veliki Stol můžeme zpestřit krátkým odskokem na jeden z vizuálně nejkrásnějších vrcholů pohoří – Vrtača. Nocleh na nejvýše položené chatě v pohoří pak za těch 13 euráčů jistě stojí. Cesta pokračuje přes kosodřevinový hřeben Belščica a vyjde na holé Golici. V blízkém sedle Rožca opět krásné místo pro táboření. Hřebenovka zde vstupuje do své západní poloviny. Čekají nás spíše travnaté vrcholy Dovška Baba a dominantní Kepa (několik pěkných jištěných pasáží). V sedle Sedlič (nádherné místo pro tábor u salaší Na Planji) značení končí, viditelná stezka však nikoli. Přejdeme přes vršky Murnovec a Trupejevo poldne, kde se budeme muset „popasovat“ s orientačním rébusem při přechodu vrcholů Vošca, Tamarča a dalších, spíše zalesněných kót (množství lesních cest, dobrá mapa nutností). Od silnice v Korenském sedle opět podle značek vyjdeme na Trojmezník (Peč), kde naše cesta definitivně končí. Na celý hřeben nám postačí cca 5 – 6 dní.

Mapy a průvodce: Celý hřeben najdeme na několika mapách jak rakouské, tak slovinské produkce. Ty druhé jmenované jsou snad přece jen precizněji zpracované. Na přechod budeme potřebovat list Karavanke – osrednji del a Julijske Alpe – vzhodni del (obě mapy vydala PZS v měřítku 1:50 000. k dostání také v ČR). Oblasti se podrobně věnuje průvodce nakl. Mirago – Slovinské a chorvatské hory (2007).

Na celém hřebeni jsou rozmístěné horské chaty. Více na www.pzs.si

Pro přechod celého pohoří je však optimální vlastní stan.

Obvyklé věci na turistiku + pohyb na feratach (úvazek, feratový set, helma). V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém.

Jednoduchý a především rychlý přístup po rakouské dálnici A 2 (Wien – Vilach). po podhůří na severní straně zajíždí množství lokálních silnic. Pokud bychom do hor vstupovali od jihu, tedy ze strany slovinské, pak musíme hory překonat některým z horských přechodů nebo tunely (placený Karawankentunnel nebo zdarma přes Ljubeljský tunel).

1. den – Zell-Pfare/Sele-Cerkev – sedlo Korošnica

2. den – sedlo Korošnica – Dom pri izviru Završnice

3. den – Dom pri izviru Završnice – sedlo Rožca

4. den – sedlo Rožca – sedlo Sedlič

5. den – sedlo Sedlič – spaní poblíž vrchol Woschza

6. den – blízko vrcholu Woschza – Seltschach

Výstup na nejzápadnější vrchol Karavanek – Dreiländereck