Překrásné zajištěné cesty Jubiläumsweg a Heilbronner Weg zpřístupňují takřka celý hřeben Allgäuských Alp. Nejedná se o klasický „klettersteig“, ale o skutečnou dálkovou cestu, která je jen na nejobtížnějších úsecích zajištěna. Protože cesty jsou dílem německých horských spolků, vede jejich průběh jak po rakouské straně, tak územím Německa.
Allgäuské Alpy – Rakousko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Náročnost
Přechod po obou cestách Allgäuských Alp a spojovacím úsekem mezi nimi je náročným podnikem, na který si mohou troufnout jen zkušení turisté. Vzhledem k nedostatku vhodných míst pro táboření je nutné využít pohostinnosti horských chat. Jištěné úseky vyžadují na mnoha místech značnou koncentraci a jistý krok.
1.den – Forchach – Schwarzwassertal – Bockarscharte – Prinz-Luitpold-Hütte, 5–6 hod., převýšení 1 250 m
Dálková cesta Jubiläumsweg začíná na německém území v turistickém středisku Willers Alm. Trasu je možné nastoupit také od rakouské strany z obce Forchach v údolí Lechtal. Zn. cesta č. 427 vede velmi dlouhým údolím Schwarzwassertal a přestože vede po pevné vozovce, není cesta pro pěšího turistu vůbec nudná. Ve spodním úseku má charakter bujnou zelení porostlého kaňonu, od chaty Hassenenteufelhütte se přidávají alpské louky, na jihu nás provází pohledy na nádherný skalnatý rozervaný hřeben Rosskarspitze.
U lovecké chaty Fuchswaldhütte opouštíme cestu a svahem dojdeme k rozcestí. Vlevo vedoucí cesta č. 427 vede do sedla Balkenscharte (možný přístup na chatu Prinz-Luitpold-Hütte, který lze spojit s výstupem na nádherný štít Hochvogel). Na Jubilejní stezku se však napojíme krátkou spojkou vedoucí doprava ve směru vrcholu Sattelkopf.
Dálkový chodník míří nejprve do sedla Bockarscharte (2 164 m), kde nás čeká asi jediné těžší místo prvního dne putování – překonání cca 300 m vysokého suťového a skalnatého srázu. Ze sedla můžeme za dvacet minut vystoupit na pěkný vrchol Glasfelder Kopf s mohutnou kamennou mohylou. Cesta pak pokračuje k neobyčejně krásně situované chatě Prinz-LuitpoldHütte (1 864 m) pod neskutečnou pyramidou vrcholu Hochvogel.
2.den – Prinz-Luitpold-Hütte – Raucheck – Kreuzeck – Kemptner Hütte, 9 hod., převýšení kolem 1 500 m
Orientačně nejkomplikovanější část hřebenového přechodu. I když slovo „hřebenový“ zde není až tak zcela na místě. Tato nesnadná trasa spojuje mezi sebou cestu Jubiläumsweg a navazující jištěnou cestu Heilbronner Weg. Od chaty Prinz-Luitpold-Hütte nejprve přecházíme úbočím vrcholů Wiedermerkopf a Vorderer Wilder na sedlo Himmelecksattel. Ze sedla pohled na krásný travnatý vrchol Höfats.
Mírně klesajícím traverzem sejdeme k salaším Wildefeldhütte a odtud stoupáme směrem na hlavní hřeben. Značená cesta č. 433 vede traverzem v blízkosti hřebene k jezírku Eisssee a po dosažení travnatého hřebene stoupá k vrcholu Raucheck (2 384 m). Jsme opět na hlavním hřebeni Allgäuských Alp a před námi je nejkrásnější část cesty, která se již dá nazvat hřebenovkou.
Otevřeným terénem s báječnými pohledy na protější hřeben Lechtálských Alp překračujeme na své pouti vrchol Kreuzeck (2 375 m) a míříme ke kamennému hnízdu nejvyšších štítů pohoří – Krottenkopf. Před vrcholem Krottenspitzen uhýbá cesta vlevo a přes často vysněžený kotel Märzlekar dojde traverzem do sedla Fürschiessersattel. Odtud jednoduše sejdeme k chatě Kemptner Hütte (na německém území).
3.den – Kemptner Hütte – Mädelegabel – Bockkarkopf – Wilder Mann – Hohen- bachtal – Holzgau, 9 hod., převýšení 900 m
Cesta Heilbronner Weg byla vytyčena v letech 1897–99 alpským spolkem z Heilbronnu, který se dodnes o cestu stará a opravuje ji. Zajištěných úseků není mnoho a milovníci „klettersteigů“ budou možná trochu zklamáni. Jisticích pomůcek je užíváno jen sporadicky a jsou instalovány spíše pro sváteční turisty než lezce. Přesto je cesta poměrně náročná a její překonání je závislé na perfektním počasí (prakticky po celé její délce není možné cestu přerušit).
Z chaty Kempten Hütte jdeme nejprve po loukách a suťovými splazy na sedlo Obere Mödeljoch (1 974 m) a míjíme rozervaný vrcholek Kratzer k malému jezírku Schwarzmilzsee (2 250 m). V dalším úseku lehkým terénem přecházíme přes sněhové pole, které je pozůstatkem ledovce Schwarzmilzferner. Kamenitými svahy Mädelgabel a Hochfrottspitze dosáhneme sedla Bocckarscharte (2 504 m, jediné ústupové místo na německou chatu Waltenbergerhaus).
Ocelovými lany zabezpečeným úsekem vystoupíme na vrchol Bockkarkopf (2 608 m). Po sestupu do sedla Socktalscharte následuje opět zabezpečený traverz východní stěnou vrcholu Wilder Mann (2 578 m) a opět šplháme na hranu hřebene, kde vystupujeme na vrchol Steinschartenkopf (2 615 m), který je zároveň nejvyšším bodem cesty.
Dolů scházíme po 15 m vysokém žebříku a hladkými stěnami sejdeme do sedla Kleine Steinscharte. Ze sedla se Heilbronnská cesta stáčí na německé území, takže ji opouštíme a dlouhým sestupem sejdeme po cestě č. 439 do údolí Höhenbachtal.
Pokud toho ještě nemáme dost, tak ze sedla Kleine Steinscharte můžeme po krátké jištěné cestě vystoupit na druhý nejvyšší vrchol pohoří – Hohes Licht (2 651 m). Na závěr nás čeká jen nekonečný a monotónní sestup do lechtálské obce Holzgau, kde naše cesta definitivně končí.
Ubytování a jídlo
Spaní na horských chatách Prinz-Luitpold-Hütte a Kemptner Hütte.
