Mimořádně atraktivní trek v Nepálu vede do základního tábora Everestu a zpět přes tři pětitisícová sedla údolím Gokyo s nádhernými smaragdovými jezery. Užijete si fantastické panorama Himálaje, výhledy hned na čtyři osmitisícovky, přívětivé Nepálce i jedinečnou duchovní atmosféru nejvyššího pohoří světa.
Himálaj, NP Sagarmatha – Nepál
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Vedle oblíbených a frekventovaných treků, např. kolem Annapuren nebo do základního tábora pod Mt. Everest tzv. EBC trek, najdeme v Nepálu i další zajímavé trasy. Trek přes 3 sedla v oblasti Everestu patří s celkovou délkou cca 225 km a převýšením cca 13.000 m k fyzicky a technicky náročnějším trekům. Vše se dá při dobré kondici v pohodě stihnout za 3 týdny. Výhodou této trasy oproti EBC treku je, že zde vzhledem k její náročnosti potkáte daleko menší počet turistů. Další výhodou je začátek v Lukle (2800 m) a postupné získávání výšky, které napomáhá lepší aklimatizaci pro kótu 5.000 m.
Naše skupina čítala čtyři členy, všichni jsme již pánové se šedivými vlasy 55+ a někteří i trochu starší… Na základě našich zkušeností si myslím, že toto je asi optimální počet pro podobné akce. Skupina se vejde do 1 taxi, do 2 pokojů či jedné helikoptéry. Oproti dvojicím cestovatelů je zde výhoda, že v případě jakýchkoliv problémů může jeden člověk zůstat se zraněným či nemocným a další dva dojít pro pomoc.
Trek mezi himálajskými velikány
Trek přes 3 sedla prochází třemi údolími a přes tři sedla vyšší než 5.000 m a po cestě lze vystoupit až na šest trekkingových vrcholů nad 5.000 m (bez povolení). Na trase se v celé své kráse ukážou hned 4 osmitisícovky: Everest, Lhotse, Makalu a Cho Oju. Vede přes hlavní město/vesnice národa Šerpů Namche Bazaar a nechá vás žasnout nad jeho skromností a houževnatostí. Se vzrůstající výškou ubývá rododendronů a přibývá kamení, v závěru cesta vede po kraji morény ledovce Khumbu, který padá z Everestu.
Odbočka na vrchol Kala Pattar je odměnou za náročný pochod a skýtá výhledy Everest z bezprostřední blízkosti. Náročnější přechod sedla Cho La Pass dovolí přejít k malebným jezerům Gokyo pod majestátní Cho Oyu. Unavené tělo i morál prověří výstup na vyhlídkovou horu Gokyo Ri, odkud vidíte 4 osmitisícovky najednou. Fyzickou náročnost treku kompenzuje za příznivého počasí přírodní nádhera a duchovní energie oblasti.
Den 1 a 2: do vesnice Šerpů
Letiště v Lukle je neblaze proslulé velmi krátkou přistávací dráhou, lety navíc často komplikuje počasí. To zamíchá kartami i nám, do Lukly doletíme s jednodenním mezipřistáním v Salleri.
Vstříc dobrodružství vyrážíme z Lukly (poplatek místní vládě v Khumbu ve výši 2.000,- NPR/os. za vstup do oblasti) údolím řeky Dudh Khosi, cesta se klikatí stále nahoru a dolů. Dnes míříme do 12 km vzdálené vesnice Monjo, která se nachází prakticky ve stejné nadmořské výšce jako Lukla, přesto za den nastoupáme více než 1.000 výškových metrů. Ještě před večeří vyrážíme nasbírat další aklimatizační metry na skálu nad vesnicí, kde stojí místní budhistická „gompa“.
Další den nás zavede do Namche Bazaaru, hlavního turistického i správního centra oblasti Khumbu. Hned za vesnicí Monjo se nachází vstupní brána do národního parku Sagarmatha National Park (vstup 3.000,- NRP/os). Do svérázného Namche Bazaaru nevede jediná silnice, veškerou dopravu obstarávají karavany jaků a občasné lety vrtulníků, přesto je tu velmi živo. Hotely, ubytovny, restaurace, bary, dokonce kino, ve kterém každý večer promítají filmy s horolezeckou tematikou.
Za Namche se cesta rozděluje – jedno údolí vede na severozápad do osady Gokyo a ke slavným stejnojmenným jezerům, druhým se přes neméně proslulé Tengboche dostanete do základního tábora pod Everestem. Máme v plánu projít oboje, přechod mezi oběma dolinami vede přes známé a obávané sedlo Cho La ve výšce 5350 m.
Den 3: nepodcenit aklimatizaci
Kvůli aklimatizaci je vhodné v Namche Bazaaru zůstat alespoň den navíc. Vhodných aklimatizačních cílů je v okolí řada. Z kopce nad Namche si poprvé prohlížíme úchvatná velehorská panoramata. Everest, Lhotse, Nuptse, Cholatse a největší krasavice mezi horami Ama Dablam, vše jako na dlani. Na kopci nad vesnicí (cca 3.800 m) nás zaskočí moderní stavba místního muzea a galerie Sagarmatha Next s enviromentální expozicí o odpadech v oblasti Everestu, která má upozornit na udržitelnost turistiky v regionu.
Další aklimatizační výlet do šerpských vesnic Khumjung a Khunde a na vrchol hory Gong-Ri (cca 4.050 m). Při zastávce v luxusním Hotelu Everest View (3.880 m) bohužel výhledy na masiv Everestu a Lhotse skrývají mraky. Ve vesnici Khumjung stojí za návštěvu starobylý klášter, ve vesnici Khunde míjíme Hillaryho Hospital, místní nemocnici, vybudovanou roku 1966. Na vrcholu Gong-Ri stojí památníky Hillarymu a jeho ženě Luise a dceři Belindě, které tragicky zahynuly při přistání letadla v Lukle v roce 1975. Přes Hillaryho vyhlídku a nepoužívané letiště v Syangboche sestupujeme zpět dolů do Namche Bazaaru.
Den 4-7: lákadla oblasti Solu Khumbu
Další etapa nás zavede do vesnice Deboche. Po cestě se zastavujeme v Tengboche Monastery, největším a nejznámějším budhistickém klášteře v Nepálu, a vystoupáme nad klášter k místním gompám.
Pátý den treku vystoupáme do vesnice Dingboche, která leží už ve výšce úctyhodných cca 4.400 m. Hranice 4.000 m je skutečně cítit a po cestě všichni lapáme po dechu. Naše cca 9-10 kg batohy se zdají býti výrazně těžší. Do vesnice dorazíme opět těsně po poledni a po krátkém odpočinku vyrážíme na odpolední aklimatizační túru.
Kvůli ztrátě jednoho dne a slunečné předpovědi vynecháváme původně plánovanou aklimatizační túru z Dingboche na blízký vrchol Nangkartshang (5.073 m). Vyrážíme přímo do další vesnice Chukhung (4.800 m), posledního obydleného místa pod známým trekkingovým vrcholem Imja Tse (Island Peak, 6.189 m), na který už je třeba mít povolení k výstupu. Aklimatizační túrou se podíváme alespoň do jeho základního tábora. Přestože spíme „jen“ o 400 výškových metrů výše oproti předešlé noci, všechny trápí lehká bolest hlavy a menší problémy s dýcháním. Další den podnikáme aklimatizační výstup na první velký vrchol našeho treku: Chukhung Ri (5.543 m).
Akutní horská nemoc (AHN) je zdravotní komplikace spojená s pobytem ve vyšších nadmořských výškách cca nad 4.000 m. Problémy mohou u jedinců s pomalejší tvorbou červených krvinek nastat i dříve. Tělo trpí dlouhodobě nedostatkem kyslíku, což se projevuje zejména zvýšenou dušností, únavou, bolestmi hlavy a později, v případě dlouhodobého pobytu ve vysoké nadmořské výšce, i např. edémem plic nebo mozku, které mohou skončit smrtí. Nejúčinnější „lékem“ je rychlý setup pod 3.000 m. K dočasnému tlumení prvních příznaků lze použít lék na ředění krve v ČR prodávaný pod názvem Diamox/Diluran. Je pouze na předpis, proto se předem poraďte se svým lékařem. (co je to výšková nemoc a jak ji řešit).
Den 8 a 9: na dosah Everestu
Pro přechod nejvyššího sedla na trase na poslední chvíli sháníme nosiče, který by nám odlehčil náklad. Časně ráno vyrážíme společně s málomluvným nosičem Zamagem (poplatek 3.000,- NRP) a před polednem už dosahujeme sedla Kongma La Pass s výškou 5.553 m. Uprostřed osmitisícové nádhery člověk úžasem ani nedýchá – naprosto chápu, proč se dávní poustevníci uchylovali právě do hor. Jako by tady skutečně na člověka působily vyšší síly a člověk si připadá najednou nicotně. Kocháme se výhledy na masiv Nuptse a Lhotse a osmitisícovku Makalu. Po dlouhém sestupu a přechodu morény ledovce Khumbu přicházíme do vesnice Lobuche (4.940 m) značně unavení.
Jednodenní výšlap nalehko se z vesnice Lobuche dá podniknout do základního tábora Everest Base Camp (EBC) či na vyhlídkový vrchol Kala Patthar (též Kalapathar, 5.648 m). Jelikož máme jen jeden den, musíme si vybrat. V poslední vesnici Gorakshep (5.164 m) se rozdělujeme a jen ve třech dosahujeme nejvyššího bodu našeho treku – vrcholu Kala Patthar, odkud jsou překrásné výhledy na Mt. Everest, jehož vrcholek halí čepička z mraků.
Den 10-13: ke smaragdovým jezerům Gokyo
Po dopoledním oddychu zamíříme do cca 6,5 km vzdálené Dzonglhy (4.920 m). Fotíme Ama Dablam v zapadajícím slunci a kocháme se pohledem na skalní masiv Taboche (6.495 m) a Cholatse (6.335 m). Večer pak slavíme s místními a ostatními turisty příchod Nepálského nového roku.
Další perný den nás zavede přes sedlo Cho La Pass (5.420 m) s malým ledovcem na východní straně (nesmeky byly zbytečné) a po dlouhém sestupu dosáhneme vesnice Dragnag (4.700 m).
Při poměrně krátkém přesunu do osady Gokyo (4.750 m) překonáváme největší ledovec v této oblasti – Ngozumpa Glacier. Ani po dvou hodinách nejsme na druhé straně a na závěr při výstupu na téměř 100 m morénu utíkáme před letícími kameny na nestabilním svahu. Zhruba po 3 hodinách jsme konečně v Himalayan Eco Lodge, kde je manažerem Gokyo Tenzing Sherpa, kamarád českého horolezce a skialpinisty Petra Nováka. Odpoledne si zpestříme výstupem na vyhlídkový vrchol Gokyo-Ri (5.357 m). Večer nás ale doženou různé zdravotní neduhy.
Proto další den dva lazaři zůstáváme v lodži, zbylí dva vyráží nalehko na trekingový vrchol Ngozumpa-Tse (5.553 m), vzdálený cca 10 km.
Den 14-17: zpátky do civilizace
Vyrážíme do posledního vysokého sedla Renjo La Pass (5.417 m). Díky krásnému počasí si užíváme výhledy na masiv Everestu a Lhotse, Makalu a o něco blíže se tyčí sněhobílá jižní stěna Cho Oyu. Zhoršení počasí nás nutí sestup do vesnice Lungdhen (4.350 m) co nejvíce urychlit.
Pokračujeme v sestupu do civilizace. Cestu lemují četné gompy, údolí v minulosti sloužilo jako hlavní poutní cesta do Tibetu. Dorazíme do vesnice Thame (3.800 m), která proslula jako domov Šerpů, kteří vodí horolezce na Everest. Ve vesnici bydlí i věhlasný horský vůdce Kami Rita Sherpa, který byl na Everestu již 26 krát.
Okruh se uzavírá, míříme do 15 km vzdálené vesnice Monjo. Na kávu zastavíme v Namche Bazaar a nakupujeme suvenýry. Následující den pokračujeme zpátky do Lukly, kde oslavíme závěr našeho putování.
Odlet z Lukly se kvůli počasí opět o den opozdí, taktak tedy stihneme krátkou návštěvu Kathmandu a jeho turistické čtvrti Thamel, odkud záhy odlétáme přes Dubaj do Prahy.
Ubytování a jídlo
V oblasti kolem Everestu je v současnosti už poměrně dobrá infrastruktura, a není tedy problém se každý den ubytovat v tzv. lodžích, kde je možné za slušný peníz přespat a najíst se (cca 30-40 USD/ den). Nepotřebujete tedy s sebou velké množství vybavení ani potravin a můžete trekovat „nalehko“. Téměř všechny ubytovny lze najít na www.mapy.cz a většinou mají i své FB stránky, přes které lze s nimi komunikovat v angličtině. Cestovat v jarním termínu duben-květen je výhodnější zejména z hlediska nižších cen a menšího počtu turistů.
Potřebné vybavení
Běžná trekingová výbava, pevné boty, trekové hole, nutné oblečení a spacák do nízkých teplot; mačky a cepín nejsou třeba. Čelovka do lodgií, kde není světlo. Desinfekce vody nutná.
Přímo na letišti doporučujeme koupit místní SIM (volání a zejména data jsou v rámci mezinárodního roamingu neskutečně drahá) a vybrat si z bankomatu dostatečné množství hotovosti v místní měně (NPR), prakticky všude sice berou i USD, nicméně přepočet je pro turistu vždy méně výhodný. Kromě bankomatů na letišti se nám prakticky v celém Kathmandú nepodařilo vybrat kartami MC nebo VISA, směnárny naleznete na každém rohu.
Díky hustému osídlení oblasti nikdy nejste více než několik hodin chůze k nejbližšímu obydlí. V regionu velice dobře funguje soukromá letecká záchranná služba, takže v případě úrazu či tzv. akutní horské nemoci (AHN) a za předpokladu dobrého pojištění (Alpenverein nebo ČHS-Uniqa) máte záchrannou akci v rámci pojištění.
Ceny (2022):
- Ubytování ve 2-lůžkovém pokoji: 1000,- NRP/pokoj (…pokud si dáte bohatou večeři a pár piv, dá se diskutovat o slevě až 100%)
- Porce jídla: 400-1000,- NRP (…je to jedno, jestli je to snídaně, oběd nebo večeře)
- Plechovka piva: 600–1000,- NRP (…dle nadmořské výšky, čím výše, tím dražší…)
- Nabití telefonu nebo powerbanky: 1000,- NRP
- WIFI: 500-1000,- NRP/ den
Přístup na začátek
Letecky do Kathmandu – turistická víza je možné získat přímo na letišti. Poté letecky do Lukly.
Orientační rozpis po dnech
- Lukla – Monjo
- Monjo – Namche Bazaar
- Aklimatizační den (návštěva šerpských vesnic Khumjung, Thame)
- Namche Bazaar – Tengboche
- Tengboche – Dingboche
- Dingboche – Chukhung
- Aklimatizační den (výstup na Chukung Ri 5550 m, trek do základního tábora Island Peaku)
- Chukhung – Kongma La Pass – Lobuche
- Lobuche – Kala Patthar – Lobuche
- Lobuche – Dzongla
- Dzongla – Cho La Pass – Dragnag
- Dragnak – Gokyo – Gokyo Ri – Gokyo
- Gokyo – Ngozumpa-Tse – Gokyo
- Gokyo – Renjo La Pass – Lungdhen
- Lungdhen – Thame
- Thame – Monjo
- Monjo – Lukla
Další možnosti túr v okolí
Dostupné trekové vrcholy poblíž trasy:
- Island Peak (Imja Tse), 6.160m
- Lobuche East, 6.119m
Místo letu do Lukly jet autobusem Káthmándú – Jiri a odtud do Lukly cca 6 dnů pěšky (méně turistické nižší oblasti Himálaje)
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerieZajímavé vybavení
Zkušenosti čtenářů
Ahoj,
chtěla bych se zeptat.. Zajímalo by mě, nakolik tak finačně vyjde takový „výlet“.. Zatím s tím nemám žádné zkušennosti, ale jednou bych si to chtěla splnit:-)
Děkuju za odpověď, S.
záleží na letence, nárocích atd., nás to vyšlo do 30 tis. se vším všudy (letenky Praha – Londyn – Kathmandu – Lukla, jidlo, lodge, suvenyry; bez nosicu a pruvodcu)
Ahoj,
chci se zeptat na narocnost terenu-nejde o prekonavani vyskovych rozdilu a fyzicky zaprah,ale o technickou stranku-stravila jsem nekolik tydnu vyptavanim se lidi,co tam byli a ti me utvrzovali,ze je to zaprah,ale neni to jako napr. v Alpach-uzke cesticky se srazem,lezeni jen pres sutry atd. Muj muz ma totiz na takovych mistech tendence k zavrati a pokud tam takove useky jsou nema to cenu… Tak dekuju moc za odpoved a nazor nekoho,kdo tenhle trek sel,dost by mi to pomohlo.
Trek jsem šel v říjnu 2010, prošel jsem všechny 4 hlavní údolí a kromě několika velmi dobře udělaných kovových mostků se zábradlím tam pro člověka se závratí nic překvapivého není.
Bezva,tak diky moc! Mostek by snad nemel byt problem…
No – úzké cestičky se srázy pod nimi (traverzování nad řekami) tam samozřejmě jsou, stejně jako v kterýchkoliv velehorách. Nevím, Katko, co myslíš lezením jen přes šutry. Široké, pohodlné a naprosto bezpečné cesty se vyskytují do výšek, kde jsou vesnice, ale tenhle trek je hlavně výš, nad 4000 m, kde šutry převažují a občas se po nich i docela balancuje (ale neleze, to ne). Třeba sestup z Cho La by Tvého manžela podle toho, co píšeš, mohl docela zaskočit.
Šutry nevadí, jde hlavně o srázy a cesty,ze který vidíš hned pod sebou hloubku…Každej mi právě vypráví něco jiného a každé hory jsou jiné,takže těžko říct…
Takových cest tam sice není moc, ale jsou.
Z hlediska závratí cesty i vršky dobré, ale ty ocelové mostky jsou drátové a vedou nad údolím místy poměrně vysoko, samozřejmě se houpají a díra dole se nedá přehlédnout. Pokud nepůjdete z Jiri, tak z Lukly je jen jeden dlouhý před Namche Bazarem. Pak druhý kdyby jste si zkracovali cestu a nešli už dál do Gokya. Mohla by to být překážka, přes řeky se jinak nedostanete.
AHoj chci se zeptat za kolik dní je vidět nejaká osmitisícovka pokud bych šel z Namche Bazar?
Pokud je dobré počasí, stačí vyjít na vycházku na vršek nad Namche Bazar k vyhlídce Everest View ( přes letiště k hotelu ) a uvidíš Mt. Everest, Lhotse, Nuptse, Ama Dablam, a další nepodstatné.
Ahoj,tak uz vime,jak to je se zavratema na tomhle treku-na podzim jsme vyzkouseli. Byla to krasa, ale Cho La a udoli Gokya jsme vynechali a nasli jine varianty. Martin prosel vsechnom,ale nektery useky ho staly dost premahani… Treba uz za Namche nebo Tengboche-nam nezvratarum ta cesta prijde luxus, ale je tam sraz a zadny stromy nebo kere…
Takze pro lidi se stejnym problemem-jde to,ale ne vzdy je to prijemne…
A DULEZITE duŕazen NEDOPORUCUJU TARA AIR!!! Jsou sice nejvetsi,ale neochotni,trochu neschopni, clovek jim je fuk a ti urednici se chavj dost povysne-proste: ty mi tak muzes… tyden se kvuli mlze nelitalo, my meli letet druhy den po zacatku,ale nezvladali, vymysleli si a byli frakt hrozni. A jak si nekdo postezoval,ze nechape system a ty seznamy,tak ho servali, ze taky nemusi letet vubec,kdyz je nespokojenej. Ostatni menis aerolinky se snazily vic a byly i prijemnejsi. My nakonec odleteli vrtulnikem…
Souhlasím,my byli v Lukle uvězněni kvůli nelétání 14 dní a TARA AIR opravdu byla hnusná. Nedoporučuji. Krakonoš
Ahoj, chtěla bych se zeptat, zda máte někdo zkušenost s výstupem na Island Peak. Děkuji.
Ahoj Bětko, 16.11.2011 se nám podařilo na Island Peak vystoupit. Co konkrétně potřebuješ vědět?
Ahoj Honzo, chceme jít z Lukly na Everest BC a přes Gokyo zpět a říkali jsme si, že by nebylo špatné vyjít i Island Peak. Nikde jsme ale nesehnali pořádné informace. Jen jedni známí říkali, že je od výstupu odradil velký poplatek. Chtěla bych se teda zeptat, co je na tom pravdy a taky kolik dnů vám výstup zabral. Dá se taky přespat v lodgiích nebo jen ve stanu? Moc děkuju za odpověď :)B.
V Island Peak Base Campu se spí ve stanech, poslední lodge jsou v Chhukungu. Výstup probíhá v noci od cca 1 h. po půlnoci a ten samý den už může být člověk v Chhukungu. Poplatek závisí na sezóně (méně na podzim než na jaře) a na velikosti skupiny, čím větší skupina, tím menší na osobu. CK v Thamelu budou možná chtít účtovat víc než je oficiální cena.
Ahoj
chtěla bych se zeptat zda nešel někdo tento trek na přelomu května a černa, bohužel nám to nevyjde dříve. Zajímalo by mne jak je to tam s deštěm a zda tam nebudou sesuvy půdy.
Děkuji za rady
Lenka
Množství deště asi záleží víc na štěstí. Podle této statistiky to vypadá v červnu podobně jako v září a to letos vyšlo dobře (min. po 12.9.):
http://en.wikipedia.org/wiki/Namche_Bazaar
http://www.worldclimateguide.co.uk/climateguides/nepal/lukla.php
Hory budou vidět asi jen pár hodin ráno nebo tak do 12 h. při dobrém počasí. Sesuvů půdy na treku bych se neobával, vybavuju si jen 1 místo mezi Tengboche a Pangboche, kde by mohl při velkém dešti být. A taky v korytě řeky u Dughly, ale to je pár metrů. Asi bych při dešti nešel poslední úsek do EBC, tam se jde pod potenciálním sesuvem. Při cestě busem do Jiri je pravděpodobnost dočasného zatarasení silnice vyšší, to se stalo i teď v říjnu (oproti novým silnicím u Annapuren je ale pravděpodobnost menší). Na odlet z Lukly si dejte velkou rezervu, protože 3 dny bez letu jsou běžné i v sezóně, natož v červnu. Pokud půjdete z Lukly do Jiri, asi už budou pijavice (letos byly do konce září).
ahoj, mi byli na treku do Gokya 29.4.- 18.5.2011. Skoro každý den odpoledne chodily menší přeháňky, pak se vybralo a bylo zase pěkně. Vrcholky byly vidět ráno tak do 10 hodin. Vycházeli jsem 29.4. z Lukly směr Namche a Gokyo Ri, do Jiri Bazaru jsme dorazili 17.5. Druhý den, 18.5. jsme chtěli jít na výlet do okolí Jiri (čekali jsme na turistický bus do Kathmandů) a už nás zastihl dopoledne první pořádný liják – předzvěst monzunů. Potom už pršelo každý den a síla deště se zvyšovala. Raději bych květen neplánovala, v bahně se chodí dost blbě. Ale můžete mít štěstí 🙂
ahoj, mi byli na treku do Gokya 29.4.- 18.5.2011. Skoro každý den odpoledne chodily menší přeháňky, pak se vybralo a bylo zase pěkně. Vrcholky byly vidět ráno tak do 10 hodin. Vycházeli jsem 29.4. z Lukly směr Namche a Gokyo Ri, do Jiri Bazaru jsme dorazili 17.5. Druhý den, 18.5. jsme chtěli jít na výlet do okolí Jiri (čekali jsme na turistický bus do Kathmandů) a už nás zastihl dopoledne první pořádný liják – předzvěst monzunů. Potom už pršelo každý den a síla deště se zvyšovala. Raději bych květen neplánovala, v bahně se chodí dost blbě. Ale můžete mít štěstí 🙂
ahoj,
chtěla bych se zeptat, zda je možné jít z Lukly do Namche Bazaaru v prosinci (vánoce). Jak hodně je to náročné, zda je nutné jít s průvodcem, nebo to zvládneme sami? A jestli potřebujeme nějaké povolení. Děkuji za odpověď.
Do Namche by to neměl být problém. Doporučoval bych jít i do Tengboche. Teploty jsou podobné jarním a podzimním v 5000 m n.m.:
http://en.wikipedia.org/wiki/Namche_Bazaar#Climate
Sníh asi nebude, ale pokud nasněží, počkejte raději v Monjo. Závěrečný výstup 600 výškových metrů je místy strmý. Průvodce není třeba. Vyřiďte si TIMS kartu za 20 USD na osobu v Káthmándú v úřadu poblíž autobusového nádraží. Dále v tom úřadě zaplatíte 3000 rupií (asi 30 USD) za vstup do NP, což lze i cestou z Lukly. Letenka stojí těsně nad 160 USD za 1 směr (cena je fixní).
Děkuji za odpověď. Kolik dní bychom si teda měli vyčlenit, kdybychom šli i do Tengboche?Myslíte, že je nebezpečné jít jenom ve dvou lidech?
Já jsem šel většinou sám a ani to za nebezpečné nepovažuju. Ve dvou tedy v pohodě.
Z Namche do Tengboche to trvá asi 3 h. a cesta je snadná, jen na závěr je výstup necelých 600 m, ale méně strmý než do Namche. Dá se to tedy jít jako 1-denní výlet z Namche nebo se může přespat před výstupem u řeky. Z Lukly zpět do Lukly by mohlo stačit 4 dny se spaním v Monjo nebo Phakding, Namche 2x (do Lukly se dá dojít za 1 den), ale je škoda se tak rychle vracet, když už tam člověk je. Zajímavé jsou i vesničky nad Namche.
Ještě bych se ráda zeptala, jestli je cesta nějak značená, nebo jak se tam člověk orientuje?a zda nám můžete doporučit nějakou mapu.
Děkuji.
Mapy jsou snadno k sehnání v Káthmándú, asi všechny podobné. Jde se v údolí se strmými svahy, takže odbočit jinam ani nejde. Značení někdy je, někdy není. Maximálně může být odbočka ve vesnici, kde je cesta užší než hlavní trasa. Cestou nahoru je v Phakdingu taková odbočka doleva na most, ale most se přechází až dál. Cestou dolů je třeba na tento most odbočit doleva, což lze snadno přehlédnout. Později je za jiným mostem rozdvojení a musí se jít po nové cestě podél řeky (doleva). Těsně před závěrečným výstupem jsou 2 mosty (starý a nový – ten vyšší) a obě možnosti jsou srovnatelné, za deště je lepší jít po starém kvůli širší cestě za ním.
ahoj. včera jsme se vratili z treku Shivalaya- Kalapathar- Lukla. vše krasny a v pohodě. jen jsme měli opravdu važny problemy s odletem v Lukle.Letenku jsme měli z KTM u Tara airlines. Po pěti dnech, kdy nas aerolinky nezaradily ani na waiting list, se tesne pred koupi letenek na vrtulnik (550 USD) podarilo zmenit aerolinky a s Nepali airlines jsme nakonec odleteli. Sli jsme sami bez guidů a nosiču a to se v Lukle nepromiji. celych pet dni jsme při četných navštěvach kanceláře na letišti i ve městě viděli pořad stejný místni, jak předávají seznamy, letenky, podstrkují board tickety, vodí přímo na plochu nové lidi..Nakonec nám sami místní tak nepřímo potrvdili, že s našima letenkama, který byly na jedenáctou, se nemáme šanci do letedla- let č.18 dostat. Přes den letelo tak pet někdy i deset letů. Pokud váš let neletí posouváte se na konec čekacího seznamu (ale ani to se nám nepovedlo)Chápu, že mi ti ,kteří byli v Lukle opakovaně, vysvětlí, že to je v klidu, a chce to trpělivost. Byli jsem v Lukle hodně dopředu a stejně to nešlo. Na mezinárodním letišti v KTm jsme pak potkali lidi, kterým se letenka vyměnit nepodařilo a těch 550 stejně zaplatili…
Jedním řešením je mít letenku třeba na horší den, ale na jeden z prvních letů (kolem sedmé), ale i v tomto případě mají aerolinky právo vám při konfirmaci čas změnit.Druhé řešení zní velmi nepohodlně, ale po pěti dnech v Lukle docela sympaticky- jít zpátky pěšky. Stačí dva až tři dny do Paplu a pak jeden den džípem.
Nechci nikoho strašit a odrazovat od cesty z Lukly, jen popisuju, co se nám stalo a snažím se varovat další individální trekaře.
michala
To jste měli teda špatné počasí, že létalo tak málo letů. Stává se ale že letadla nelétají několik dní vůbec a pak mají smůlu všichni (kromě těch co si zaplatí vrtulník). Já jsem do Lukly letěl a pak šel pěšky do Jiri. Z Phaplu se dá také někdy letět, ale na džípa se dá spoléhat asi jen v sušší části roku, kdy možná jezdí i autobus. Mluvil jsem po půlce října s Nepálci, kteří šli pěšky z Phaplu do Jiri, protože jim nic odtamtud nejelo. Náklaďáky se zbožím pro region ale do Phaplu jezdí.
ahoj. včera jsme se vratili z treku Shivalaya- Kalapathar- Lukla. vše krasny a v pohodě. jen jsme měli opravdu važny problemy s odletem v Lukle.Letenku jsme měli z KTM u Tara airlines. Po pěti dnech, kdy nas aerolinky nezaradily ani na waiting list, se tesne pred koupi letenek na vrtulnik (550 USD) podarilo zmenit aerolinky a s Nepali airlines jsme nakonec odleteli. Sli jsme sami bez guidů a nosiču a to se v Lukle nepromiji. celych pet dni jsme při četných navštěvach kanceláře na letišti i ve městě viděli pořad stejný místni, jak předávají seznamy, letenky, podstrkují board tickety, vodí přímo na plochu nové lidi..Nakonec nám sami místní tak nepřímo potrvdili, že s našima letenkama, který byly na jedenáctou, se nemáme šanci do letedla- let č.18 dostat. Přes den letelo tak pet někdy i deset letů. Pokud váš let neletí posouváte se na konec čekacího seznamu (ale ani to se nám nepovedlo)Chápu, že mi ti ,kteří byli v Lukle opakovaně, vysvětlí, že to je v klidu, a chce to trpělivost. Byli jsem v Lukle hodně dopředu a stejně to nešlo. Na mezinárodním letišti v KTm jsme pak potkali lidi, kterým se letenka vyměnit nepodařilo a těch 550 stejně zaplatili…
Jedním řešením je mít letenku třeba na horší den, ale na jeden z prvních letů (kolem sedmé), ale i v tomto případě mají aerolinky právo vám při konfirmaci čas změnit.Druhé řešení zní velmi nepohodlně, ale po pěti dnech v Lukle docela sympaticky- jít zpátky pěšky. Stačí dva až tři dny do Paplu a pak jeden den džípem.
Nechci nikoho strašit a odrazovat od cesty z Lukly, jen popisuju, co se nám stalo a snažím se varovat další individální trekaře.
michala
Ahoj, nakonec jsem sehnal známého parťáka a letíme s T.A. 3.4.2015 z Prahy. Máme v plánu vyrazit z KTM autobusem do Jiri a odtud přes Luklu do EBC a poté, pokud podmínky dovolí ChoLa -> Gokyo a dle podmínek dolů do Lukly a nebo do dalšího údolí přes RejnoLa s odletem z Lukly. Nejede někdo v tomto termínu?
Ahoj, cestu autobusem do Jiri jednoznačně doporučuji, Zaprvé je to nádherný trek podhůřím, bez komerčních turistů s průvodci a nosiči (kterých si „užiješ“ plno za Luklou). Zadruhé se o dost lépe aklimatizuješ (sedlo Lamjura La 3 530m.n.m – výše než Namche bazar).Za třetí se dá lepe plánovat čas a neovlivní Tě špatné počasí v Lukle kdy nelétají letadla, na spáteční cestě lze využít odjezd jeapem z vesince Saleri 2-3 dny chůze z Lukly. A v neposlední řadě výrazně ušetříš. Ještě bych chtěl poznamenat, aby si se nebál (pokud nikoho z ČR neseženeš) vyrazit sám, v Thamelu případně v autobuse do Jiri nebo na začátku treku určitě narazíš na dost zajímavých lidí, ke kterým není většinou problém se přidat. Každopádně přeji hodně krásných zážitku a pokud hledáš nějaké další informace, za nedlouho (do týdne) vložím na stránky http://www.zanosem.estranky.cz článek o tomto treku který jsme podnikli letos v dubnu.
Ďakujem za tip, tá cesta zo Saleri jeepom je dobrý nápad, pretože som nemal vyriešenú cestu späť z Lukly. Akurát som dočítal tvoj článok, super.. Veľmi dobre sa to číta a myslím, že podľa tvojho článku resp. prechodu cez 3 sedla by som sa riadil.. Naozaj veľmi dobrý článok.. Obávam sa však termínu treku, neviem, či je vhodnejší termín na podzim alebo ako si bol ty na jar. A rád by som zvládol aj nejaký výstup napr. na Islan Peak, ktorý by mal byť dostupnejší práve z Chhukung, odkiaľ ste vyrážali do sedla Kongma La..Nemám predstavu, aké su možnosti, len som sa kdesi dočítal, že za tieto výstupy sa dosť pripláca, ale vraj to nie je kontrolované..možno mierím vysoko a nemám to ani poriadne zmapované a rovnako ani neviem, čo ma v tej výške čaká, no som zatiaľ v štádiu plánovania.. 🙂 Chcel by som tento trek využiť naplno a všetko závisí hlavne od počasia, preto sa neviem rozhodnúť nad termínom..
Ahoj, rozdíl mezi jarem a podzimem je jen v tom, že na jaře je horší viditelnost v polohách pod 3000 m n.m. kvůli oparu, ale to ti může být na EBC treku jedno. Počasí jinak nemusí vyjít v říjnu (viz tragedie po sněžení v půlce října 2013 i 2014) zrovna jako v dubnu či březnu (myslím v části toho měsíce) nemluvě o květnu až září. Listopad je nejjistější, ale ze začátku listopadu je na EBC treku přeplněno a koncem měsíce je zima a brzo zapadá slunce. Myslím, že nejlepší je pro EBC duben (to jsem šel celý Annapurna Circuit) a pak přelom září a října (já EBC) jako kompromis mezi davy začínajícími po 10. říjnu a šancí na dobré počasí.
Na Island Peak bez průvodce zapomeň, zvlášť pokud nemáš zkušenosti. Kamarád tam takto byl před 15 lety. kdy se to moc nehlídalo, ale i tak to museli maskovat a byli skupina zkušených, kteří mířili dál přes sedlo Amphu Laptsa. V Chhukungu bude asi pozdě na sjednání výstupu na Island Peak. To by sis měl zajistit v Káthmándú (nebo možná v Lukle).
Myslím, že ti budou stačit běžné vrcholy Chukkung Ri, Kala Pattar a Gokyo Ri. Přidej ještě celodenní výlet do Island Peak Base Campu a k 6. jezeru u Gokya, kde budeš možná sám, a celé ti to zabere měsíc v Nepálu i bez Island Peaku. Já jsem letěl do Lukly, zpět šel do Jiri, měl jsem jen minimální nutné zdržení v Káthmándú (1 den/2 noci před trekem a to samé po), téměř žádné zdržení kvůli špatnému počasí a bylo to akorát na měsíc.
Přes Kongma La nechoď bez průvodce za špatného počasí. Vyžaduje i dobrou aklimatizaci kvůli delší době ve vyšší výšce.
Ahoj, Děkuji za pochvalu článku.
Souhlasím stím co píše Libor. Bez průvodce Island Peak přináší nejspíš více starostí než radostí. Četl jsem příběhy, kdy se lidé, kteří to zkoušeli bez průvodce (i tak je třeba zaplatit povolení k výstupu, v base campu to prý docela kontrolují) museli vrátit z hranice nad 6000m kdy je potřeba vylést po fixech na vrcholový hřeben a pruvodci ostatních skupin je na jejich fixy prostě nepustili a vlastní materiál si tam nenesli, jelikož počítali stím, že s tím nebude problém i za případny poplatek za využití. A přesně jak píše Libor v Chhukungu již bude pozdě na zařizování výstupu, takže bych to řešil v KTM. Osobně myslím, že Tvůj „plán“ treku s Jiri přes 3 sedla s výstupem na Island Peak a zpět do Saleri je během měsíce (běžná délka viza, lze připlatit i delší) hodně na krev, možná by to šlo stihnout za skvělého počasí, kdy by si nebyl nucen nikde čekat (hlavě výstup na I.P.) ale na to se spolehnout nemůžeš. Co se týče Kongma La, pro nás to bylo sedlo s nejhorším počasím (v průběhu se zhoršilo), ale stále byla aspon částečná viditelnost, takže se dalo sedlo najít. V případě viditelnosti na pár desítek metrů bych to taky nedoporučoval. Ze strany od Chhukungu je to v nízké viditelnosti orientačně dosti složité. Osobně se taky chci do Nepálu ještě podívat, láká mě právě zmíněný Anapurna Circiut a taky vrcholy Mera Peak a island Peak. Letos to ale určitě nebude jelikož plánuji Peru kde je taky plno krásných a zajímavých možností k trekům.
Dobrý den, chci se zeptat, jestli je nutné mít vlastního průvodce, když chci vystoupat na Gokyo Ri a také chci projít Everest Base Camp? Nebo je trasa volné přístupná a stačí zaplatit jen poplatek za vstup do národního parku? Předem děkuji.
Průvodce zatím není potřeba, ale aktuálně se jedná o zavedení povinnosti mít s sebou průvodce.
ahojte,
u everest treku je tu uvedeno, že je schůdný v měsících V. a X.
Máme v plánu jej jít v září (cca od 10/9), nemáte někdo zkušenosti s počasím v této době?
Díky moc za rady, M.
to můžeš chytnout ještě konec monzumu, jako dá se to jít i zimě (prosinec/leden), ale přes den tak -5 a v noci -20
my tam letos byli od konce zari do 18. rijna a i zacatkem rijna bylo jeste hnusne,rozhodne je lepsi (jistejsi) rijen, spis druha pulka…
Blizsi info http://www.janmiklin.cz
My jsme tam byli 2 x vždy kolem 17.10.do 10.11. loni r. 2009) počásí super, v roce 2006 od 22. 10 také super do 22. zamračeno. JK
Letos (2013) byla druhá půlka září téměř bez deště, dopoledne slunečno s výhledy a odpoledne hory v mracích. Navíc je v té době ještě málo lidí a teplejší noci. Prvních 6 dní v říjnu byly výhledy jen každý druhý den na pár hodin ráno a v nižších polohách tak do 4000 m n.m. lidi třeba první 4 dny neviděli hory vůbec. Občas pršelo a výše sněžilo. Pak bylo 7 dní bez mraků a pak přišel pozůstatek cyklónu a od 13. do 15.10. napršelo 200 až 250 mm vody a výše napadlo až kolem 2,5 m sněhu. Pak už bylo v polohách nad 4000 m slunečno, ale mezi Jiri a Luklou skoro každý den pršelo pár hodin (spíše slabě, večer i silněji) až do 19.10.
Zdravím,
nás to stálo kolem 40tis i s průvodcem,nebylo špatné ho tam mít.Jinak upřednostním jarní měsíce.Kvetoucí Himaláje jsou prostě pecka.Za měsíc jedem do Mustangu tak jsem zvědavá…
Kvetoucí Himaláje mají něco do sebe, ale ten kdo rád fotí bude zklamaný. Nejkrásnější výhledy, čistý vzduch (rozuměj minimální vzdušná vlhkost) jsou na podzim.
Na jaře když zahlednete vrcholek nějaké hory můžete mluvit o štěstí. Na podzim je vidíte stále a jen hledáte optimální světlo.
Jinak cesty na těchto trecích jsou velmi dobře značené, takže průvodce je zbytečný, ale ten kdo musí mít průvodce i pří výletě do Krkonoš, tak tomu ho doporučuji taky i tady.
Není pravda, že na jaře jsou všude horší podmínky na focení. Šel jsem v dubnu 2010 celý trek kolem Annapuren a nad cca 3000 – 3500 m n.m. byla viditelnost celou dobu perfektní. Z Pokhary ale hory opravdu vidět nebyly. I kolem 2000 m n.m. byly výhledy velmi dobré po mnoho dní.
Průvodce na EBC treku se může hodit při přechodech sedel Chola a Kongma La, pokud se zhorší počasí, což se třeba i v říjnu běžně stává. Mluvil jsem s několika lidmi, co se na těchto sedlech cca na hodinu ztratili ve sněhové vánici, ale stačí i být v mraku. Přechod Kongma La není moc značený a Chola je značená mj. šipkami na skále jen ve směru na Gokyo a ty mohou být zasněžené. Tam chodí aspoň hodně lidí v sezóně, ale přes Kongma La moc ne.
Ahoj,
tak mna samotni Everest trek stal 110 USD,no keby som si nedal neake pivo tak asi 100 USD ,cena pocitana z Jiri dlzka cca 25 dni.:-)
To by tehdy bylo asi 330 rupií denně a za to by sis ani v letech 2009 a 2010 asi nekoupil snídani a večeři. Teď stojí nad Namche Bazaar daalbhat 400 až 650 rupií, jiná levnější večeře 300-500, snídaně 250-350, vše bez pití, malý hrnek černého čaje 50-80, jiné teplé nápoje až do 130 v Gorak Shep, kde jsou obzvlášť třeba. Ubytování se pohybuje od 100 do 200 za pokoj pro 1 či 2 lidi, v GS 300-500, ale mimo nejvyšší sezónu, kdy je i jinde třeba za 400, se dá usmlouvat zdarma, zvlášť při více lidech, pokud tam člověk jí. Skupiny Izraelců smlouvají i slevu na jídlo. Teplá sprcha stojí 300 v Namche, výše obvykle 400, ale dá se snížit na 300. Nabíjení baterií stojí v Namche 100 za hodinu, výše 200-350. Ceny jídla jsou pod Namche nižší – daalbhat 180 (v teahousu) – 395 rupií, jiná levnější večeře 200-300, snídaně 120-250.
Ahoj, letíme 29.3.2014 do Nepálu. Jsou ceny na treku kolem Annapuren obdobné? nebo vyšší? Jde mi hlavně o jídlo a čaj, dá se koupit horká voda?
Ahoj, u Annapuren je výrazně levněji (jednak je tam méně turistů a hlavně mohou dopravovat zboží po silnici nebo to není od ní tak daleko jako na EBC treku, na druhou stranu má celá vesnice stejný jídelní lístek, čímž si udržují vyšší cenovou hladinu). Horkou vodu uvádějí i na jídelním lístku (myslím, že tak za polovinu oproti čaji). Vyplatí se tedy vlastní ešus nebo termoska a čajové sáčky (lze koupit i v Káthmándú).
Cau lidicky,
vrele doporucuju letet do Lukly (velice adrenalinovy zazitek!) a pak nazpet dojit az do Jiri (Lukla-Jiri asi tyden) a ztama autobusem do Kathmandu nebo naopak, pac za Luklou uz je mnohem mene turistu, nizsi ceny a majitele hotylku jsou prijemnejsi. Kdyz jsme trekovali v Nepalu (bez pruvodcu a nosicu), tak nam vydaje zhruba vychazely na 1000-1500 rupii za den (4 rupie= jedna koruna) nepocitaje letenky, jizdenky atd. Sla jsem na Gokyo v druhe pulce prosince a viditelnost uz nebyla tak dobra jako v listopadu a navic byla celkem kosa, nicmene jsem se vyhla otravnym davum nejvyssi sezony, zbyli tam jen usmati Ozici (-:Urcite doporucuju vystup na Gokyo Ri a jit na Gokyo skrz mene znamou cestu po severni strane udoli, nazpet muzes po te proflakle jizni.
Já to šel taky tak, ale více adrenalinový zážitek je podle mě cesta busem z Jiri do Káthmándú. 6 h. zatáček po asfaltu širokém jako autobus a mnoho vyhýbání se s protijedoucími autobusy a náklaďáky po nezpevněné krajnici nad propastí (směrem do Jiri je vyhýbání většinou na bezpečné straně). Pak byly ještě další 3 h. po většinou širší silnici. Mnoho Nepálců, hlavně dětí, zvracelo.
Nejkrásnější z 3,5 týdnů v té oblasti byl den, kdy jsem šel z Gokya na 6. jezero pod Cho Oyu, kdy jsem celý den nikoho nepotkal. Průvodce píše, že je to na 1 den daleko, ale pro aklimatizované trvá cesta nahoru 3,5 h. a cesta dolů 3 h. čistého času. Jezero je v 5200 m n.m. a v dobrém počasí se v něm dá i ošplouchnout (vzduch ve stínu i voda u břehu 10°C). Od 5. jezera, které je po 2 h. cesty, je nejkrásnější výhled na Everest ze všech přístupných po stezkách. Gokyo Ri samozřejmě doporučuju také, ale chce to jít tam jiný den než na 6. jezero (stihnout by se to dalo při velmi brzkém výstupu i za 1 den oboje, ale asi by to bylo náročné).
Ahoj, cestu Everest BC a Gokyo plánuji na druhou půlku února/březen 2011. Dle dostupných informací by se měl trek s teplým oblečením a spacákem podařit. Netušíte někdo, jak je to v tomto období se sněhem? Jsou potřeba např. mačky? Díky moc za odpověď.
Zdravím, nechcete jet až v dubnu? Ráda bych tam jela, nemám parťáka.Ina
Ahoj, táhneme tutéž trasu s odletem z Phy 11. dubna 2011 zpět 10.května s raftem na Trisuly a návštěvou parku Chitwan. Známe trasu jako svoje boty ale jsme 4 bohužel již senioři.
Mačky by se mohly hodit na sestup ze sedla Chola směrem na Gokyo. Po nasněžení se tam sníh drží dlouho a je to poměrně prudký úsek asi 200 výškových metrů. Málokdo je ale kvůli tomu potáhne. Lepší je to jít velmi opatrně (někdo sjíždí pomalu po zadku) a pokud je sníh zledovatělý, jít podél cesty v měkčím sněhu, což na mnoha úsecích lze. Nasněžit může kterýkoliv měsíc v roce, koncem února a začátkem března 2010 bylo takových dnů u Annapuren více.
V popisu treku je chyba. Přes ledovec se jde právě mezi tímto sedlem a Gokyem (nová trasa přechodu ledovce je těsně u Gokya a ne tam, kde to má většina map). Je ale celý zasypaný sutí a mačky na něm třeba nejsou. Také poslední úsek do EBC je po ledovci (EBC na něm leží). Na návštěvu EBC i Kala Pattaru je ale třeba spát v Gorak Shep, což také min. 98% lidí dělá.
Další chyba je vhodný měsíc. Nejvhodnější co do počasí ale nejplnější je půlka října až půlka listopadu. 2. nejvhodnější možnost je duben. Vzhledem k množství lidí v nejvyšší sezóně se může vyplatit jít mimo sezónu od poloviny září do začátku června.
Ahojte,
prosim Vas, chystame se do Nepalu a uz je to leta, co jsem tam byla naposledy. Chceme jit trek v horach a vylezt aj na nejakou narocnejsi trekovou horu. Nemame moc penez at tak me zajima, jestli se tam da spat ve stanu? A muzete mi prosim doporucit nejaky trek, kde je malo lidi a da se stanovat na divoko? Jedeme tak na 4 tydny, rijen …. Dekuju moc!
Ahoj Děcka!Chystáme se na jaře do Nepálu.Už jsem přečetla snad vše o cestě kolem Everestu,ale jak jste zvládli nadmořskou výšku?Jak jste se na trek připravovali po fyzické stránce?
Pokud se neuspěchá výstup, většina lidí zvládne výšku v pohodě. Chce to nad Namche Bazaar přidávat každou noc jen 300 až 400 m výšky a pokud se nastoupá třeba 600 m, dát tam aklimatizační den. Ten je pro mnoho lidí třeba už v Namche. Aklimatizaci urychlí, pokud se vystoupá přes den výše než se pak spí.
Letos (2013) byla druhá půlka září téměř bez deště, dopoledne slunečno s výhledy a odpoledne hory v mracích. Navíc je v té době ještě málo lidí a teplejší noci. Prvních 6 dní v říjnu byly výhledy jen každý druhý den na pár hodin ráno a v nižších polohách tak do 4000 m n.m. lidi třeba první 4 dny neviděli hory vůbec. Občas pršelo a výše sněžilo. Pak bylo 7 dní bez mraků a pak přišel pozůstatek cyklónu a od 13. do 15.10. napršelo 200 až 250 mm vody a výše napadlo až kolem 2,5 m sněhu. Pak už bylo v polohách nad 4000 m slunečno, ale mezi Jiri a Luklou skoro každý den pršelo pár hodin (spíše slabě, večer i silněji) až do 19.10.